Ve Švýcarsku se aktuálně odehrává mistrovství světa v hokeji, přičemž k horkým favoritům na vítězství nepochybně patří i domácí tým. Švýcaři ale nejsou úspěšní jen na reprezentační úrovni, za poslední dekádu dokázali vybudovat nejprestižnější, miliardářskou ligu v Evropě. Jak se jim to povedlo?
U.S. News & World Report dosadil pro letošní rok Švýcarsko na pozici číslo jedna v mezinárodním srovnání všech zemí. Jsou podle něj první na světě v ekonomickém rozvoji i státní správě, druzí v kultuře a turismu, čtvrtí ve zdravotnictví, devatenáctí v životním prostředí.
A relativně překvapivě se mohou pyšnit i dalším prvenstvím: nejlepší hokejovou ligou v Evropě. Dost možná i druhou nejlepší na světě.
„V první řadě je to vliv toho, co se stalo mezi Ruskem a Ukrajinou. To způsobilo to, že nejlepší hráči do Ruska buď nesmějí, nebo nechtějí. A do Švýcarska teď chce každý, kdo není v kanadsko-americké NHL a chce hrát nejlepší evropskou ligu,“ myslí si český brankář Šimon Hrubec.
Ten chytá v zemi helvétského kříže od roku 2022, předtím hrál tři roky právě v ruské KHL, nejprve za čínský Kunlun, později za Avangard Omsk. Nyní ve Švýcarsku hraje za curyšské ZSC Lions, se kterými vyhrál dva domácí tituly a jednu hokejovou Ligu mistrů.
Švýcaři, jak ostatně dodává sám Hrubec, si jsou svého výjimečného postavení dobře vědomi. Umějí s ním pracovat. Výsledkem bylo například to, že po NHL byla švýcarská liga nejzastoupenější soutěží na letošní olympiádě. Třetí byla ta česká.
Co tedy dělá národ, který Češi ještě před dvaceti lety poráželi rozdílem třídy, tak správně, že vybudoval nejprestižnější hokejovou ligu starého kontinentu?
„Velmi pečlivě si vybírají, koho ze zahraničních hráčů podepíšou. Podílejí se na tom pravidla pro import hráčů,“ vysvětluje Hrubec. Švýcarsko je pověstné svým přísnějším přístupem k migraci do země či dokonce udělování občanství. V hokeji tomu není jinak.
Foto Profimedia
Každý klub ze čtrnáctičlenné Swiss National League může mít na své soupisce až devět zahraničních hráčů, k jednomu utkání jich však podle dohod nastupuje pouze šest. „Samozřejmě si tak vyberou ty nejlepší,“ poznamenává český brankář.
Vzhledem k ekonomické síle Švýcarska se samozřejmě nabízí i další důležitý faktor: peníze. Podle Hrubce si i hráči na konci soupisek, kteří musejí o svá místa bojovat, ročně přijdou na 150 až 300 tisíc švýcarských franků, což představuje čtyři až osm milionů korun.
Průměr se pak podle českého gólmana pohybuje mezi deseti a osmnácti miliony korun ročně a největší hvězdy sahají dokonce po milionu franků, tedy až 26 milionech korun za sezonu.
Navzdory prestiži zámořské NHL se tak spoustě hráčů, kteří by jinak hráli v NHL menší roli, nakonec vyplácí přece jen přesídlit do Evropy. Pro srovnání: roční hodnota minimálního kontraktu v severoamerické lize je necelých osmnáct milionů korun. A to není vše.
„Jako cizinci dostáváme čisté peníze. Máme zaplacené ubytování, máme auto, odvádí za nás sociální a zdravotní pojištění,“ popisuje Šimon Hrubec.
Zároveň ale připomíná, že ačkoliv většina zahraničních hvězd momentálně v ruské KHL nehraje, platy jsou tam pořád téměř dvojnásobné či trojnásobné oproti Švýcarsku. Výhodu má i nad jinak kvalitními soutěžemi ve Švédsku či Finsku kvůli nižší míře zdanění.
Pro zemi ve středu Evropy platí, že má i spousty výhod spojených s kvalitou života sportovce. „Třeba v mém případě cestujeme s týmem maximálně tři hodiny na zápas. To je nádherné, nejdále to máme do Ženevy, do Lugana nebo Lausanne. Když jsem ale hrál v KHL, tak jsme jeli tři hodiny jen na letiště, než jsme zvládli projet Moskvu,“ popisuje rodák z Vimperka.
Spát prakticky každou noc ve vlastní posteli je benefit, který KHL ani NHL pochopitelně nenabídne. Ve Švýcarsku také neexistuje, aby se klub opozdil s výplatami. Pokud vychází datum pro zaslání peněz na účet hráče na víkend, klub je posílá v pátek. Kromě toho si Hrubec pochvaluje, že Švýcarsko je bezpečná země. To uvítají především hráči s rodinami.
„Děti chodí pěšky samy do školy, můžete je s klidem poslat na autobus. Při tom, co se děje ve světě, si myslím, že není lepší místo, kde v tuhle chvíli hrát,“ soudí bývalý reprezentační brankář, jenž naposledy hájil českou branku na mistrovství světa před třemi lety.
Další výhodou Swiss National League je, že není přefouknutá o týmy, na které by nakonec nechodili fanoušci. Švýcarská liga drží dlouhodobě nejvyšší průměrnou návštěvnost v Evropě, na zápasy tam obvykle přijde kolem sedmi tisíc diváků. U SC Bernu, který této statistice vládne, je to dokonce patnáct tisíc návštěvníků za zápas.
Z hlediska infrastruktury – kabiny, regenerační linky, posilovny i lékařská péče – se Švýcaři přiblížili úrovni NHL. Například Hrubcovi ZSC Lions mají v Curychu vlastní tréninkový komplex, který je považován za světovou špičku.
To vše je možné i díky tomu, že za ligou stojí několik švýcarských miliardářů. ZSC Lions přitáhli hned dvě těžké váhy: Waltera Freye a Petera Spuhlera.
Frey vlastní největšího importéra a prodejce automobilů v Evropě Emil Frey Group. Spuhler zase stojí za jedním z největších světových výrobců tramvají Stadler Rail. Jmění obou mužů se podle Forbesu pohybuje kolem osmdesáti miliard korun, což by jim v žebříčku nejbohatších Čechů stačilo na osmé místo.
Hans-Peter Strebel zase zbohatl na farmacii, stál za vývojem klíčového léku na roztroušenou sklerózu. Je majitelem klubu EV Zug a za více než dvě a půl miliardy korun z vlastní kapsy postavil pro tým špičkové tréninkové centrum.
Za klubem z Lausanne stál dříve Gregory Finger, rusko-americký investor, po boku českého miliardáře Zdeňka Bakaly a vítězného obránce z Nagana Petra Svobody. Od těch podíl odkoupil v roce 2023.
HC Lugano je zase dlouhodobě spjato s jednou z nejbohatších švýcarských rodin Mantegazzových, která vybudovala impérium v cestovním ruchu a v realitách. Nedávno zesnulý Sergio Mantegazza držel jmění za více než šedesát miliard korun.
Ačkoliv mají v zemi prestižní hokejovou soutěž, pořád nemá podle Hrubce u Švýcarů tak silnou pozici jako lyžování nebo fotbal. Výhodou ale je, že švýcarské firmy disponují takovými prostředky, že v klidu sponzorují lyžaře i fotbalový a hokejový klub zároveň.
Švýcarsko sice v tuto chvíli hostí hokejové mistrovství světa, ale hokejová horečka ho podle Hrubce nepostihla.
„Že bych viděl v obchodě dresy švýcarského nároďáku, to ne. Zrovna dnes jsem v jednom sportovním byl a byly tam fotbalové dresy. Myslím, že se spíš celý svět – včetně Švýcarska – připravuje na horečku fotbalovou,“ podotýká český zástupce ve švýcarské lize.
Vedle Hrubce hrají z Čechů ve Švýcarsku třeba také Jan Rutta, Matěj Stránský, Dominik Kubalík, Daniel Voženílek či Jiří Sekáč, přičemž Kubalík s Voženílkem aktuálně hájí české barvy i na probíhajícím mistrovství. Zástupce švýcarské ligy každopádně najdete v nominaci téměř každého týmu na turnaji.
