Společnost Aricoma Group, spadající do skupiny KKCG jednoho z nejbohatších Čechů Karla Komárka, rozšířila své portfolio koupí švédské technologické firmy Seavus.
Zdaleka to však není poslední akvizice, kterou společnost činí – podle informací Forbesu má aktuálně v hledáčku i nejmenovanou významnou tuzemskou firmu.
Aricoma už nějakou dobu rozšiřuje Komárkův holding o podnikové služby v oblasti informačních technologií, v nichž se jí daří být jedničkou na
česko-slovenském trhu. Pod vedením generálního ředitele Milana Sameše pokračuje Aricoma v růstové trajektorii: aktuální obrat přesahuje osm miliard korun a zisk EBITDA činí zhruba 850 milionů.
„V tuzemských IT službách se nám daří zůstávat na vrcholu, ale myslet si, že budeme hned číslo jedna i na Západě, by bylo zpupné a naivní,“ říká k aktuální akvizici švédského Seavusu Milan Sameš.
„V Evropě vybíráme akviziční cíle, s nimiž bychom mohli udělat pomyslnou díru do světa.“ Takovou firmou je právě i Seavus, který konkrétně patří do byznysu zvaného CAD („customer application developement“) – vývoje vekých softwarových celků na zakázku.
Aricoma přitom sleduje i další oblasti, na nichž by mohla stát expanze do západní Evropy. Jsou to například specifická cloudová řešení či kyberbezpečnost.
„Jestli chceme někde udělat díru do světa západním směrem, tak je to například právě vývoj velkých softwarových celků pro banky, telekomunikační firmy i velké průmyslové podniky – vše v oblasti B2B,“ vyjmenovává Sameš, matador oboru, který v předchozích letech působil jako evropský prezident společnosti Ness Technologies a vedl český Oracle.
O Seavus, který má v oblasti CAD zastoupení v patnácti zemích světa včetně USA, usilovala Aricoma dva roky a akvizici se jí podařilo dokončit i navzdory současné pandemii. Na českém trhu tzv. end-to-end služby, od rozvinuté infrastruktury (advanced infrastructure) přes cloud až po vyspělý softwarový vývoj.
„Akvizicí Seavusu jsme získali teritorium Skandinávie i některé zákazníky ve Švýcarsku a Beneluxu,“ říká Milan Sameš a dodává, že prozatím neobsazené zůstává pro jeho společnost Německo. „Snažíme se najít správnou firmu v Německu, kterou bychom mohli koupit, nicméně to není vůbec jednoduché.“
Aricoma se rozhlíží jak na Západě, tak na Východě, ale do každého z obou směrů z jiného důvodu. Zatímco na Západ chce společnost směřovat expanzi k novým zákazníkům, Východ je pro ni zajímavý především z hlediska zdrojů pro vývoj softwaru.
„Abyste byl konkurenceschopný, musíte kombinovat vývojářské kapacity. Vysoce kvalifikovaní vývojáři sídlí také na východ od našich hranic,“ vysvětluje Sameš. Zrovna v případě aktuální akvizice Seavusu jde sice o firmu s centrálou ve Švédsku, má ale nemalé vývojářské zdroje v Makedonii, na Ukrajině a v Bělorusku.
Milan Sameš, CEO Aricoma Group
Co se aktuální situace společnosti Aricoma týče, covid do ní vlastně nijak dramaticky nezasáhl. „V počátcích koronaviru jsme paradoxně získali, protože vznikla náhlá a velká poptávka adresující práci z domova,“ říká Sameš.
„Jinak se toho ale moc nezměnilo. Jsme na růstové trajektorii a podniky pochopily, že takzvaná digitální transformace není jen slovo, jímž se ohánějí konzultační firmy, ale realita, která je s koronavirem velice rychle dostihla – což zvýšilo i poptávku u nás.“
Ohledně samotného fungování firmy k pár změnám samozřejmě došlo. Když spolu nyní hovoříme prostřednictvím obrazovky počítače, nachází se v budově KKCG společně s ředitelem Aricoma Group jen přibližně čtyři lidé.
„Do světa po covidu si z této zkušenosti asi odneseme jiný model práce,“ přiznává Milan Sameš. „Velice rychle se nám podařilo změnit režim na práci na dálku, ale tuto oblast bych zase nepřeceňoval, lidé se z hlediska psychiky i dynamiky týmu čas od času potřebují vídat.“
Ona výše zmíněná „digitální transformace“ přitom patří k buzzwordům, které považuje Sameš za trochu přeceňované. „Nerad bych se někoho dotknul, ale ten termín se skloňoval několik let – a přitom se nejedná o nic jiného, než že podniky reagují na současné a budoucí potřeby svých zákazníků. A ty potřeby se vyvíjejí digitálním směrem.“
Jiným populárním buzwordům už by ale muž, kterého jinak baví sledovat dění kolem Tesly nebo společnosti Apple, přiřazoval větší důležitost. Co se týče například umělé inteligence, tam už v portfoliu Aricoma Group na našem trhu působí například společnosti Cleverance a Autocont.
Podobně bude podle Sameše stále větším tématem kyberbezpečnost, pro niž má Aricoma vyčleněnou zejména firmu AEC. Ta v současné době pomáhá rozvinout kyberbezpečnostní byznys i v Seavusu. Hojně medializované incidenty v oblasti kybernetického ohrožení přitom podle Sameše tvoří pouhou špičku ledovce.
„Nedávno jsem se bavil s jedním elitním policistou, který mi povídal – kdybys tak tušil, co se na ulici ve skutečnosti děje, tak bys na ní radši ani nevylezl,“ říká Milan Sameš, který to v oblasti kyberbezpečnosti vidí s určitou nadsázkou podobně.
„Kdyby lidé tušili, co se děje na internetu a kolik kyberútoků současně probíhá nejen na velké podniky, tak by snad pro jistotu ty počítače radši ani nezapínali!“ domnívá se Sameš. Jak by to na dnešním internetu vypadalo, kdyby byla celosvětová síť zmíněnou ulicí?
„Za každým rohem by na vás někdo skočil a s něčím by vás vydíral, případně by vás rovnou okradl nebo vám alespoň rozšlapal mobil či notebook,“ odpovídá ředitel s humorem.
Jaké další oblasti z buzzwordů budou v IT do budoucna relevantní tak, jako se dnes tváří? Respektive tak relevantní, že se do nich vyplatí i malým akcionářům investovat s výhledem na dalších pět let?
„To je otázka za milion,“ říká Milan Sameš. „Osobně bych se poohlížel všude, kde se materializuje rostoucí tržní poptávka po softwarovém vývoji. Naše společnost je hladová po vývoji softwaru a bude po něm ještě hladovější.“
V případě blockchainu ale nabádá k opatrnosti. „Je to velmi široký pojem, který se dá aplikovat ve všemožných oblastech a jistě si všímáte, že funguje jisté nepsané pravidlo, že když rozjíždíte startup a někam do něj přilepíte slovíčko blockchain, zvýšíte tím skoro automaticky jeho valuaci.“
Samotná Aricoma se hodlá dále rozhlížet po firmách, které jsou schopné především produkovat velké softwarové celky pro velké zákazníky. „V zahraničí máme kandidáty na další akvizici, brzy se také odehraje česká akvizice,“ dodává ředitel Sameš, ale se slovy „my nesmíme ani naznačovat“ nespecifikuje, o kterou firmu půjde.
Jednotlivé firmy z portfolia Aricoma Group dnes v Česku zasahují tolik oblastí, že by se o ní dalo hovořit jako o firmě, jejíž působení v podstatě probublává pod žebříčkem nejbohatších Čechů Forbesu. Její softwarová řešení nepoužívá jen domovská Komárkova KKCG, ale daly by se dosledovat i ve firmách mnoha dalších největších hráčů na českém trhu.
„Co se ale našeho působení v rámci KKCG týče, i tam je to ryze na komerčním principu,“ říká Sameš. „Neexistuje žádný předpis, že by musely firmy KKCG používat produkty od Aricoma, naopak tu platí, že interní zákazník bývá často náročnější než ten externí.“
Přesto Aricoma spolupracuje se Sazkou, MND a nyní se podílí také na budování infrastruktury projektu hypermoderních kancelářských budov Bořislavka.
Milan Sameš se v centru technologického dění pohybuje už skoro tři desítky let, ale na otázku, zda už si dnes vzhledem ke všem těm kyberhrozbám, blockchainům a softwarovým řešením ze vzdáleného východu připadá jako v kyberpunkovém románu, odpovídá záporně.
Spíše než kyberpunk čte nyní Milan Sameš knihy kanadského vědce českého původu Václava Smila, kterého Bill Gates označuje za jednoho ze zásadních intelektuálů současnosti, a jehož knihy se zabývají kupříkladu prací lidstva s energiemi a zdroji.
Co se dalších informačních zdrojů týče, Sameš doporučuje také relativně nový technologický podcast Patricka Zandla.
„Když jsem před dvaceti lety pracoval v tehdejší hvězdě telekomunikačního průmyslu, Nokia Networks, už tehdy jsme používali virtuální týmy a telekonference,“ říká Sameš s úsměvem.
„Před dvěma dekádami začínali úplně stejně, jako jsme začali náš dnešní rozhovor – slyším tě, ale nevidím tě, a teď už tě vidím, ale neslyším,“ naráží na úvod našeho rozhovoru, který se odehrává prostřednictvím platformy Microsoft Teams.
„Ohledně informačních technologií jsem vlastně poměrně skeptik,“ říká Sameš, ale dodává, že třeba v oblasti sociálních sítí se internet skutečně posunul někam, kde si ho před dvaceti lety ještě představit nedokázal.
„Opravdu jsem nečekal, jak výrazný bude dopad sociálních sítí na společnost jako celek. Především díky nim dnes dochází ke změnám, jejichž konec nedokážeme dohlédnout,“ konstatuje.
„Před patnácti lety jsem sociální sítě považoval za hračku – a ta hračka nám změnila celou společnost. Vůbec není jisté, zda zrovna k lepšímu,“ říká muž, který do budoucna očekává srovnatelně významné změny v některé z tradičních oblastí, jako je třeba celý svět financí.
„Doba je každopádně změnou těhotná, ale jaká změna to bude, to ještě nevíme. Stejně jako jsme to nevěděli, když přicházely sociální sítě.“
