Že se na Slovensku dělá byznys stejně jako u nás? To už je iluze, říká šéfka poradenské společnosti RSM Monika Marečková. České firmy se podle ní možná začnou po své první zahraniční expanzi poohlížet raději v Polsku.

Krizový konsolidační balíček, který schválila začátkem listopadu slovenská vláda, bude mít významné dopady na tamní podnikatelské prostředí. Středním a velkým firmám přidá nový zákon z pera kabinetu Roberta Fica další daňové zatížení.

Společnosti s obratem nad pět milionů eur, tedy asi 126 milionů korun, už budou brány jako velké firmy. Spadnou tím do daňové penalizace ve výši 24 procent. Ostatní firmy budou daněny patnácti procenty.

Podle výkonné ředitelky RSM Moniky Marečkové jde o nebezpečné otevření nůžek. A v rozhovoru pro Forbes popisuje, jak by na to podniky mohly reagovat.

„Pět milionů eur není tolik a pro menší firmy bude dávat smysl založit druhé eseróčko, protože devět procent rozdílu v daních dělá hodně,“ soudí Marečková.

Podle té si zkrátka slovenská vláda sáhla tam, kde peníze jsou. „Je to takový systém Jánošík, hodně firmám utáhli šrouby. Hlavně těm větším a úspěšnějším,“ tvrdí manažerka, která se z jednání se slovenskými podniky právě vrátila.

S jakými firmami jste měla možnost v Bratislavě mluvit?

My se bavíme obecně s českými firmami, které jsou na Slovensku aktivní. Těch je mimochodem asi čtrnáct tisíc. Všichni znají ČEZ, Agrofert či skupinu CSG Michala Strnada, ale firem je tam nepočítaně víc. Čeští podnikatelé totiž, když chtěli zkusit expanzi za hranice, brali Slovensko jako logickou cestu bez nějaké větší analýzy. Mysleli si, že je to tam stejné. Jenže stejné už to dávno není.

Mění se tedy přemýšlení podnikatelů v tomto směru?

Myslím, že si firmy mnohem lépe rozmyslí, jestli pro ně například Polsko nebude představovat lepší příležitost, byť mají trochu složitější trh. To samé se dá říct o Německu. U českých firem roste chuť chodit na velké trhy a prosazovat se tam. Zrovna tyto trhy jsou totiž momentálně předvídatelnější než Slovensko.

Jaká je nálada mezi českými firmami na Slovensku?

Pokud se tam firmě daří, asi ze Slovenska utíkat nebude. Ale pokud má hospodaření na hranici nuly, může to být poslední kapka. Zřejmě budou ale vážně zvažovat další investice. Pokud máte výrobu v několika zemích a přemýšlíte, kam doinvestovat a dokoupit technologie, nemusí mít Slovensko úplně prioritu.

RSM působí i na Slovensku. Jak to vidí tamní byznys?

Typicky se zajímáme o slovenské středně velké firmy, často rodinné, které existují desítky let. A ty také přemýšlejí, zda se jim v současné situaci vyplatí větší investice například do výroby. Jestli není lepší si peníze nechat na plán B.

Momentálně našim klientům zakládáme řadu holdingů v Česku a já se jim ani nedivím.

Co je plán B?

Zkusit to raději v Česku, to je podle mých poznatků teď převládající nálada. Pro ně je to typický krok, najdou u nás ostatně hromadu slovensky mluvících lidí, které mohou zaměstnat.

Takže útěk?

Říkejme tomu raději expanze. Momentálně našim klientům zakládáme řadu holdingů v Česku a já se jim ani nedivím. Součástí podnikání je srovnání rizik. A když si vezmete třeba IT firmu, kterou potřebujete přesunout z Bratislavy do Brna, tak nejde o nic složitého. Nehledě na to, že, řečeno cynicky, má Brno nejlepší technickou školu pro Slováky. 

Nebudou tedy velcí hráči tlačit na konsolidaci trhu?

Někdo to jako příležitost pojmout může. Někdo z menších hráčů může usoudit, že na to už nemá a firmu prodá. Velcí hráči si umějí takovou situaci lépe optimalizovat. 

Co slyšíte od slovenských podnikatelů nejčastěji?

To bych musela být neslušná. Ale slušně řečeno, že se na to mohou vykašlat a nemají to už zapotřebí.

Máte nějaké signály od venture kapitálových fondů? Nepřiškrtí to trochu jejich startupovou scénu?

Na Slovensku je o pro startupy o něco příznivější režim a už to vypadalo, že se to tam hýbe správným směrem. Ale tyto změny posunou startupy spíše zase směrem k Česku. A to může být příležitost pro naši verzi Silicon Valley v Brně. Hodně Slováků tam už stejně studuje.

Může to dopadnout tak, že centrály si firmy přesunou do Česka a slovenský trh budou obsluhovat odtud?

Česko je mezi typickými holdingovými destinacemi, kde je toto možné, a nemají takový problém sem i po té rozbité D1 dojet. Takže proč ne? Proč si neudělat hlavní firmu tady a Slovensko mít jako jednu z nohou, na které stojí? A v Česku nemusí nutně rozjet výrobu, mohou tu investovat třeba jen do nemovitostí, to vidíme opravdu často. Že by z toho ale české firmy měly mít obavu, to rozhodně ne.

V čem tkví příležitost pro české firmy v takovém scénáři?

Pokud sem budou směřovat slovenské investice, může tu být zvýšený zájem o některý typ nemovitostí. Projevit se to může v příhraničních regionech, v té oblasti Brno–Vídeň–Bratislava, kde budou hledat nová aktiva. Kdybych byla slovenský podnikatel já, udělám to.

Jaké segmenty ekonomiky chtěla naopak slovenská vláda podpořit?

To je těžké říct. Mně přijde celý konsolidační balíček jako hodně populistický, zkrátka přidat důchodcům. A protože slovenské veřejné finance nejsou v dobrém stavu, hledali primárně tam, kde peníze dnes jsou. A tam utáhli šrouby.

Silnou negativní odezvu měla daň z finančních transakcí. Jak se propíše do slovenského byznysu?

To je poměrně výjimečná daň, se kterou se Slovensko inspirovalo v Maďarsku. Jde o daň 0,4 procenta z každé platby. Hodili to na banky, které to odnesou. Banky to budou muset zprocesovat, spočítat a státu odvést. Účinnost nakonec odložili na 1. dubna, aby to banky stihly.

Oněch 0,4 procenta se nezdá tolik, bude to mít velké dopady?

Zdá se to jako málo, jenže není. Když jste velkoobchod, který jede na velkém objemu a malých maržích, a nasadí vám na každou jednu platbu dodatečnou daň, je to hodně peněz. Firmy samozřejmě přemýšlejí, co s tím.

S jakými zatím přišly recepty?

České firmy si říkají, že budou slovenské faktury za svoje dcery platit odsud. Jenže to nebude fungovat. Pak se totiž ta povinnost zaplatit daň z finančních transakcí přesouvá na entitu na Slovensku, která to bude muset přiznat. To bych tedy určitě nedoporučila. Co se určitě bude dít, je, že si firmy budou dělat vzájemné zápočty.   

Nejzásadnější ale je, že strop na daň je čtyřicet eur za platbu, tedy zhruba tisíc korun. To by odpovídalo tomu, že při platbě nad deset tisíc eur se už daň dál nezvyšuje. To povede k tomu, že si firmy počkají na kumulaci faktur a pak je zaplatí svým dodavatelům najednou. Pro dodavatele to může znamenat čekání i měsíc či dva na platbu. Doporučovala bych českým firmám se na zhoršenou platební morálku raději připravit. 

Z našich dat vyplývá, že nejvíce zasaženo by mělo být stavebnictví a dovoz automobilů a dílů.

Pro chod firem to bude znamenat co?

Například firma s dvěma tisíci zaměstnanci, když bude rozesílat mzdy, zaplatí z každé jednotlivé platby zaměstnancům tuto daň. Nakonec to strhne banka z účtu firmy.

Které segmenty na tom budou nejvíce bity?

Typicky nízkomaržové provozy, jako jsou různé obchody a velkoobchody, které točí velké množství transakcí a jejich zisk plyne čistě z obrovského objemu transakcí. Pro ně žádný pardon zatím v legislativě není. Pro firmy s menším objemem transakcí a vysokými maržemi to naopak až tak zásadní nebude.

Z našich dat současně vyplývá, že další daňové změny obsažené v konsolidačním balíku nejvíce zasáhnou stavebnictví a dovoz automobilů a dílů, typicky silné české odvětví. Teoreticky by na tom naopak mohli vydělat prodejci základních potravin, u kterých dochází ke snížení DPH. Některá odvětví, přispívající nejvíc do státního rozpočtu, navíc dostala ještě speciální daň. 

Myslíte nižší?

Vyšší. Jde o mobilní operátory, rafinerie nebo farmaceutický průmysl. Tam snížili DPH na léky, ale zavedli zvláštní daň ze zisku. Povede to k nižším maržím. Mají přidané některé poplatky navíc. Uvažovalo se ještě o energetice, ale ta z toho nakonec vypadla.

Který z okolních trhů může zaujmout pozici Slovenska a být první volbou při expanzi českých firem do zahraničí?

Jednoznačný potenciál má Polsko. Osobně mám velkou radost, že se ale české firmy přestávají bát i Německa. Při veškerém respektu k Němcům jsme už v některých segmentech před nimi. Stačí se podívat na Rohlík a jak se jim tam daří. Obecně ve službách týkajících se online prostředí jsme jako Češi skvělí. Polsko je zase zajímavé velikostí trhu a tím, že je v podobné fázi vývoje jako my.

Kolegové ze světa se mě občas ptají, zda je lepší investovat v Česku, nebo v Polsku. Podle mého názoru, kdyby měli zahraniční manažeři volit srdcem, investují v Praze. Líbí se jim tady. Ale kdyby vybírali rozumem, což dělají, vyberou Varšavu. Trh je tam velký a kromě toho polský stát dělá hodně, aby ho podpořil.

Znáte takové příklady z Polska?

Mám kolegu v Polsku, který tam vede firmu. Ten mi nedávno říkal, že příští rok porostou o dvacet procent, aniž by museli cokoli dělat. Jen díky tomu, že rostou jejich klienti a neustále k nim přicházejí zahraniční klienti, kteří v Polsku chtějí investovat. Naproti tomu v Česku bylo letos takových klientů minimum.

Do jaké pozice se z hlediska investic Slovensko v rámci střední Evropy staví?

Směřují k takovému společnému ostrůvku s Maďarskem. O nějaké visegrádské čtyřce nebo regionu střední a východní Evropy si už můžeme nechat jen zdát. Nůžky v rámci něj se rozevírají a já mám radost, že jsme tým Polsko. Slovensko se zatím populistickou politikou bohužel přiklání k Maďarsku, kde je daň z finančních transakcí ještě vyšší.