Města ve světě rostou do výšky a výjimkou není ani Praha, Brno či Ostrava. Podle expertů se ale v českých metropolích na rozdíl od těch zahraničních neschyluje k výstavbě obřích výškových budov. Budoucnost vidí spíše v brownfieldech.
Místo, aby se rozrůstala do šířky, vystřelila v posledních dekádách města spíše vzhůru. Odhalila to nedávná studie, která sledovala vývoj měst v čase pomocí satelitních dat. Hlavním důvodem, proč se světové metropole rozpínají do výšky, je rostoucí potřeba zkracování dopravních vzdáleností.
„V mnoha dlouhodobě dopravně přetížených městech jde při počtu jejich obyvatel o holou nutnost, aby nedošlo k rozpadu města jako místa, které má umožňovat lepší komunikaci a spolupráci mezi lidmi,“ vysvětluje architekt a urbanista Osamu Okamura.
Hustší osídlení má také významný vliv na zvýšení efektivity veřejné dopravy a ekologičtější chování vůči krajině. Souvisí i s konceptem takzvaného patnáctiminutového města, které zahrnuje všechny důležité služby do patnácti minut chůze.
„Právě rychlá dostupnost ke službám, bydlení, pracovním příležitostem či volnočasovým aktivitám je dnes považována za podstatný parametr pro kvalitu života ve městech,“ zdůrazňuje Yvette Vašourková z Centra pro středoevropskou architekturu. „Trend růstu měst do výšky je jednoznačně správným směrem,“ souhlasí i Ondřej Boháč, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje.
Podle expertů se bude podobným způsobem v příštích letech rozšiřovat i Praha, zvlášť ve čtvrtích, kde už nyní žije více než sto lidí na hektar a je tam vysoká poptávka po bydlení, jako jsou například Vinohrady nebo Dejvice. Gigantické mrakodrapy, jaké známe například z New Yorku nebo Dubaje, se nicméně v pražských ulicích asi jen tak neobjeví.
Daleko větší potenciál má v Česku spíše znovuvyužití brownfieldů. Zájem je podle Osamu Okamury především o bývalé železniční nebo průmyslové areály v centrech měst. To považuje za ideální řešení i Boháč: „Stačilo by, kdybychom na nich postavili moderní městské čtvrti s domy o šesti až osmi patrech. Praha v tomto ohledu velmi pokročila a podobné projekty nyní vznikají například na Vysočanech, Smíchově, Nákladovém nádraží Žižkov nebo v Karlíně.“
VitVit / Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)
Pankrácká pláň. Mrakodrapy V Tower, Panorama Hotel Prague a třetí nejvyšší budova v Česku City Empiria.
Význam revitalizace brownfieldů ukazuje situace v okrajových částech Prahy. „Žije tam třeba jen patnáct lidí na hektar a město veškerou infrastrukturu doplácí. Obchody a restaurace se v takových místech často neudrží,“ podotýká Boháč. Upozorňuje také, že hlavní město je v průměru zhruba dvoupatrové, byť se to při pohybu po centru nemusí zdát. „V průměru má pětadvacet lidí na hektar, protože více než polovinu území tvoří louky, lesy, pole a rybníky,“ popisuje šéf Institutu plánování a rozvoje.
Studie, která trend růstu světových metropolí odhalila, se primárně zaměřovala na jihovýchodní a východní Asii. V těch má podle Okamury vertikální expanze jiné důvody – například rapidní růst populace či politicko-ekonomická rozhodnutí centrálně řízených plánování. „Dochází i k akumulaci bohatství v širší vrstvě městského obyvatelstva, které si nově může dovolit vyšší standard bydlení v luxusnějších obytných věžích v centrech měst,“ zmiňuje architekt.
Celosvětově pak k tomuto trendu podle Vašourkové dochází kvůli migraci obyvatel do měst, ale i cenám pozemků. „S vyššími cenami logicky roste tlak na vertikální výstavbu. Typickým příkladem toho je Manhattan nebo centrální Londýn,“ míní architektka. Právě v extrémně zahuštěných městských aglomeracích, kde je již zcela vyčerpáno místo, má teprve smysl stavět mrakodrapy, soudí odborníci.
„Obří výškové budovy navíc vyžadují výrazně náročnější stavební technologie, únosnější konstrukce a pokročilejší technické vybavení budov,“ doplňuje Okamura. Jejich nevýhody spočívají také v nákladných počátečních investicích a provozu či vyšší uhlíkové stopě.
Přesto některá česká města a čtvrti mrakodrapy lákají. Podle Boháče by mohly vyrůst ve Vysočanech nebo na Pankrácké pláni, plánovaný je i Top Tower v Nových Butovicích.
Do výšky chce růst i druhé největší město v Česku. „Centrální části Brna jsou společně s městskými třídami zahušťovány vyšší zástavbou. I v novém územním plánu jsme u přestavbových ploch na některých místech zvyšovali výškové hladiny,“ říká Šárka Reichmannová z Kanceláře architekta města Brna.
I na Moravě se tak děje ve snaze vytvořit město krátkých vzdáleností. „Cílem je omezit výstavbu za hranicemi Brna způsobující navazující problémy, jako jsou každodenní dojížďky, negativní vliv na životní prostřední a zvýšené náklady na výstavbu a údržbu infrastruktury,“ přibližuje Reichmannová.
V Ostravě má do roku 2032 vzniknout nejvyšší budova v zemi, 170 metrů vysoká Ostrava Tower. A k odvážné vizi obřího mrakodrapu se odhodlala i architektonická kancelář Semela Ateliers, která pracuje na možné budoucí podobě Zlína. K její realizaci ale zatím chybí to nejdůležitější – silný investor a povolení od památkářů.
Semela Ateliers
Návrh projektu Vize Zlín.
