Kdy s dětmi začít mluvit o financích? Dávat jim kapesné? A kolik? Učit je investovat? Poslat je na brigádu? A kdy? To jsou otázky, které si dříve či později položí nejeden prozíravý rodič. Finanční gramotnost dětí je dnes důležitější než kdy jindy a rodič, který ji neřeší nebo spoléhá jen na školu, může svým dětem pořádně zavařit. Pokud tápete, můžete se inspirovat u českých miliardářů.
Jedním z miliardářů a zároveň i odborníkem na finanční gramotnost je Petr Borkovec, investor a spolumajitel poradenské skupiny Partners. Petr Borkovec je jedním z těch miliardářů, kteří finanční gramotnosti učí nejen své děti, ale rovnou celý národ prostřednictvím neziskového projektu Partners finanční gramotnost.
Své děti vede k finanční gramotnosti pomalu už od školního věku, od jejich dvanácti let je pak u nich v rodině hospodaření s penězi opravdu velkým tématem.
Primárně se s manželkou snaží s dětmi mluvit o hodnotě věcí, služeb a práce lidí. Vysvětlovat, kde se peníze berou a co je za nimi práce a času.
„Také se snažíme rozdělovat, co jim platíme my a co od nás mohou očekávat a co si platí sami. Zásadní jsou pro nás okamžiky samozřejmosti, kdy dítě považuje některé své výdaje za samozřejmé. Je od začátku třeba je vychovávat k zodpovědnosti a chápání hodnoty,“ přibližuje Petr Borkovec, jak doma přistupují k výchově k finanční gramotnosti.
Důležitá je podle Borkovce i povaha dětí. Zda jsou rozdávačné a utrácivé, nebo moc nepotřebují. „Jak se děti blíží dospělosti, tak jim také vysvětlujeme, co od nás mohou čekat do života a co už je na nich,“ doplňuje.
Na stejném základě ostatně postavil i kurz finanční gramotnosti pro děti a rodiče, který se chystají spustit v Partners Bance. „Chceme dát rodičům manuál a pak dětem i rodičům dávat témata, která mohou diskutovat,“ vysvětluje.
https://forbes.cz/premium/#start
Developer a majitel společnosti Trigema Marcel Soural vyzdvihuje důležitost toho, jít svým dětem osobním příkladem.
„Vedli jsme a stále vedeme poměrně skromný život, kdy se zbytečně neutrácejí horentní sumy za nepotřebné věci. Považuji za velmi důležité, aby děti chápaly, že nic není zadarmo a že peníze se musí nejprve vydělat – nelze je jednoduše vybírat z bankomatu v neomezeném množství. Proto také obě naše děti platí v nemovitostech, které rodina vlastní, symbolické nájemné, protože když je něco zadarmo, lidé v tom obvykle nevidí hodnotu,“ je přesvědčený Marcel Soural.
Podobně k tomu přistupuje i majitelka Agro Měřín Lucie Večeřová, podle žebříčku Forbes 16. nejvlivnější žena Česka. „Již od útlého věku, zhruba tří čtyř let, vysvětluji synovi, že všechno, co má – dárky, výlety, dovolené –, nemůže brát automaticky, že všechno stojí peníze, čas a úsilí. Za velmi podstatné považuji, aby děti uměly rozlišit vydávání peněz za věci, které jsou nutné, a věci pro radost.“
Majitelka Agro Měřín Lucie Večeřová
Miliardář a majoritní vlastník skupiny Jablotron Dalibor Dědek učil své děti finanční gramotnosti od chvíle, kdy se naučily počítat. „Začínal jsem tím, že jsem je posílal na drobné nákupy,“ vzpomíná.
Kapesné a brigády
Velkou otázkou rodičů je také kapesné. Ačkoli by se mohlo zdát, že děti miliardářů budou mít štědré kapesné, opak je mnohdy pravdou. „Kapesné jsem dával jen drobné. Děti jsem směroval na brigády,“ přiznává miliardář Dědek.
Jeho syn šel na první brigádu zhruba v šesté třídě, kdy začal uklízet společné prostory v paneláku a chodil si za to vybírat pravidelně od sousedů. „To byla asi nejlepší škola. Dcera chodila na gymplu pracovat do Makra. Obě děti vypomáhaly i v mé firmě, ale nebyly za to placené,“ prozrazuje majitel Jablotronu.
Zbyněk Frolík, zakladatel společnosti Linet na výrobu zdravotních lůžek, říká, že svým dětem dává kapesné přibližně od 14 let. S prací by začínal brzy. „Začít se už může od počátku školní docházky, byť jednoduchým způsobem formou odměny za vykonávání domácích prací,“ říká. Na brigádu pak šly jeho děti do Linetu, a to na střední škole.
„Od začátku školy má syn v peněžence k dispozici malý obnos peněz, které využije na drobnosti ve škole či po škole. Pravidelně plánuji dávat kapesné později, kdy stanovíme jasná pravidla a uvidím, jak bude s penězi hospodařit,“ popisuje zase Večeřová z Agro Měřín.
Na brigádu je podle ní vhodná doba od patnácti let, do té doby může dítě dostávat malý obnos za výpomoc v domácnosti. Nechtěla by ale, aby syn šel pracovat do její firmy. „Z více důvodů by bylo lepší jít na zkušenou jinam. Ať si brigádu sežene sám, nebude mít pocit pozitivního ani negativního ovlivnění ve spojení s mámou, bude mít možnost srovnání a podobně,“ vysvětluje.
Marcel Soural oběma dětem v patnácti letech daroval byt, z jehož nájemného dostávaly část jako kapesné. „Po dosažení plnoletosti pak převzaly správu bytu se všemi povinnostmi, jako je pojištění, zajišťování oprav nebo komunikace s nájemcem. Tak se nejen naučily hospodařit s penězi, ale také pochopily, že o majetek je třeba se starat a investovat do něj,“ přibližuje svůj přístup developer.
Foto Trigema
Marcel Soural. Foto Trigema
Jeho syn studoval v Londýně, kde měl i příležitostné brigády. „Dcera naopak studovala velmi časově náročnou školu, a proto začala pracovat na plný úvazek hned po ukončení studia,“ doplňuje Soural.
Děti Petra Borkovce dostávají kapesné ve formě úroků z jejich úspor. Jeho synovi bylo šest nebo sedm let a dceři o tři roky více, když s tím podnikatel začal.
„Nikdy nedostávaly fixní částku. Každý měsíc jsem jim vyplácel a doposud vyplácím měsíčně tři procenta z jejich úspor. Musí si však sami vzpomenout poslední den v měsíci nebo první den dalšího. Pokud si nevzpomněli, tak nedostali, protože to byl důkaz toho, že je nepotřebují. Zároveň si to museli vždy sami správně spočítat,“ vysvětluje Borkovec.
Dříve děti dostávaly peníze v hotovosti, dnes je už mají v jeho bance. „Tam už využívají i spořicí účet a snaží se ode mě dostávat výzvy a úkoly, které když splní, tak je v mobilu odkliknou a já potvrdím, a díky tomu se jim převede odměna,“ popisuje miliardář.
Borkovcova dcera má prý relativně nákladný život, protože si kupuje hodně knih a umí, jak říká sám podnikatel, „kupovat i pěkné blbosti“, proto měla vždy motivaci si něco přivydělávat. Petr Borkovec ji do toho ale nikdy nenutil, ačkoli sám chodil na brigády od svých patnácti let.
Foto Jan Strouhal
Zakladatel Partners Petr Borkovec.
„Dcera na sobě tvrdě pracuje v oblasti vzdělávání a přípravy na zahraniční univerzitu a do toho má spoustu dalších mimoškolních aktivit. Žije tedy aktivní život a čas tráví velmi hodnotným způsobem. Necítím potřebu ji tlačit do toho, aby to vyměnila za brigády, ale přivydělávat si chce,“ vysvětluje.
Podle jeho názoru je patnáct let dobrá hranice pro první občasné brigády, od osmnácti let by potom už měly být intenzivnější. „Nicméně záleží i na dalších aspektech. Pokud by dítě bylo aktivním sportovcem, tak rvát ho ještě na brigády mi nedává moc smysl,“ říká podnikatel.
Kde jeho děti budou pracovat, nepokládá za důležité. „U mě ve firmě ještě ani jeden z nich nepracoval, ale začínám přemýšlet, jestli jim neumím něco vymyslet. Syn jde směrem k programování, takže tam věřím, že za pár let to bude pro obě strany dávat smysl. Ale nechávám to na něm. Dcera je fyzika, mechanika, matematika a chemie, takže zde moc synergií s mojí prací není,“ konstatuje spolumajitel Partners Borkovec.
Děti a investování
V posledních letech se do popředí dostává i otázka investování a stále častěji se mluví o tom, že by rodiče měli děti od určitého věku pomalu seznámit také s investičními produkty. „Prozatím syna učím, že je třeba ‚investovat‘ do poznání, dovedností, vzdělání sebe samého. Jeho nějaký samostatný investiční byznys plán očekávám někdy koncem střední školy,“ popisuje svůj přístup Večeřová.
Marcel Soural dětem přiblížil investování do nemovitostí v plnoletosti, když si obě pořídily vlastní byt na hypotéku, kterou si samy vyřídily. „Já jsem v tomto procesu fungoval jen jako poradce, když si nevěděly rady nebo se chtěly poradit, co a jak,“ zmiňuje developer.
Petr Borkovec přiznává, že v oblasti investování nebyl u svých dětí nijak proaktivní. Čekal prý, až se budou samy zajímat a ptát.
„Na poslední dovolené jsme se při procházce džunglí zabavili povídáním o jednotlivých třídách aktiv a jejich vlastnostech. Dcera si pak přečetla knihu Bohatý táta, chudý táta, tak jsme to dále diskutovali do praktičtějších detailů. Děti mají také spoustu impulzů z YouTube, TikToku, od různých influencerů či zaregistrují nějaká témata, jako je třeba krypto nebo růst akcií Nvidie, a to jsou vždy příležitosti se o tom bavit více,“ říká spolumajitel Partners.
Mnohem více a delší dobu se prý s dětmi baví o podnikání. O čem to je? Jak to funguje? Jaká jsou rizika a benefity nebo proč on sám podniká. „Upřímně se snažím děti vychovávat spíše k podnikání, kreativitě a proaktivitě než k investování. Jsem rád, když chodí s podnikatelskými nápady. I když to pak skončí neslavně, tak se vždy můžou hodně naučit,“ vysvětluje.
Jeho dcera například vyráběla a prodávala věnce a zkoušela i vyrábět vonné svíčky. Teď se pro změnu hodně zajímá o investování do akcií, Petr Borkovec se ji ovšem snaží nejdříve směrovat k vydělávání peněz.
Miliardář a šéf společnosti D+D Group Petr Dědek své děti učí finanční gramotnosti odmalička. Jeho prostřední syn prý dostává tvrdou školu, aby z něj byl dobrý člověk a schopný manažer. „Od šesti ho učím menším investicím, vysvětluji úroky a povídáme si o cenných kovech,“ zmiňuje. V sedmi letech jeho syn zná všechny světové měny a umí je přepočítat na koruny. „Umí šetřit a je motivovaný za dobré školní, společenské i sportovní úspěchy,“ říká miliardář.
Dalibor Dědek z Jablotronu naopak děti nikdy investovat neučil. Jeho rada na závěr je ovšem víc než výstižná. „Nejdůležitější je naučit děti, že není možné utrácet víc, než reálně mají, a že pokud si chtějí koupit něco dražšího, tak si na to mají ušetřit, a ne si vypůjčit. Mě moje babička učila, že dluh je hanba, a řídím se tím celý život,“ radí miliardář.
