Je modrý, je mu čerstvě pětatřicet, a kdyby byl skutečný, jeho výdělky by ho s přehledem dostaly do našeho žebříčku nejbohatších. Ježek Sonic přitom vznikl na zakázku a uspěl i díky manažerovi, ochotnému na zvíře vsadit kariéru, a společnosti, která ví, kdy je čas na změnu.
Tvůrcům se ze Sonica podařilo vytvořit legendu, která se objevila ve více než stovce her a na třech různých konzolích se dokonce stal vůbec nejprodávanějším titulem. Mobilní hry s ježkem pak jen na Androidu hlásí více než 700 milionů stažení a každý rok přinášejí miliony dolarů v mikrotransakcích.
V posledních letech se Sonicovi daří také v záři projektorů – tři filmy přilákaly do kin na 150 milionů diváků a vydělaly více než jednu miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Zkrátka stejnou rychlostí, kterou ježek běhá, se mu daří také vydělávat.
Foto SEGA
Za zrodem tohoto bleskurychlého hrdiny, který za běhu sbírá zlaté prsteny, stojí tři japonští tvůrci – programátor Judži Naka a designéři Naoto Óšima a Hirokazu Jasuhara. Ti dostali od společnosti Sega nelehký, avšak velmi přímý úkol – porazit Nintendo a jeho maskota Maria, který byl v té době nejznámější videoherní postavou.
Tvůrcům tak nezbylo než přijít s doslova dokonalým produktem, aby se společnost, která v roce 1940 začínala s automaty na mince, dostala mezi lídry nově rostoucího videoherního průmyslu.
Judži Naka se přitom do branže téměř nedostal. Přestože aspiroval na práci v nejlepších společnostech, jeho průměrný středoškolský prospěch mu zabránil v nástupu na univerzitu – a právě její absolvování bylo pro řadu japonských zaměstnavatelů klíčové.
Sega byla ochotná z tohoto požadavku slevit, což se záhy ukázalo jako skvělý tah. Mladý programátor se učil bleskovým tempem, a když dostal na starost nový titul, navrhl pro něj pokročilý systém dynamického pohybu, který do té doby žádná plošinovka neměla.
Soutěž mezi zaměstnanci na tvorbu ježkova vzhledu pak vyhrál koncept Naota Óšimy, který se rozhodl, že stvoří co nejlákavější postavu založenou na věcech, které již jinde fungují – například boty Sonicovi dal podle těch, které na sobě měl Michael Jackson na albu Bad, a zbarvil je po vzoru Santa Clause.
Sonic však měl být hlavně rebel, který sice jedná bezmyšlenkovitě, ale je tak sebevědomý, že se ničeho nebojí – a to umělec údajně viděl v Billu Clintonovi, tehdejším guvernérovi Arkansasu. Sonic tak byl záměrně opakem slušňáka Maria.
Foto SEGA
Důležitou roli měl i Hirokazu Jasuhara – Judži Naka sice dokázal naprogramovat něco přelomového, proměnit to v zábavnou hru ale potřebovalo někoho schopného, kdo správně navrhne jednotlivé levely.
Neméně významná však v ježkově příběhu byla i role generálního ředitele americké Segy Toma Kalinskeho. Ten si s japonským vedením sedl a přednesl nečekaný návrh, jak uspět – vyměnit hru Altered Beast balenou zdarma k jejich tehdy prodávané konzoli za Sonica.
Tak šílený návrh Japonce doslova vytočil. Novou vlajkovou loď společnosti prostě jen tak rozdat bylo naprosto nepochopitelné – „přece zkrachujeme“, strachovali se tehdy manažeři. Prezident společnosti Hajao Nakajama nato kopnul do židle a vydal se ke dveřím, před odchodem ale překvapil i on – na návrh kývl.
Manažer s úspěchy ze společnosti Mattel totiž do Segy přišel pod podmínkou, že mu Japonci nebudou do podnikání v Americe zasahovat. Prezident se to rozhodl respektovat, pokud by ale sázka nevyšla, bylo to na něm.
Jenže právě na tom se ukázalo, proč ho Sega najala – titul celosvětově udal na čtyřicet milionů kopií, přičemž ve Spojených státech se stal nejprodávanější videohrou roku 1991, čímž porazil tehdejšího konkurenta Super Mario World.
Plán Segy stvořit silného konkurenta tak Nintendu vyšel, Judži Naka, který za konceptem hry stál, však po vydání hry ve společnosti nevydržel. Nízký plat i neochota dávat tvůrcům dostatečné zásluhy ho vedly k výpovědi. Nakonec se ale za lepších podmínek vrátil, tentokrát však v Kalifornii.
Tam se vydal i Hirokazu Jasuhara, Naoto Óšima ovšem zůstal v Japonsku. Vývoj her se tak rozdrobil na dvě linky – tým ve Spojených státech přišel s pokračováním pod číslovkou dvě, Japonsko zase vyprodukovalo titul Sonic CD.
Domácí projekt sice uspěl a koupily si ho dvě třetiny majitelů příslušenství Sega CD, v celkovém součtu to však znamenalo pouhý milion a půl kopií. Oficiální pokračování mezitím vydělalo půl miliardy dolarů a prodalo šest milionů kopií.
Foto Datart, SEGA
Podobně úspěšné bylo i třetí pokračování, které opět vzniklo ve Spojených státech. Neshody s Američany ale vedly k dalšímu odchodu Judžiho Naky, tentokrát zpět do Japonska. Tam vznikl opět jednotný tým originálních tvůrců, který dostal nový úkol – vytvářet úplně jinou hru.
Sonic mezitím zůstal ve Spojených státech, kde se připravoval na vstup do éry 3D grafiky. Vznikající hru Sonic X-treme však potrápil chaos ve firmě, rozpadající se tým, vystresovaní zaměstnanci a nenávist mezi japonskou a americkou Segou, ke které kdysi přispěl i Kalinske.
Když se na vývoj přiletěl podívat Naka, měl prý říct pouze: „Hodně štěstí.“ Hra pro konzoli Sega Saturn nikdy nevznikla, a když ji vedení v roce 1996 navždy pohřbilo, neměla Sega kromě menších titulů s ježkem žádný hlavní, který by mohla nabídnout.
Promarnit start nové konzole Sega Dreamcast si však nemohla dovolit, a tak se na Sonica opět zaměřila – se snahou ho udržet stále zajímavým změnila jeho vzhled a vydala hru Sonic Adventure, kterou si hráči opět zamilovali.
Více či méně úspěšné hry vznikaly i v následujících letech, zájem však upadal. Velký úspěch ovšem čekal televizní zpracování Sonic Boom, kterého vzniklo mezi lety 2014 a 2017 více než sto epizod.
V nesnázích Sega opět ježka změnila a tentokrát změnila barvu jeho paží na modrou. Společnosti se sice několikrát předtím vyplatilo vzhled proměnit, tentokrát však ne – následující hra se stala nejhůře prodávanou v historii Sonica a jednoho nechvalně známého fanouška vedla až k napadení zaměstnance obchodu s videohrami.
Návrat k největší slávě však modrý ježek zažil až s příchodem této dekády. Velmi pozitivních reakcí a finančních výsledků se dočkala nejen hra z roku 2022 Sonic Frontiers, ale i film z roku 2020. Ten se přitom původně – slušně řečeno – velmi nelíbil.
Hlasitá a někdy až vulgární kritika ježkova filmového vzhledu zaplavila internet v takové míře, že Sega nakonec řekla dost a Sonica graficky předělala. Tentokrát to vyšlo a i přes nepříliš dobré recenze film přilákal do kin i navzdory začínající pandemii covidu-19 41 milionů fanoušků.
Foto Pirma
Dnes je tak všude – třeba i na gumových kachničkách do vany Tubbz a letos v červnu se dostal také na kopačky mexické společnosti Pirma. Jak moc tedy za svých pětatřicet let vydělal? Podle odhadů by to mělo dělat až 360 miliard korun. Ani to ale nakonec nestačilo na Maria, který měl od roku 1981 přinést přes bilion korun.
