Navrhnout, vymyslet, postavit a dostat na trh nové osobní auto standardně zabere tři až pět let. To je časové období, ve kterém byly automobilky donedávna zvyklé přemýšlet. Jenže čas ve světě čtyř kol najednou utíká nějak rychleji.
Jsou to čtyři roky zpátky, co se začaly objevovat zprávy, které zvedaly nejedno obočí. První automobilové značky totiž ohlásily termíny, odkdy zákazníkům neprodají nic jiného než elektromobil. Jaguar a rok 2025, Bentley a rok 2030. Lehké pozdvižení to způsobilo, ale luxusní britské značky už dávno nejsou těmi, jež určují trendy.
Jenže s rokem 2030 se přidalo také Volvo, a dokonce i Ford. „Je to překvapení i pro nás,“ přiznal tehdy Forbesu vysoce postavený člověk z českého zastoupení americké značky, který krátce po vypuštění této informace začal raději zjišťovat, jestli se to opravdu týká celé Evropy včetně Česka.
Zdálo se to jako UFO, hlavně proto, že potkat v tu dobu na české silnici elektromobil byl skoro zázrak, jenže při rozhovorech s lidmi z automobilek začínalo být čím dál jasnější, že to myslí vážně. A argumenty, které až nepřirozeně rychlý nástup elektromobility rozporovaly, jako by ani nechtěli slyšet.
„Tak zhruba za pět let se stane, že elektrické vozy budou dokonce levnější a uživatelsky příjemnější,“ jsou tři roky stará slova Martina Jahna, člena představenstva Škody Auto zodpovědného za prodej a marketing.
Odpovídal rovněž na otázku, jestli věří tomu, že se elektromobily prosadí i bez dotací. „Ano, myslím si, že se tak stane přirozenou cestou. Ta auta se natolik zlepší, že vás bude bavit s nimi jezdit,“ pokračoval bez zaváhání.
Pět let od jeho slov sice ještě neuběhlo, ale už je vidět, že situace se tak úplně podle jeho predikce nevyvíjí. „V poslední době se začalo ukazovat, že přechod na elektromobilitu nebude zas až tak jednoduchý.
Některé regiony, například i Čína či Amerika, od stoprocentního přechodu na elektromobily ustupují nebo úplný přechod na elektrické vozy posouvají až někam k roku 2050 a dál,“ řekl Jahn Forbesu letos na jaře.
„Na co jsme byli zvyklí dřív, tedy že jsme s velkou úspěšností uměli plánovat na deset let dopředu, už dnes není možné,“ připustil. A to je přesně to, co evropské automobilky a na ně napojené dodavatele momentálně pálí asi nejvíc – nejistota, co vlastně bude dál.
