Tento víkend strávil miliardář Richard Branson čtyři minuty ve stavu beztíže na samé hranici vesmíru.

Tyhle čtyři minuty jsou historickým milníkem pro vznikající odvětví vesmírného turismu, ale také tématem pro kritiky, kteří poukazují na to, že pro samé vzhlížení ke hvězdám nevidí Branson a spol. vlastní planetu a ignorují problémy, kde by velké investice mohly pomoci.

Nejdříve si probereme fakta. Jedenasedmdesátiletý Branson v neděli na palubě vesmírné lodi své společnosti Virgin Galactic vystoupal přes osmdesát kilometrů nad zemský povrch, aby „sám zakusil pocity vesmírného turisty“.

Foto Getty

V závodě s cílovou čarou za hranicemi zemské atmosféry tak předběhl Jeffa Bezose. Nejbohatší muž světa se do kosmu chystá na palubě lodi své společnosti Blue Origin až 20. července a má letět dál než Branson – téměř 100 kilometrů od zemského povrchu.

Že by se ze Země měl v plánu nechat vystřelit i Elon Musk, není (aspoň zatím) známo. Jeho SpaceX je však obecně pokládána mezi soukromými vesmírnými společnostmi za jedničku a Musk se nechal slyšet, že jeho prioritou je učinit člověka „meziplanetárním živočišným druhem“.

Upřete zrak kolem sebe, ne nahoru

Kritici poukazují na to, že do vesmíru putují těžkotonážní investice, když zrovna teď je mimořádně zranitelná naše Země, kde stále běsní a zabíjí pandemie covidu a rekordní vlny veder napovídají, že globální oteplování dosahuje nové kritické úrovně.

Organizace spojených národů také opakovaně upozorňuje, že následkem pandemie mohou v chudých zemích propuknout rozsáhlé hladomory. Na začátku července ostatně OSN publikovala zprávu, podle níž trpělo v roce 2020 podvýživou 811 milionů lidí.

„Jsem jediný, koho znepokojuje, že miliardáři pořádají vlastní vesmírné závody, zatímco na Zemi se z rekordních vln veder rodí mračna, která jako draci chrlící oheň (mrak Pyrocumulonimbus, pozn. red.) škvaří mořské tvory ve vlastních ulitách?“ uvedl na Twitteru například Robert Reich, bývalý ministr práce Spojených států amerických.

Je ale dobré být fér a dodat, že Bransonova otočka ve vesmíru nebyla zcela bez přínosu vědě. Součástí posádky byla Sirisha Bandla, viceprezidentka společnosti pro vládní záležitosti a výzkumné operace, která na palubě provedla experiment ohledně chování rostlinného genu.