„Jsem investor s vyšší tolerancí k riziku, a to díky svým zkušenostem a věku,“ podotýká Roman Lenner, nový vedoucí workoutového oddělení crowdfundingové investiční platformy Fingood. Z pozice investora zdůrazňuje důležitost transparentní komunikace a otevřenosti v jednání. A stejné priority má teď i z pozice šéfa týmu, který má na starosti řešení problémových pohledávek na Fingoodu.
Platforma zprostředkovává přímé investice do firem prostřednictvím zajištěných úvěrů s předem stanoveným výnosem. Nejde však o garantovaný výdělek, vždy je třeba počítat s určitou mírou rizika. „Nebojím se mít v crowdfundingu klidně desítky procent svého portfolia. I tady dokážu rozložit riziko diverzifikací, nejen ve výběru platformy, ale také rozložením prostředků mezi různé projekty,“ vysvětluje Roman Lenner vlastní strategii. „Ale to určitě není pro každého,“ zdůrazňuje.
Důkladné prověřování
Pro investiční crowdfunding je zásadní výběr firem a projektů, na které investor půjčuje své peníze. Aby Fingood snížil rizika, snaží se portfolio nabízených úvěrů diverzifikovat napříč odvětvími, regiony a mezi jednotlivými společnostmi. Projekty jsou zajištěné, ať už nemovitostmi, movitým majetkem firem, či kombinací bonitních zajišťovacích prostředků.
Vedle workoutového oddělení hraje klíčovou roli v procesu risk management. „Kolegové kladou velký důraz na důkladné prověřování podnikatelů a projektů před tím, než vůbec vstoupí na platformu. Zahrnuje to nejen hodnocení finančního zdraví firmy a zajištění pohledávky, ale také osobní důvěryhodnost majitele. Pro lepší vyhodnocení úvěrového rizika se spolupracuje s odhadci hodnoty nemovitostí a analyzují se finanční výkazy, jako jsou obraty a zadlužení,“ popisuje Lenner.
Přehledy o zajištění a zdraví svého portfolia platforma pravidelně doplňuje ratingem jednotlivých příležitostí, které rozděluje na pět kategorií – AAA, AA, A, B a C. Vyhodnocování rizik ale nekončí ani vstupem na platformu.
„Máme na jedné straně monitorovací systém, který vyhodnocuje varovné signály, jako jsou exekuce, zhoršení situace v daném odvětví, mediální výstupy a podobně. Klient pravidelně předkládá výkazy, kde může být varovným signálem třeba pokles tržeb, ale relativně spolehlivým indikátorem problémů bývá i zvýšení zásob,“ doplňuje šéf workoutového oddělení Fingoodu.
Co když přesto firma přestane úvěr investorům splácet? „Ideální je tomu samozřejmě předejít. Ale když už k tomu dojde, tak je zásadní právě komunikace a transparentnost, jak směrem k úvěrovanému klientovi, tak k investorům,“ říká Lenner. „Proto se snažíme v maximální možné míře investorům poskytovat aktuální informace o stavu pohledávek a plánovaných krocích. Investoři potřebují vědět, na čem jsou.“
Fingood informace o opožděných úvěrech aktualizuje na svém webu a rozesílá je klientům – investorům, kterých má téměř dvacet tisíc. Zároveň postupuje tak, aby neohrozil případný proces vymáhání, protože informace zveřejněné v nepravou chvíli mohou nabourat celou strategii.
Rychlejší a efektivnější řešení
Roman Lenner má s vymáháním pohledávek více než desetileté zkušenosti, po absolvování práv je sbíral v exekutorském úřadu a také ve Sberbank nebo Raiffeisenbank. Do Fingoodu ho ale přivedla i dlouholetá osobní zkušenost jako investora a fanouška investičních alternativ.
A také profesní zvědavost a zájem – zarazilo ho, když se v investorských skupinách na sítích začalo mluvit o nárůstu objemu nesplácených úvěrů. „Aktuální podíl nesplácených úvěrů na Fingoodu se přitom pohybuje v jednotkách procent, což je srovnatelné se standardem na bankovním trhu, kde se podíl problémových úvěrů typicky pohybuje mezi dvěma a třemi procenty,“ popisuje.
Po příchodu do čela workoutového oddělení Fingoodu rovnou směřuje k tomu, aby i tyto problematické úvěry byly co nejrychleji vyřešeny – aktuálně pracuje na systému rychlejšího a efektivnějšího procesu vymáhání pohledávek.
„Základem je aktivní řešení případných problémů od prvních varovných signálů. Namísto předávání nevyřešených případů externím právním agenturám se navíc Fingood nyní více spoléhá na interní správu vymáhání. Jde o jednu z věcí, které si do budoucna chceme dělat sami,“ říká.
Když se objeví problémy
Když se úvěr dostane do prodlení, je podle Lennera potřeba posoudit situaci každé firmy individuálně. „Pokud nezaplatí úrokovou splátku, zpočátku často stačí telefonická komunikace, kterou obvykle vyřizuje obchodník,“ popisuje.
Krátkodobé opoždění závislé na cash flow není u středních a malých firem neobvyklé a většina opožděných splátek se tak vyřeší během třiceti dní. Teprve při opakovaném prodlení nebo pokud se u klienta objeví výrazné finanční problémy, přichází na řadu workout tým, který má za úkol minimalizovat dopady na investory. „Analyzujeme příčiny a společně s podnikatelem se snažíme najít řešení, například i přefinancování projektu,“ dodává jeho nový šéf.
Pokud se řešení najít nedaří, jsou na řadě tvrdší kroky, včetně případné dohody o prodeji sjednaných zástav, nucené dražby, odprodeje pohledávky či právního nebo soudního řešení.
Komplikovanější jsou případy firem, které po celou dobu dvou nebo tří let úroky splácejí a nevykazují žádné potíže, jenomže pak nezaplatí poslední splátku takzvaného balonového úvěru.
Tento typ úvěru se často využívá u developerských projektů. Balonové splácení probíhá formou nižších měsíčních splátek a hlavní splátka přichází až na konci trvání úvěru. Investor tak po celou dobu dostává jen úroky ze své „půjčky“, teprve s poslední splátkou se mu vrátí celá investovaná částka – jistina.
Jakmile poslední splátka nedorazí, rázem vzniká velký problém. „Místo toho, aby klient dlužil splátku úroku například ve výši 150 tisíc, tak najednou dluží patnáct milionů. V tu chvíli to začíná být problém i pro platformu, protože velká část investorů je zvyklá svoje peníze reinvestovat a najednou jim uvízne větší částka,“ říká na rovinu Lenner.
Rychlý prodej nebo dlouhodobé vymáhání
Právě tohle se Fingoodu v poslední době stalo hned u několika projektů, kterým doběhla splatnost jistiny. Platforma má v tu chvíli dvě možná řešení: rychlý prodej pohledávky nebo aktivní dlouhodobé vymáhání s důrazem na vrácení plné částky.
V tu chvíli dochází i ke střetu pohledů různých typů investorů, kteří na Fingoodu mají své peníze. „Větší investoři preferují rychlý odkup pohledávek i za cenu menší krátkodobé ztráty, aby mohli své prostředky reinvestovat a dosáhnout dlouhodobého zisku. Čekání berou jako ztrátu,“ popisuje Lenner jeden pohled.
„Drobní investoři ale mají obecně nižší toleranci ke krátkodobým ztrátám a jsou ochotnější čekat na návratnost z pohledávky, bez ohledu na to, že dotčené peníze se jim v tu chvíli nikde nezhodnocují,“ doplňuje druhý pohled.
„Každý případ proto posuzujme individuálně a snažíme se najít nejvýhodnější řešení, které zpravidla představuje kompromis mezi maximální rychlostí a maximálním možným výnosem z úroků,“ podotýká Roman Lenner.
„Poznatky získané při řešení problémových úvěrů také začleňujeme do našich postupů schvalování, monitorování a vymáhání dluhů. Neustále pracujeme na zlepšení podmínek úvěrů tak, aby procento nesplácených úvěrů bylo co nejnižší a abychom zvýšili šanci na jejich případné úspěšné vymožení,“ dodává COO investiční platformy Fingood Ondřej Kozel.
