Umělec Jakub Jansa přivádí na 61. benátské bienále fiktivního performera uvězněného ve vlastní roli a klade otázku, co se stane s představivostí, když ji začneme využívat jako nástroj.
Jansa ukazuje příběh, který pojednává o fiktivním performerovi panu M., který zasvětil celý život tomu, že představoval krtka. Projekt se jmenuje The Silence of the Mole a společně se slovenským duem Selmeci Kocka Jusko tu vystavují pod kurátorskou taktovkou Petera Sita. Komisařem prezentace je Michal Novotný, ředitel Sbírky umění po roce 1945 Národní galerie Praha.
Foto se svolením KodlContemporary
„Krtkovo ticho je projekt, který zkoumá, co se děje s imaginací ve chvíli, kdy se promění v nástroj kulturní reprezentace,“ říká sám Jakub Jansa, který je jedním z nejvýraznějších tvůrců své generace.
Před pěti lety získal cenu Jindřicha Chalupeckého, nejvýznamnější ocenění pro umělce do 35 let. Jeho díla byla od té doby prezentována v Pioneer Works a Anthology Film Archives v New Yorku, v Neue Galerie Graz a na bienále v Athénách a Lublani.
Za projektem stojí dvě instituce, bez nichž by mezinárodní prezentace Jakuba Jansy nevznikla. Tou jednou je KodlContemporary, pražská galerie zaměřující se na současné české umění, která Jansu exkluzivně zastupuje. O instalaci také referovalo ve své příloze Life&Arts Financial Times.
Druhou oporou projektu je Nadace PPF, která se zaměřuje na to, aby dávala prostor české kultuře s mezinárodním přesahem. Pro obě instituce je proto osobnost Jakuba Jansy celkem logickou volbou.
Samotná instalace v českém a slovenském pavilonu v Giardini se záměrně nedá oddělit. Jansův film vznikal v přímém dialogu s prostorovým dílem dua Selmeci Kocka Jusko, takže architektura, sochařství a pohyblivý obraz splývají v jeden zážitek.
Foto se svolením KodlContemporary
Produkce projektu vznikala přes devět WhatsApp skupin pojmenovaných „Bienále-něco“, kam padaly hlasové zprávy o půlnoci. Představitelka pana M. se hledala tři měsíce, nakonec roli ztvárnila herečka Daniela Voračková, kterou Jansa popisuje jako „dechberoucí“. Celkové natáčení trvalo tři dny s padesátičlenným štábem a snímek provází hudba skladatele Olivera Torra.
Divák vstupuje do světa, kde pan M. celý život plnil očekávání ostatních, až se setřely hranice, kde končí jeho role a začíná život mimo ni. Podle kurátora Petera Sita je to téma, které přesahuje střední Evropu. Pracuje s otázkou, co se stane, když dětská ikona přestane sloužit jen fantazii, ale uzme si ji buď propaganda, nebo čistě komerční účely.
Foto se svolením KodlContemporary
Volba krtka jako ústřední figury přitom nebyla náhodná. Jakub Jansa přiznává, že ho inspirovala nedávná kontroverze kolem studia Ghibli, jehož estetika nevinného fantazijního světa se stala AI filtrem používaným v politických kampaních.
Foto se svolením KodlContemporary
Hledal postavu, která by mu umožnila alegoricky komentovat politický kontext bienále, figuru natolik nevinnou a univerzálně přijatelnou, že se stane ideálním trojským koněm. Nebo, jak říká sám Jansa, trojským krtkem.
Bienále v Benátkách, které hostí nejvýznamnější umělce světa, je pro Jakuba Jansu premiérou. To, že zde vystavuje, je potvrzení jeho talentu, významu i relevantnosti uměleckého jazyka, jakým tvoří.
The Silence of the Mole (Krtkovo ticho)
Výstava potrvá do 22. listopadu 2026
Český a slovenský pavilon, Giardini, Benátky
Kurátor: Peter Sit
Komisař: Michal Novotný
