Americký pracovní trh v červenci nečekaně oslabil. Zaměstnavatelé ve Spojených státech podle nových dat tamního Úřadu pro statistiku práce zrušili 23 tisíc pracovních míst, zatímco analytici očekávali jejich nárůst zhruba o osmdesát tisíc.
Slabší výsledek přinesla také revize předchozích měsíců. Úřad snížil počet nově vytvořených pracovních míst za květen a červen dohromady o 103 tisíc. Letní data tak ukazují na podstatně ochlazenější americký pracovní trh, než se dosud předpokládalo.
Míra nezaměstnanosti přesto klesla ze 4,2 na 4,1 procenta. Pokles ale neodráží zlepšení na pracovním trhu – počet lidí, kteří pracují nebo si práci aktivně hledají, se totiž zároveň snížil. Míra participace pracovní síly tak klesla z 61,5 na 61,4 procenta.
Nová data mohou ovlivnit očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb. Slábnoucí pracovní trh představuje pro americkou centrální banku argument proti dalšímu zpřísňování měnové politiky. Fed ale zároveň stále čelí zvýšené inflaci, která naopak hovoří pro vyšší sazby.
Finanční trhy na zveřejnění údajů reagovaly pozitivně. Investoři totiž zvýšili sázky na to, že slabší vývoj ekonomiky sníží tlak na Fed a ten v příštích měsících nebude muset přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb.
Růst mezd navíc zaostal za očekáváním. Průměrná hodinová mzda v červenci meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 37,62 dolaru, zatímco analytici čekali růst o 3,5 procenta.
