Administrativa úřadujícího amerického prezidenta může ve srovnání s dynamickým světem kryptoměn občas působit poněkud ospale, ale ve vztahu k nim rozhodně nezahálí. Pracovní komise pod vedením šéfky amerického ministerstva financí nově přišla s dlouho očekávaným reportem o rizicích stablecoinů. Nemá ale zůstat jen u slov.
Anarchistický trh s kryptoměnami, jejichž hodnota je navázaná na hodnoty tradičních měn, čeká stejně přísná regulace jako banky. Má to ale háček: akci musí dát zelenou Kongres. Pracovní skupina americké zákonodárce vyzvala, aby akci posvětili a svěřili vládním agenturám příslušné pravomoce.
Kongresmani a kongresmanky se však zatím trochu cukají. Proti zkrocení neregulovaného trhu se ozývají hlasy hlavně z republikánské části Senátu, kde se nalézá hlavní – nebo alespoň nejhlasitější – část zastánců kryptoměn.
Pro ty, kdo slyší pojem „stablecoin“ poprvé, vysvětleme, že tyto se chovají jako jiná kryptoaktiva, ovšem s tím rozdílem, že mají hodnotu pevně navázanou na některou z fiat měn nebo koš dalších aktiv (více měn, komodit či kryptoměn). Jejich hodnota je tedy mnohem méně volatilní než v případě tradičních kryptoměn.
Jak to funguje v praxi? Vydavatel stablecoinu si od uživatelů vezme dolary nebo další fiat měnu a za to jim připíše kredit v podobě jednotek stablecoinu. Teoreticky má každý držitel stablecoinu právo v libovolný okamžik vybrat od jeho vydavatele zpět protihodnotu v podobě amerického dolaru.
Ten by tak měl mít v úschově dolar za každý vydaný token – jenže v minulosti se už ukázalo, že realita vždycky tak perfektní není. Samotná regulace neznamená zákaz, a zní tedy na první pohled jako pouhá formalita, ale nenechte se mýlit. Pro některé projekty mohou nová pravidla znamenat konečnou alespoň právě ve Spojených státech, a ty ostatní budou muset obrátit svůj byznys vzhůru nohama.
Plánovaná regulace bude také velkou ranou pro sektor decentralizovaných financí (DeFi), tedy svět decentralizovaných kryptoměnových derivátů, burz a dalších krypto služeb. Právě ten stablecoiny čile využívá jako druh zástavy i pro vyplácení úroků.
Regulaci stablecoinů přinese také evropské nařízení o trzích s kryptoaktivy Markets in Crypto-assets, zkráceně MiCA, avšak na Američany zatím nemá. Ostatně posuďte sami. Vydavatelé stablecoinů se podle návrhu stanou regulovanými depozitáři peněz a budou muset být pojištěni a auditováni stejně přísně jako banky a služby poskytující základní platební služby.
Trh se stablecoiny by pak rozhodně nemohl růst tak rychle jako doposud. Investice ze strany vydavatelů by totiž byly nejen přísněji hlídané, ale také zastropované. Dnes mohou bujet prakticky neomezeně, jak dokazuje příklad nejrozšířenějšího světového stablecoinu Tetheru, kterého koluje již za 72 miliard dolarů.
Vydavatelé stablecoinů se také budou muset poprat s požadavky na ochranu před hackery, technickými závadami, střety zájmů, bojem proti terorismu a praní špinavých peněz nebo třeba požadavky na interoperabilitu. Ta je obzvláště záludná – předpokládá, že výměna stablecoinu zpět na americký dolar nebude vázána na konkrétního vydavatele.
Další váha regulatorního břímě dopadne také na provozovatele peněženek, držících stablecoiny pro své zákazníky, typicky velké centralizované burzy. Ty budou muset nechat americké regulatorní agentury nahlédnout pod pokličku svého byznysu a dokladovat, že dodržují bankovní standardy pro řízení rizika. Vydavatelé stablecoinů i provozovatelé peněženek budou moci mít také jen omezené napojení na další komerční společnosti.
8. 11. 20213 min
Karel Wolf
redaktor Forbes Česko
Věnuje se analýze krypto trhu, zamýšlí se nad smysluplným využitím Bitcoinu a zkoumá zákonitosti fungování finančních trhů. Dříve pracoval jako redaktor serveru Lupa.cz a jako šéfredaktor vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a B2B technologický server ITbiz.cz. V minulosti externě pokrýval problematiku blockchainu pro KPMG Česká republika, pracoval jako kryptoměnový analytik pro Roklen360, a jako poradce spolupracoval s Braiins či Creative Dock.
