Slovenský výrobce zbraní Matador Industries letos přešel pod křídla holdingu známého tuzemského miliardáře. Šéf zbrojovky Mário Chudý popsal Forbesu detaily této významné akvizice i jaké má společnost plány do budoucna. A rozhodně nejsou skromné.
Český holding STV Invest má pod palcem miliardář a známé jméno zbrojařského byznysu Martin Drda. S majetkem v hodnotě 7,3 miliardy korun figuruje také v žebříčku sto nejbohatších Čechů magazínu Forbes. V říjnu Drdova skupina oznámila převzetí slovenského výrobce zbraní Matador Industries z Dubnice nad Váhom, který zároveň nedávno změnil svůj název a představil velké plány.
Podle generálního ředitele dubnické zbrojovky Mária Chudého je leitmotivem změn v závodě modernizace a investice do technologií, s čímž souvisí i chystaná výroba bojových vozidel.
Zbrojovka Matador Industries donedávna patřila do portfolia rodiny Rosinových, nyní ji převzal STV Invest Martina Drdy. Jak probíhal proces akvizice?
Smlouva byla podepsána v září, 16. října obchod schválil antimonopolní úřad, čímž se STV Invest stal vlastníkem Matador Industries. Výsledek se zpětně konsoliduje na straně Matador Group do září, od této chvíle bude konsolidace na straně STV Invest.
Jak začaly počáteční kroky vedoucí k akvizici?
Zpočátku jsme se snažili stát partnerem STV Group, tedy být jejich dodavatelem. To byly první kroky, pak následovala další komunikace.
Postupně se tedy jednání vyvinula v akvizici?
Ano, takový byl počáteční plán a já to tak vnímám i teď.
Jak vypadala samotná obchodní jednání? Musel Matador Industries splnit nějaké konkrétní podmínky?
Matador Industries je na trhu dlouhodobě etablován jako výrobce vojenské techniky a působí v obranném průmyslu. Samozřejmě máme potřebná oprávnění a certifikáty. Měli jsme reference a hledali jsme nové zákazníky a nové možnosti odbytu.
Takto jsme se dostali ke skupině STV Group. Získali jsme bližší kontakty, nabídli jsme naše výrobní možnosti. Akcionáři, ať už pan Drda, nebo pan Rosina, se následně spojili a velmi rychle vznikla myšlenka na akvizici.
Jak dlouho byla samotná myšlenka na stole? Byly to týdny, měsíce?
Bylo to velmi rychlé. V případě Matador Industries to bylo, jak se říká, upečeno za jeden měsíc.
V jakém duchu se nesla samotná jednání?
Osobně jsem se účastnil jednání na začátku, když šlo o to, že Matador bude dodavatelem. Samotná jednání o koupi Matador Industries už byla v gesci rodiny Rosinových.
Na první pohled se zdá, že antimonopolní úřad nijak nebrzdil samotnou transakci. Jak vypadalo zákulisí samotného procesu?
Zákonem byly stanoveny standardní lhůty. Nezaznamenali jsme žádné problémy. Jak jsem již zmínil, samotná dohoda, prodej a schválení antimonopolním úřadem proběhly velmi rychle.
Už jste to naznačil, ale kdo inicioval samotnou transakci? Rosinovi, nebo STV Invest?
Matador Group jako takový je skupina čistě orientovaná na automobilový sektor. Matador Industries byla firma, která patřila do této skupiny a v tomto segmentu působila nejméně. Rodina Rosinových už delší dobu hledala strategického partnera, se kterým by šla do fúze nebo akvizice.
Nechtěli být byznysově tak široce rozkročeni?
Přesně tak. Zkrátka si obě strany sedly. STV Invest zatím v portfoliu neměl typ výroby, jakou má Matador Industries, a hledali podobné prostory. Pan Rosina zase hledal vhodného partnera a ve finále to prostě klaplo.
Byly součástí jednání i podmínky týkající se personálních změn ve vedení?
Personálně je zachována kontinuita, tedy žádné změny na úrovni středního nebo vyššího managementu nebyly součástí dohody.
K určitým personálním přesunům ale došlo.
Martin Kele jako dlouholetý generální ředitel Matador Group se aktuálně posunul na pozici výkonného ředitele STV Group. Co se týče Matador Industries, tak jedinou změnou je, že jako ředitel společnosti se posouvám do představenstva jako jeho člen. Martin Kele se zároveň stane v Matador Industries předsedou představenstva.
Velkým tématem, které ale STV podrobněji nekomentovala, byla cena transakce. Forbes vypočítal, že by se hodnota akvizice mohla pohybovat kolem půl miliardy korun. Jde o korektní číslo?
Konkrétně nebudu uvádět, ale dohodla se cena, kterou obě strany byly ochotny akceptovat a která byla pro obě strany výhodná.
Vyvíjela se cena v čase?
Cena se vyvíjí při každém podobném jednání. Standardem je, že se na začátku stanoví určitá cenová nabídka, následně je připomínkována druhou stranou a hledá se optimální dohoda.
Co přesně zaujalo Martina Drdu na Matador Industries? Prostory, technologie?
Skupina STV Invest nemá ve svém portfoliu podobnou výrobní továrnu.
O velikosti 35 tisíc metrů čtverečních.
Ano, 35 tisíc metrů čtverečních, 240 zaměstnanců a naše certifikace. Vedle toho je zaujaly především výrobní možnosti, plochy, haly a know-how, zkušenosti a lidský kapitál.
V tiskové zprávě k akvizici se podtrhává know-how továrny. Stejně tak ho zmiňujete i vy. Co to vlastně znamená? Jaké know-how nabízíte českému holdingu?
Především začnu u výroby. Pokud jde o strojírenskou výrobu, jsme podnik se silnou tradicí. STV Group navázala v Poličce na výrobu munice z roku 1920 a Matador Industries navázala na zbrojní výrobu – tuto výrobu do Pováží přinesla ještě plzeňská škodovka před druhou světovou válkou v roce 1937.
Plánujete navyšovat, nebo snižovat stavy personálu?
Nový majitel má plány vybudovat nové konstrukční centrum pro celou skupinu STV, což souvisí i s personální otázkou. Pokud jde o lidi ve výrobě, tak to záleží na tom, jaké kontrakty získáme a v jakých tendrech v následujících letech uspějeme.
Pokud mohu naznačit, tak Matador Industries stojí na dvou hlavních pilířích, a to je civilní výroba a obranná neboli zbrojní výroba. Ať už jde o jednu, nebo druhou oblast, tržby, podíl projektů a práce jsou rozděleny padesát na padesát.
Pavel Beran z STV Group médiím prozradil, že v rámci Matador Industries plánují vyrábět i vlastní komplexní zbraňové projekty. Konkrétně zmínil například vlastní těžké bojové vozidlo. Máte představu, o jaký typ vozidla by mohlo jít?
To je jeden z důvodů, proč STV Invest hledal nové výrobní možnosti a výrobní zázemí. V portfoliu jejich výrobní kapacity jednoduše chybějí a výrobní portfolio mají zaměřené jiným směrem. Jejich vizí je výroba těžké bojové techniky a výroba náhradních dílů pro těžkou bojovou techniku. Právě proto si vybrali Matador a jeho výrobní kapacity.
Co bude pro Matador Industries znamenat po prostorové a technologické stránce zahájení výroby zmíněných těžkých bojových vozidel?
Prostorově jsme podle mě vybaveni velmi dobře. Spíše by šlo o investice do technologií.
Do jakých konkrétně?
Klíčové pro realizaci podobných produktů jsou určitě svařovna, těžká obrábění a montáž. Umím si představit investici do svařovny v podobě nákupu svařovacího robota.
O jaký typ bojových vozidel půjde?
Začínáme s projektem bojová vozidla pěchoty. Do budoucna je mnoho možností, například tažená děla, ale víc prozrazovat nebudu.
O jak velké produkci vozidel se bavíme?
Příští rok zahájíme výrobu, a roční produkce vozidel tak bude v desítkách kusů.
S modernizací výroby a přípravou na tento typ produkce jste už tedy začali?
Aktuálně jsme ve fázi přípravy výroby.
Slovenské ministerstvo obrany aktuálně schválilo nákup víceúčelových taktických vozidel VTV v hodnotě téměř sedmnáct milionů eur. Mohou vaše vozidla nakupovat i státy?
Tím, že STV již má firmu na Slovensku, určitě bude ambicí být dodavatelem slovenského státu a ministerstva obrany.
Martin Drda nedávno naznačil, že by rád participoval na přezbrojení slovenských ozbrojených sil.
Ano, to je jedna z ambicí. Samozřejmě, mimo jiné skupina STV má i svou stálou zákaznickou základnu, které má co nabídnout. Půjde tedy oběma směry.
V souvislosti s tématem přezbrojení slovenské armády už probíhají jednání mezi STV a slovenským státem?
Zatím o tom nevím.
Naznačili jste i vytvoření konstrukčního centra pro celou skupinu STV. Co to znamená v praxi pro Matador Industries?
V tomto směru se plánuje investice zejména do lidského kapitálu. V Dubnici vznikne konstrukční centrum, které bude kompletně podporovat STV Group. V souvislosti s konstrukčním centrem bude důležité právě zmíněné know-how. Tedy lidské kapacity a odborníci v oblasti obrany.
Co se týče počítačů a IT, nejde o velkou investici, spíše o lidský kapitál. Potřebujeme odborníky, kteří vytvoří samotné centrum. Představte si to tak, že v Dubnici budou fyzicky sedět konstruktéři. Samotné konstrukční oddělení bude podporovat nejen výrobu v Dubnici, ale i další závody STV, jako je například závod v Poličce.
Umíte vyčíslit, o jak velké částce se bavíme v souvislosti s investováním do podniku?
Ekonomické pravidlo říká, že zdravý podnik by měl mít investice minimálně ve výši odpisů. To chceme zachovat i nadále.
Odpisy Matador Industries za rok 2023 byly v hodnotě téměř 23 milionů korun. Investice do modernizace tedy budou podobné?
Aktuálně pracujeme na tvorbě plánu pro rok 2025, včetně investičního plánu. Čísla tedy ještě nejsou definitivní. Ale jak jsem uvedl, chceme pokračovat a zachovat kontinuitu.
Zmínil jste, že produkce Matador Industries je padesát na padesát – civilní a vojenská výroba. Nepřeváží po akvizici skupinou STV právě vojenská produkce?
Strategie firmy už delší dobu směřuje k tomu, aby byl udržen padesátiprocentní podíl civilní výroby a padesátiprocentní podíl obranné výroby. Je to z toho důvodu, že na trhu se může stát cokoli a jeden sektor může být silnější či slabší. Nechceme být stoprocentně odkázáni na jedno odvětví.
V budoucnu tedy chceme pokračovat ve strategii – produkovat polovinu civilní výroby a druhou polovinu pokrývat obrannými projekty. Těžko ale říct, co se stane, pokud by byl potenciál z jedné nebo druhé strany vyšší. Myslím si, že bychom spíše šli cestou navyšování lidí a výrobních kapacit ne cestou omezování a uzavírání jednoho nebo druhého směru.
Civilní segment tvoří například gumárenská výroba. Samotné obranné odvětví zahrnuje výrobu součástí pro houfnice Zuzana 2. Můžete rozvést vaši zbrojní výrobu a kdo jsou vaši klienti?
V oblasti civilní výroby máme více zákazníků, nejvýraznější je však gumárenský průmysl, kam patří například firma Continental. V rámci civilní výroby jsme také silní v potravinářském, dřevozpracujícím a energetickém průmyslu.
V segmentu obrany je naším hlavním partnerem slovenská Konštrukta Defence, pro kterou vyrábíme hlavní součásti pro zmíněnou houfnici Zuzana 2. Rozběhli jsme také další projekty – například pro izraelskou společnost Elta Systems nebo švédskou firmu Bae.
Zmínil jste spolupráci se státní zbrojovkou Konštrukta Defence. Zajímavé je, že Konštruktě klesly tržby o třicet milionů eur a ve výroční zprávě naznačila omezování počtu zaměstnanců závodu. Jak vnímáte, že se Konštruktě jako vašemu bezprostřednímu partnerovi ekonomicky nedaří, a to v době, která je pro konkurenční zbrojovky zlatým obdobím?
To je spíše otázka na Konštruktu Defence. Když vezmeme výkyv jednoho roku, tak samotný pokles je směrem dolů. Ale pokud vnímáme posledních deset let, tak také zažívají nejlepší období, jaké kdy historicky měli.
Jde o hospodářské ukazatele Konštrukty v kontextu konkurence, jako jsou CSG Group Michala Strnada či váš podnik. V negativním smyslu to bije do očí.
Jednáme se ZŤS Špeciál i s Konštruktou Defence. Do Konštrukty dodáváme díly, takže víme, co vše se řeší při realizaci samotných projektů. Pokud dovolíte, nebudu vše konkretizovat.
Konštrukta výkyvy v číslech argumentuje zpožděním ve výrobě zakázky na šestnáct houfnic pro Ukrajinu. Problematiku v podniku zmiňuji i v souvislosti s tím, zda podobné problémy s produktivitou Konštrukty neovlivňují spolupráci i s vaším podnikem.
Nemyslím si. Máme podepsané pevné smlouvy a dodávky pokračují i začátkem příštího roku. Víme, že Konštrukta má na stole určité potenciální zakázky, o které usiluje. Mluví se o dodávkách do Asie nebo například do Jižní Ameriky, takže s Konštruktou počítáme jako s partnerem i nadále. Máme korektní vztahy.
Matador Industries loni utržil 27 milionů eur? Jaký výsledek očekáváte letos?
EBITDA i hospodářský výsledek směřujeme přesně tak, jak jsme si předsevzali. Tento rok bychom chtěli obratem také skončit na čísle 26 až 27 milionů eur a se ziskem na úrovni tří milionů eur.
Ve výroční zprávě také uvádíte, že patnáctiprocentní inflace začátkem roku vyvolala „řetězovou reakci – zvyšování nákladů, zvyšování cen dodavatelů a v neposlední řadě tlak na růst mzdových nákladů“. Dále se píše, že tyto ukazatele způsobily, že „společnost byla nucena kompenzovat a hledat řešení a možné úspory“. Jak se to promítlo do reality fungování závodu?
Inflace byla vysoká na Slovensku i v celé Evropě. To je základní předpoklad pro to, abychom otevřeli jednání s našimi zákazníky a na základě těchto faktů jsme navýšili prodejní ceny našim odběratelům.
Protože nežijeme na ostrově, inflace byla například i v Německu, kde sídlí naši hlavní partneři a hlavní zákazníci z civilního sektoru. Navýšili jsme prodejní ceny a ceny dodavatelů jsme se snažili udržet na určité rozumné úrovni. Ten tlak jsme tedy ustáli.
Jak reagovali na navýšení cen vaši klienti?
Nebyli jsme jediným dodavatelem, který měl problém se zvýšenými cenami. Vyčíslili jsme jednotlivé nákladové složky, jako například přepravní náklady či náklady hutního materiálu a promítli je do ceny výrobku. Jednoduše došlo k tomu, že jsme se zákazníky byli schopni ceny navýšit a přistoupit k určitému kompromisu.
Museli jste korigovat mzdy zaměstnanců?
Matador Industries má odborovou organizaci a kolektivní smlouvu. Z kolektivní smlouvy nám vyplývá povinnost valorizovat mzdy podle dohody s odborovou organizací. Určitě dochází i k individuálním navýšením během roku.
Byla právě minulý rok tato jednání o něco intenzivnější?
Určitě ano. Byla velmi intenzivní.
Na čem jste se dohodli?
Na kompromisu.
Nebudete tedy konkrétní?
Znám jednoho vysoko postaveného odboráře v České republice. Řekl mi, že vždy, když jednal s firmami, řediteli a představenstvem, jeho cílem bylo dosáhnout sociálně-ekonomického optima.
To zní trochu jako fráze.
Podívejte se, zaměstnanci určitě měli nějaké nároky, ale když se bavíte o mzdách a jejich navýšení, na trhu jsou určité benchmarky.
Tato zaměstnanecká problematika už je vyřešena?
Tohle nebude nikdy úplně vyřešeno.
S nadsázkou se dá říct, že kvůli přetlaku zbrojovek v lokalitě je Dubnica nad Váhom slovenským zbrojním Silicon Valley. Jak vnímáte tento fakt z hlediska konkurenčních tlaků?
Celkově v tomto regionu – Trenčín, Ilava a Dubnica – máme velmi nízkou nezaměstnanost. To je jeden z faktorů, který ovlivňuje situaci. Jak jste řekl, kolem nás je spousta strojírenských firem a vzhledem k nezaměstnanosti je zde obrovská konkurence.
Jak se to promítá do reality?
Lidé se často dívají právě na mzdy a na prostředí, ve kterém pracují. O lidi je potřeba se starat. Ať už přímo ve vztahu k mzdám a osobním nákladům, důležité je také zdravé pracovní prostředí a náš přístup k nim.