Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS), mezinárodní organizace často označovaná jako centrální banka centrálních bank, ve svém letošním ekonomickém reportu, který vyšel poslední červnovou neděli, bije na poplach.
Organizace v něm tvrdí, že boom umělé inteligence spojený s rychlým zadlužováním, rekordně vysoký veřejný dluh a inflace představují významné finanční zranitelnosti a ohrožují křehkou stabilitu současného světa.
Celá legie provázaných faktorů, takzvaných ekonomických tlakových bodů, má dnes ohrožovat velmi křehkou stabilitu světového finančního systému a představuje rizika pro globální růst.
Mezi všemi vynikají čtyři jezdci potenciální ekonomické apokalypsy, v jejichž středu nalezneme (ne)udržitelnost boomu umělé inteligence, která čím dál více závisí na finanční páce, nad níž se protáčejí panenky. Ty zbývající pak představují inflace, finanční zranitelnosti trhů a neustále se nafukující veřejné zadlužení.
Hrozby spojené s AI boomem pak BIS shrnuje do sedmi oblastí. Je to samotný investiční boom, který nemusí být udržitelný, pokud se očekávané výnosy AI sektoru nenaplní, přehnaný optimismus, který žene vzhůru ceny akcií a stlačuje rizikové prémie, což zvyšuje zranitelnost finančního systému při změně sentimentu, a dále konkurenční boj o vedoucí postavení v AI, který vede k tomu, že firmy investují více, než je ekonomicky opodstatněné.
Mezi zbylé patří riziko, že umělá inteligence může nahradit více kognitivních i manuálních zaměstnání, než kolik trh vytvoří nových pracovních míst, která ztráty vykompenzují, a nejistý dlouhodobý efekt AI na produktivitu, ekonomický růst a inflaci.
Jak totiž AI automatizuje stále více práce, podíl mezd na ekonomice klesá, lidé mají méně příjmů a s tím klesá jejich spotřeba. Pokud firmy nebudou mít komu prodávat další produkci, investice do AI se přestanou vyplácet a produktivita začne zpomalovat.
Další riziko leží v tom, že případné vystřízlivění z AI boomu nezůstane jen ve svém vlastním sektoru, ale přelije se také do světa firemních dluhopisů, akcií i úvěrových rizik. Nakonec BIS zmiňuje hrozbu AI poháněných kybernetických hrozeb, které mohou destabilizovat finanční systém.
Největší obava BIS ale pramení z finančního cyklu kolem umělé inteligence. BIS ve své 133 stran dlouhé zprávě o ekonomickém stavu světa varuje, že přetrvávající optimismus ohledně umělé inteligence může být krátkodobým jevem.
„Optimismus ohledně umělé inteligence nemusí vydržet, a to i přes její příslib budoucího nárůstu produktivity. Současný nárůst kapitálových výdajů by se mohl ukázat jako neudržitelný, pokud by úzká hrdla v dodávkách omezila výrobu,“ vysvětluje BIS v reportu.
„Intenzivní konkurence ve vedoucím postavení na trhu by mohla dále podnítit nadměrné investice, jak bylo vidět v předchozích inovačních vlnách, a zvýšit tak riziko prudkého obratu, pokud by přínosy umělé inteligence zklamaly,“ píše dále centrální banka centrálních bank.
Zpráva ale také zdůrazňuje neprůhlednost financování v průmyslu, který se kolem umělé inteligence vytvořil. Cloudoví hyperscaleři, výrobci čipů i AI laboratoře jsou totiž podle BIS propojeni ve složité nepřehledné síti soukromých dohod. BIS dokonce explicitně zmiňuje extrémně problematické dohody o takzvaném „kruhovém financování“.
Tímto termínem se označuje reciproční investiční struktura, v níž hyperscaleři získávají podíly v AI firmách zabývajících se velkými jazykovými modely výměnou za jejich nákupní závazky. Tímto trikem totiž přesměrovávají již jednou získaný kapitál investorům znovu jako výnos.
„Výrobci čipů a hyperscaleři získávají majetkové podíly v AI laboratořích nebo poskytovatelích neocloudu, kteří se zase zavazují k víceletým nákupům čipů nebo výpočetního výkonu. Výstavba datových center je stále častěji zadávána třetím stranám, které pronajímají zařízení zpět hyperscalerům na základě dlouhodobých smluv s vloženými ukončovacími doložkami. Podmínky těchto obchodů jsou obvykle velmi málo zveřejňovány a je zde riziko, že stejné aktivum je zastavováno vícekrát,“ uvádí dokument.
Problém je podle BIS také v tom, že cirkulární dohody dnes tvoří velký podíl financování a budoucích příjmů v celém tomto odvětví. Pokud by pak v jeden moment došlo k prudkému přecenění na akciovém trhu, mohlo by to podle BIS vést k přehodnocení úvěrového rizika podniků a přísnějším úvěrovým podmínkám, což může vést až k finanční krizi.
„Jakékoli zpřísnění úvěrových podmínek by mohlo odhalit stávající zranitelnosti v méně transparentním prostoru soukromých úvěrů, jehož dosah se rozšířil i mezi střední a malé firmy,“ dodává instituce s tím, že první známky stresu jsou na trhu již jasně vidět.
„Fondy přímého úvěrování zaměřující se na drobné investory (soukromé úvěrové instituce neboli private credit – pozn. red.) čelí rostoucím žádostem o splacení, což některé nutí prodat aktiva a vrátit kapitál, přestože nemají žádný smluvní závazek. Větší šok, ať už z obnoveného nárůstu inflace, nebo prudkého přecenění v důsledku umělé inteligence, by mohl vyvolat rozsáhlejší úvěrovou krizi,“ vysvětluje BIS.
Jenže problém není jen v samotném sektoru soukromých úvěrů, podle BIS mohou být důsledky mnohem dalekosáhlejší, a to hlavně kvůli neprůhledné expozici bank vůči soukromým úvěrovým fondům, kterou ještě zhoršují překrývající se vazby prostřednictvím rozvah pojišťoven. Pokud vám to celé připomíná situaci před velkou hypoteční krizí, nejste úplně mimo.
A pak je tu ještě další dílek domina. Vzhledem k tomu, že segmentem, na který by horší přístup k úvěrům dopadl nejvíce, jsou menší podniky, které se ve velkém podílejí na vytváření pracovních míst, mohly by být dopady na reálnou ekonomiku docela dramatické.
Vedle umělé inteligence představují podle BIS hlavní rizikové faktory rostoucí inflace, růst úrokových sazeb, hrozba křehké likvidity na trzích s dluhopisy a rekordně vysoký veřejný dluh.
Právě dluh přitom představuje společný jmenovatel jednotlivých rizik. Problematická má být zejména souhra rekordně vysokého veřejného dluhu s rychle rostoucím zadlužením hedgeových fondů.
Vzniklo tak totiž nové propojení fiskální a finanční stability, které může vést k prudké volatilitě u finančního instrumentu, který by měl zůstávat spíš etalonem stability – státních dluhopisů.
Frank Smets, úřadující vedoucí měnového a ekonomického oddělení BIS, to vysvětluje následovně: „Nové propojení fiskální a finanční stability může znamenat častější a prudší poklesy hodnot státních dluhopisů. Takové přeceňování může rychle zpřísnit finanční podmínky a zatížit poptávku s nejistými dopady na inflaci a zkomplikovat kalibraci měnové politiky.“
Může podle něj také vést centrální banky k intervencím s cílem zklidnit napětí na trhu, což povede k vedlejším účinkům na tržní a fiskální disciplínu.
