Ještě před deseti lety, když jste na ulici potkali člověka v podivně širokých botách bez podrážky, tak jste se tomu nejspíš podivili. Během pár let se však z alternativní obuvi pro lidi, kteří upřednostňují zdraví před módou, stal stamilionový byznys, ve kterém Česko předbíhá svět.
Do pohodlnější a často také udržitelnější obuvi se přezuli lidé od byznysmenů přes sportovce až po batolata. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2023 nosilo na začátku loňského roku v tuzemsku barefoot obuv sedm procent obyvatel, což se rovná zhruba 700 tisícům lidí.
Anatomicky tvarovaná obuv s rozšířenou špičkou a tenkou, ideálně třímilimetrovou podrážkou dosáhla celosvětové popularity během uplynulé dekády. U nás se trend do masového povědomí dostal zhruba v posledních pěti letech a co do počtu obyvatel s barefooty v botníku jsou Češi dokonce na prvních světových příčkách.
Tuzemský trh s bosobotami se od té doby rozjel sedmimílovými kroky. Nových značek a obchodů s tímto typem obuvi se během poslední dekády objevilo jako hub po dešti. Na malý český „botníček“ až překvapivě hodně, ale očividně poptávka stále roste, jak potvrzují prodejci.
„Česká republika je v tomto segmentu skutečně výjimečná. V přepočtu na obyvatele patříme mezi země s nejvyšším počtem prodaných barefootů na počet obyvatel, což nás vyneslo na špičku nejen v prodeji, ale i ve výrobě těchto bot,“ potvrzuje Andrea Součková, zakladatelka obchodu naBOSo.
Češi a Češky si barefooty zamilovali a v regálech mohou vybírat mezi desítkami lokálních i zahraničních značek, přičemž obecně po bosobotách sáhnou nejčastěji vzdělaní lidé z vyšší ekonomické třídy ve velkých městech, které zajímá zdravý životní styl. „Barefooty začnou řešit většinou maminky kvůli svým dětem a nakonec je začne nosit celá rodina,“ upřesňuje Součková.
Český trh s barefoot obuví praská ve švech. Dokonce i větší sousední trhy, jako je Polsko nebo Německo, za Českem pokulhávají. Figurují u nich zejména velké zahraniční značky, zatímco u nás se uživí několik domácích firem mezi desítkami dalších.
Mezi největší české značky patří Ahinsa zaměřující se na etickou obuv, Beda orientovaná na děti, sandály Bosky nebo průkopníci ponožkobot Skinners. Mezi další menší tuzemské značky s barefoot sortimentem se řadí též Anatomic, Bohempia, Pegres, Crave, Angles Fashion, Saltic či Aylla.
Za značkou Ahinsa stojí fyzioterapeut Lukáš Klimpera, který v tom nejdříve neviděl byznys. Prostě chtěl, aby lidé chodili v zdravých botách, ale nenašel žádné, která by ladily s jeho hodnotami a vyráběly se eticky.
Proto v roce 2013 založil značku Ahinsa, která veganské boty vyrábí v Evropě a prodává je po celém světě s loňským ročním obratem ve výši necelých třicet milionů korun.
Foto se souhlasem Vivobarefoot
Konvenční obuv versus barefootová obuv.
„Barefoot se pomalu začíná dostávat do mainstreamu a je to moc dobře. My rosteme stabilně zhruba o dvacet procent ročně. Ten růst by mohl být větší, poptávka je, ale jsme jednak limitovaní kapacitou výroby a také se chceme po skokovém růstu z předchozích let soustředit na stabilizaci celé firmy,“ komentuje vývoj Klimpera.
Asi největší nárůst zažila slovenská Be Lenka, kterou před sedmi lety založili bývalá paralympionička Lenka Cenigová a Juraj Fehervari.
Průkopník na poli barefoot obuvi z Žiliny má dnes roční obrat kolem dvaceti milionů eur a zanechal stopu už v sedmdesáti zemích světa. Obliba barefootů u Čechů a Češek jejich rychlému růstu také pomohla.
„Česká republika pro nás byla rozhodně lehčím trhem než Slovensko, zejména díky větší známosti barefoot obuvi. I tak však oba trhy zpočátku představovaly riziko. Prvotní analýza mi radila, abych se do barefoot segmentu nepouštěl, ale já jsem mu věřil,“ svěřuje se Juraj Fehervari a doplňuje, že plánují další růst na českém trhu a budování místního týmu.
Barefooty z Žiliny si obula dokonce španělská královna. „Od začátku dosahujeme na průměrný meziroční růst víc než devadesát procent. Kromě Slovenska a Česka máme silné pozice ve Skandinávii, USA či Španělsku, kde si naše boty objednala i královna Letizia,“ chlubí se Fehervari, který rozjel další značku bot Barebarics zaměřenou na pánskou barefoot streetwear.
A zdá se, že palec na špičku boty v tomto segmentu zatím ještě nenarazil, naopak trh má potenciál dále růst. To s sebou samozřejmě přináší výzvy, jak se odlišit od konkurence například cenou, která se u těchto bot pohybuje okolo dvou až pěti tisíc korun za pár.
„V posledních letech vzniklo mnoho malých barefootových značek, a proto klademe důraz na odlišnost. Intenzivně se věnujeme výzkumu a vývoji. Některé malé značky naproti tomu nedbají na kvalitu a zpracování, což barefootu jako celku kazí pověst,“ tvrdí Fehervari z Be Lenka.
Foto se souhlasem BeLenka
Analýza správné funkce chodidel ve výrobně Be Lenka
Lukáš Klimpera ze společnosti Ahinsa se levnější konkurence neobává.
„Konkurence roste, barefoot boty začínají zařazovat do svého sortimentu i výrobci konvenční obuvi. Nemám z toho ale obavy, trh se časem sám pročistí. Barefoot není jen bota s tenkou podrážkou, jak si mnozí myslí, ale obuv dělaná tak, aby celé tělo mohlo fungovat zcela přirozeně – a to není zas tak snadné vyrobit,“ soudí.
Konkurenci menším lokálním brandům tvoří také velké světové značky. Jako jedni z prvních na tuzemský trh vstoupili v roce 2011 britští Vivobarefoot.
Do Česka je doslova v krabicích přinesl Kamil Vedral, který je dodnes výhradním distributorem této značky v Česku a na Slovensku. Ten rostoucí trend barefoot obuvi i mezi konvenčními značkami vítá.
„Čím dál tím víc lidí v Česku si uvědomuje, že planetu máme jen jednu a že její zdroje jsou omezené. Obzvláště mladší generace, která postupně dorůstá v naše zákazníky,“ sdílí svůj pohled Kamil Vedral.
„To se odráží v jejich přístupu k životu – starají se o sebe, zdraví řadí mezi své priority, snaží se žít v souladu s přírodou. U oblečení preferují kvalitu a to nám otevírá dveře k novým zákazníkům,“ dodává Vedral.
Rozmach bosobyznysu se projevuje i na materiálech, kde se stále více prosazují ty ekologicky šetrné a biologicky rozložitelné. Také nové technologie a trend self care se do obuvnictví propisují, na trhu se objevily takzvané chytré boty s vestavěnými senzory, které sledují pohyb, tlak a celkovou kondici uživatele.
„Na centrále Vivobarefoot ve Velké Británii aktuálně běží výjimečný projekt Vivobiome, kde se vyvíjí plně kompostovatelné boty vyrobené na míru 3D tiskárnou,“ říká Kamil Vedral.
Foto se souhlasem Be Lenka
Analýza správné funkce chodidel ve výrobně Be Lenka
Kromě značek z trendu profitují také prodejny. První u nás vznikl koncept Naboso, který v roce 2015, kdy barefoot znal málokdo, otevřel první multibrandovovou prodejnu s barefoot obuví.
První rok měli obraty 26 milionů korun a minulý rok se dostali na 180 milionů, tedy skoro sedminásobek. Začátky ale nebyly zadarmo, jak potvrzuje zakladatelka Naboso Andrea Součková.
„Byl to riskantní vstup do zcela nového, úzkoprofilového segmentu trhu, který si vyžádal investice do osvěty, pořádání akcí a přednášek. A to se vyplatilo. Dnes pojem barefoot zná téměř třetina české populace a podle posledního průzkumu má zkušenost s barefoot obuví sedm procent populace,“ podotýká Součková.
Trend se ale ještě nestihl propsat do legislativy a v Evropské unii ani České republice zatím kupodivu neexistuje specifická legislativa zaměřená přímo na barefoot obuv.
Na to loni reagovala Asociace barefoot obuvi ve spolupráci s Českou obuvnickou a kožedělnou asociací (ČOKA), které společně vytvořily definici barefoot kategorie na semináři v rámci veletrhu KABO 2023.
