Z chudého chlapce, který od šesti let dřel na farmě, se stal vizionář, jenž zkrotil chaos na Wall Street. Přesně před 130 lety, 26. května 1896, vznikl jeho legendární akciový index Dow Jones Industrial Average. Život zakladatele The Wall Street Journal však i přes prodej firmy za dnešních pět milionů dolarů skončil podobně tragicky, jak začal.
Na svět přišel Charles Dow na rodinné farmě v americkém Connecticutu v roce 1851 a v pouhých pěti letech přišel o otce. Než se dožil deseti let, zemřeli mu také oba bratři, takže povinnosti spadly na maličkého Charlese.
Už od šesti let matce pomáhal s živením rodiny jak tvrdou prací na farmě, tak občasnými přivýdělky, což ovšem znamenalo, že neměl čas cokoli vystudovat – to ale nezapříčinilo, že by neměl sny. Věděl, že chce jednou z farmy odejít a věnovat se žurnalistice.
To se mu povedlo v jednadvaceti, kdy získal možnost ukázat svou píli u Samuela Bowlese III. – majitele a respektovaného editora deníku Springfield Daily Republican ve státě Massachusetts. Pro noviny pracoval zhruba tři roky a naučil se kromě základů psaní také investigativní postupy a schopnost vyhledávat fakta.
Kariéra pokračovala v sousedním státě Rhode Island, kde působil jako noční redaktor v periodikách Providence Star a Providence Evening Press. Tehdy došlo i k nejdůležitějšímu setkání jeho života – s Edwardem Davisem Jonesem, tedy původcem druhého jména v názvu slavného indexu.
Osudové partnerství
Od momentu setkání však trvalo roky, než spolu navázali tu nejdůležitější spolupráci. Prozatím se Dow živil psaním hlavně pro ostatní, v čemž pokračoval také po přesunu do média Providence Journal v roce 1877.
Foto Neznámý autor Wikimedia Commons https://www.loc.gov/item/2001696208/, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=99180860
Další klíčový okamžik nastal o dva roky později, kdy jako redaktor vyrazil se skupinou geologů, politiků a wallstreetských finančníků na čtyřdenní cestu vlakem do Colorada. Vydali se společně zjistit, jak probíhá „stříbrná horečka“ v těžebním centru Leadville.
Tehdy Dow pochopil, jak nevyrovnaná informační situace je – zatímco úzká skupina insiderů a průmyslových baronů ví vše a značně na tom vydělává, menší investoři musejí spíše hádat. To se Dow rozhodl změnit a z cesty zprostředkovával ty nejlepší možné reportáže o tom, co se opravdu ve světě financí děje.
Rok poté ho úspěch těchto článků dostal až do New Yorku, kde měl možnost poznat zákulisí amerického kapitalismu. A to z pozice redaktora agentury Kiernan Wall Street Financial News Bureau, která dodávala strohé finanční zprávy.
Dow tuto práci zvládal tak dobře, že se mu podařilo přesvědčit vedení, aby zaměstnalo i jeho starého přítele Edwarda Jonese. S tím se rychle shodli na tom, že musejí žurnalistiku zlepšit – tehdy totiž neexistovala žádná transparentnost a jen mizivá možnost ověřit si informace, a tak si novináři často finanční zprávy vymýšleli s cílem vydělat.
Z agentury tak odešli a s třetím klíčovým partnerem, novinářem Charlesem Bergstresserem, v roce 1882 založili společnost Dow, Jones & Company. Jejich třetí společník sice vznik nové firmy zafinancoval, vzhledem k neprakticky dlouhému příjmení však souhlasil, že jeho jméno se do názvu společnosti nedostane.
WSJ
Ve stejné budově, kde sídlil jejich předchozí zaměstnavatel, tak začali vydávat krátké, ručně psané zprávy, jež kurýři v průběhu dne roznášeli předplatitelům. Rok poté už vydávali dvoustránkový odpolední denní souhrn Customers’ Afternoon Letter, který obsahoval informace o ziscích a ztrátách firem.
V té době začal Dowův zájem o možný indikátor, který by konečně vyřešil chaos na Wall Street. K dispozici sice byly výsledky stovek jednotlivých akcií a dluhopisů, nikdo ale nenabízel přehledný „metr“, jenž by ukázal, kterým směrem se trh ubírá.
V červenci 1884 proto Dow složil experimentální index z jedenácti významných společností – devíti železničních, jedné paroplavební společnosti a jednoho telegrafního monopolu. Ten se postupně rozrostl na dvacet společností a kompletně z něj zmizely firmy, jež se nevěnovaly železnici.
V roce 1889 se pak počet stran deníku zdvojnásobil a plnohodnotné noviny dostaly nové jméno – The Wall Street Journal. Dow se v jednom z dodnes nejvýznamnějších finančních médií ujal role prvního šéfredaktora, ale také analytika sdílejícího své makroekonomické úvahy.
Foto Dow Jones & Company – The first issue of The Wall Street Journal[1], Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12844027
Krom toho si však vydělával i jako plnohodnotný partner v makléřském domě Goodbody, Glynn and Dow a na chvíli se dostal i mezi členy samotné New York Stock Exchange, protože jeho partner Robert Goodbody, coby irský občan, nemohl v té době vlastnit křeslo na burze.
Zrození indexu, jak ho známe
A pak přišel rok 1896 a vznik indexu, který doteď nese jeho jméno. Probíhající industrializace a urbanizace USA razantně změnily firmy, na nichž ekonomika země stála – místo železničních společností proto Dow shromáždil dvanáct prominentních industriálních společností do indexu Dow Jones Industrial Average.
Ten zahrnoval například elektrotechnickou společnost General Electric, zpracovatele kaučuku U.S. Rubber Company nebo největší světový cigaretový a tabákový monopol American Tobacco.
Index přitom fungoval na jednoduchém principu, kdy Dow vzal závěrečné ceny všech dvanácti zalistovaných akcií, sečetl je a výsledek vydělil přesně dvanácti. Tehdy to dalo 40,94 bodu, dnes se drží nad padesáti tisíci bodů.
Po vydání indexu se nadále věnoval publikování analýz v The Wall Street Journal, jež po jeho smrti shrnuli autoři jako S. A. Nelson a William Peter Hamilton do uceleného systému, který je nyní celosvětově známý jako Dowova teorie.
Prodal vše za 130 tisíc dolarů
Smrt zastihla Dowa jako poměrně mladého. Na přelomu století měl vážné zdravotní problémy zřejmě související se srdcem, načež se s Jonesem rozhodli z podnikání stáhnout a společnost Dow Jones & Company, pod niž spadal i The Wall Street Journal a samotný index, prodali bostonskému finančnímu novináři Clarenci Barronovi za 130 tisíc dolarů – tedy v dnešních cenách zhruba 5,15 milionu dolarů (107 milionů korun).
Ke konci života trpěl vážnou formou toho, čemu dnes říkáme vyhoření či nervové zhroucení. Dow zemřel ve svém domě v Brooklynu v New Yorku 4. prosince, několik měsíců po prodeji své společnosti. Bylo mu pouhých 51 let.
Index se ale nezastavil ani po jeho smrti. V roce 1916 se rozšířil na dvacet a v roce 1928 na dnešních třicet společností. Ve stejném roce také vyřešil problém se štěpením akcií zavedením speciálního algebraického dělitele, který se postupem času neustále upravuje a zmenšuje. Kvůli tomu teď pohyb jedné akcie o jediný dolar pohne celým indexem o několik plných bodů.
Foto Annie Spratt / Unsplash (unsplash.com/photos/a-newspaper-with-a-picture-of-a-man-on-it-IT6aov1ScW0)
Posun je vidět i na milnících, jež postupně index překonával. Deseti tisíc bodů dosáhl až během dotcom bubliny v roce 1999, pak už trvalo jen dalších osmnáct let, než se index dostal na dvacet tisíc bodů. A pak tempo ještě zrychlilo.
Během pandemie covidu-19 dokázal index dosáhnout třiceti tisíc bodů, v roce 2024 už byl na čtyřiceti a letos v únoru se dostal na padesát. To ostatně ilustruje, jak důležitým se tento ukazatel stal, což má občas i poněkud bizarní důsledky.
Když americká ministryně spravedlnosti Pam Bondi dostávala během slyšení sněmovního výboru pro soudnictví otázky ohledně řešení kauzy sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, odmítla odpovědět. Namísto toho zvýšila hlas a začala kongresmany obviňovat z divadla a z toho, že se snaží očernit úspěchy tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa.
Jako hlavní argument použila právě akciový trh a fakt, že se index dostal přes padesát tisíc bodů. „Dow Jones je právě teď přes padesát tisíc bodů, S&P 500 je téměř na sedmi tisících a Nasdaq láme rekordy. Účty 401(k) a úspory Američanů na důchod vzkvétají. O tomhle bychom tady měli mluvit!“ apelovala na kongresmany.
Výrok „The Dow is over 50,000!“ se okamžitě stal virálním memem. Lidé na sociálních sítích ho začali používat jako univerzální, absurdní výmluvu pro jakékoli osobní či pracovní selhání (například „Sice jsem naboural auto, ale Dow Jones je nad 50 000, tak proč se bavit o tom autě?“).
