Jsem stárnoucí muž. Jsem Fanfaron. A po tomhle sloupku dostanu spoustu nových jmen.
Myslím si totiž, že svět začíná docela slušně blbnout.
Tady je pár důkazů.
Vlastně, ta první zpráva je nejmíň znepokojivá a dá se ještě jakžtakž logicky zdůvodnit. Victoria’s Secret, slavná značka spodního prádla, letos bez náhrady ruší svou výroční show. Každý rok se na ní promenovalo víc než dvacet sošných modelek v prádle plném třpytek, šest z nich s andělskými křídly a jedna v něčem, čemu se říkalo Fantasy Bra a stálo to třeba i víc než deset milionů dolarů, protože to bylo plné diamantů.
Mimochodem, tohle nejdražší prádlo měly na sobě i dvě Češky: dvakrát Karolína Kurková, jednou Daniela Peštová. Model Star of Victoria’s Secret Karolíny Kurkové byl v roce 2002 oceněn na deset milionů dolarů.
Karolína Kurková
Jenže teď je šlus. Ende. Nothing, niente, nada, konečná.
Než se ale fanfaroni začnou rozčilovat, že snaha zakazovat odhalenou ženskou krásu je kvůli vykloubeným gender teoriím, tady je vysvětlení prozaičtější – už se na to nechce nikdo moc dívat.
Loňskou show, kterou přenášela televize ABC, vidělo tři miliony tři sta tisíc lidí. Před sedmnácti lety to bylo čtyřikrát tolik. Takže se už prostě nevyplatí angažovat nejslavnější a nejlépe placené modelky světa a nechat vyrobit prádlo za miliony dolarů, když to na nikoho už nefunguje. I my stárnoucí muži můžeme pochopit, že tohle, stejně jako volba královny krásy v plavkách, je trochu devadesátkové harampádí. Takže co s tím.
Pochopím taky, proč stejná Victoria’s Secret angažuje na své přehlídky plus size nebo transgender modelky. Co už se mi ale chápe hůř, je fakt, že to neudělá pod diktátem svých marketingových oddělení, která řeknou, že tam je trh a zákazníci. Že prostě podlehne tlaku kritiky různých hnutí zvenčí.
Aby nebyla označena jako firma sexistická, jako firma, která dělá z žen pouhé objekty, a to ještě v předem určených mírách, raději se na vykašle na krásu a podlehne svazáckému nadšení a hysterii hlasatelů nové pravdy.
Stejně jako Walt Disney, a to je příklad druhý, pro mě už trochu víc znepokojivý. Tvůrce nejslavnějších filmových pohádek se rozhodl uvádět na své nové platformě Disney+, která je teď velkým hitem, před svými klasikami, jako je Peter Pan, Lady a Tramp, Kniha džunglí či Dumbo vysvětlivku: „Vysílání je uvedeno v původní podobě. Může zobrazovat přežité kulturní výjevy.“
O. k., svět se určitě v pohledu na rasu, ženy a jejich postavení ve společnosti posouvá a je to dobře. Ale vážně potřebujeme vysvětlivky k pohádkám? Potřebujeme tuhle doslovnost, aby se někdo nenaštval, neozval, necítil uražený?
Musíme vážně diskutovat o tom, že se Šípková Růženka nebo Sněhurka nechávají bez souhlasu líbat cizími princi, a ještě tak nějak po žensku pasivně čekají na záchranu z rukou mužů? Je to a) v roce 2019 téma k důležité diskusi, nebo b) ustupování diktovanému myšlení, které teď minimálně u těch se silným hlasem převládá?
U mě je odpovědí druhá možnost.
Nové pohádky už asi nutně budou mít trpaslíky s nevyjasněným pohlavím, transgender prince, James Bond prostě musí být jednou černý a holandský Zwarte Piet se buď zruší, nebo bude bílý. Jinak je to nevyrovnané, nemoderní, rasistické, sexistické, diskriminační. Fakt?
Asi jo. Vždyť i Mattel se svými barbínami dávno přiznal, že zobrazuje nereálnou krásu. Kdybyste to tedy náhodou netušili. A tak už má tři roky panenky baculatější („curvy“), vysoké („tall“) a malé („petite“). A od letošního podzimu taky panenku pohlavně neutrální. Ať si s tím prý děti nějak poradí, nemusí být pohlaví jen dvě, dá se to prý různě mixovat.
Proč ne, Zara taky nabízí „Ungendered“ kolekci, která prostě pohlaví nerozeznává. A škola Lewes v East Sussexu v Anglii zrušila dvoje uniformy a i holky musí nosit kalhoty – aby se nikdo necítil diskriminován. Na další příklady už stárnoucímu Fanfaronovi moc nezbývají síly.
Genderově neutrální panenky od Mattela
Musí si totiž asi zvykat. A nenechat se překvapit tím, když třeba Coldplay zruší svoje turné, aby nezanechávali moc velkou uhlíkovou stopu, což je další móda, kterou úplně nestíhám.
(Co jsem teda stihl, je si tu novou desku Coldplay poslechnout. A můžu zcela zodpovědně fanfaronsky potvrdit, že je dobře, že tahle kapela s ní vystupovat nebude.)
Ale víte co? Na panenky a pohádky a zrušené přehlídky krásy se mi fakt zvykat nechce. Při všem uznání mi tenhle tlak, co si mám myslet, co říkat nemám a jak se mám chovat, připomíná přesně ten svazácký a šprťácký diktát.
A tak se vydám za pár hodin někam na výlet. Letadlem. S uhlíkovou stopou. Do míst, kde se smí dívat na holky v podprsenkách a nepřipadat si při tom, že diskriminuju dalších čtyřicet pohlaví, která prý existují. Někam, kde se pohádky nemusí zabalovat do vysvětlivek a holky smí nosit sukně.
Ale upřímně, nevím, jestli takové místo ještě někde je.
