skip to main content
Rozhovor

Brnu by jedna linka metra pomohla, říká hlavní architekt města Sedláček

Brno Talks je seriál odlehčených rozhovorů s inspirativními lidmi, pod jejichž taktovkou vyrostl v moravské metropoli nejeden úspěšný byznys. A taky s těmi, kteří zvedají celý region jinými cestami a zpovzdálí.

Architekt a někdejší redaktor Československého rozhlasu odešel v devadesátém roce na více než dvacet let do Ameriky. Michal Sedláček se podílel v New Yorku na budově IAC na Manhattanu nebo na koncertní hale Walta Disneyho v Los Angeles – tam také založil vlastní architektonický ateliér.

Stavěl a navrhoval v Kataru, Číně, Bahrajnu nebo Moskvě, dnes je už pět let hlavním architektem města Brna a ve svých rukou drží nové hlavní nádraží nebo územní plán. Ve hře je taky metro, ale potřebuje ho moravská metropole, nebo by měly být prioritou byty?

Co Brno nejvíc potřebuje?

Jednoznačně bydlení. Nejsem ekonom, ale základní předpoklad bránící ve stavbě bytů je starý vyčerpaný územní plán. Také ledaskde chybí infrastruktura. Hodně lidí si chrání svoje okolí a nechtějí žádný rozvoj, ani ten udržitelný.

Nový plán z tohoto hlediska pomůže, ačkoliv neříká přesně, kolik a kde by mělo být bytů, protože to se úplně předvídat nedá. Nabídku jsme ale udělali takovou, aby v Brně mohlo žít o sto tisíc lidí víc a všichni měli kde bydlet. 

Chystáte projekt nové čtvrti Trnitá. Jaký počet bytů vznikne tam?

V té čtvrti má žít deset a až patnáct tisíc obyvatel ve čtyřech až šesti tisících bytech. Je zde funkce smíšená, u které není předepsaný přesný poměr bytů, proto nemůžu říct přesné číslo. Bude tam škola, školka, komerce i hotel. Jde o čtvrť krátkých vzdáleností s cílem, aby tam lidé měli všechno a nemuseli nikam jezdit autem.

Platí stále nemožnost stavět bytové domy v záplavových územích?

Platí. Byty, školství a zdravotnictví tam nesmíte stavět ani si podat žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení. Změní se to, až se protipovodňové opatření postaví. Město se na ně teď soustředí, protože se dlouho odkládalo. Těch etap je asi třicet a jsou to projekty za miliardy.

Na konci tohoto roku nebo začátkem příštího se začne stavět etapa od výstaviště po most Uhelná, potom u nové čtvrti Trnitá, zde se zpracovává projekt. Začít by se mělo v roce 2023 a o dva roky později by mělo být hotovo. U Zbrojovky by měla být protipovodňová opatření hotová také v roce 2025. 

Proč se to odkládalo?

Neměli jsme v Brně žádnou povodeň, takže ji nikdo ani nezažil, a tudíž necítil tu naléhavost. A jde o velmi složitý infrastrukturní projekt, který stojí spoustu peněz. Teď už ale město pochopilo, že je potřeba vše vyřešit, jelikož do toho spadá třetina rozvojových území. 

Jste zpracovatelem nového územního plánu. Kdy bude podle vás schválen brněnským zastupitelstvem?

V červnu 2022, pak jsou ještě nějaké administrativní záležitosti, ale v září nebo říjnu bude oficiálně vydán. Uzavřít všechny ty dohody je nesmírně náročné, každá městská část má své požadavky a najít ve velkém městě shodu je obtížné.

Plán měl čtyři projednání a je jednoznačně nejvíc projednaný v Česku. Naráží se na status quo a rozvoj – Praha a Brno se musí rozvíjet, jinak se lidé stěhují za město a pak do něj dojíždí a zatěžují jej.

Co děláte pro to, aby se nebourala památná průmyslová zóna Mosilana?

Investor dostal povolení k demolici, Národní památkový ústav ovšem podal návrh na zpamátnění patnácti budov, čímž se zastavilo bourání, které teď nesmí probíhat. My jsme pověření najít řešení. Všech patnáct budov asi nepůjde zachovat, protože by se areál vůbec nedal přestavět, ale je třeba aspoň část udržet a neztratit genius loci. Do konce roku připravíme návrh města a pošleme ho na ministerstvo kultury. 

Reklama

Jak to vypadá v Brně s metrem a potřebuje ho?

Metro v Brně není žádná novinka, plánuje se snad už čtyřicet let. Dřív jsem si myslel, že tady není potřeba, ale už si to nemyslím. Zadali jsme studii proveditelnosti, která řekne, jestli to bude podzemní železnice, podzemní tramvaj, nebo metro.

Má to být jen jedna linka propojující sever a jih, tedy z nového nádraží nahoru až do Králova Pole a Řečkovic. Pohyb sever – jih je velice intenzivní a MHD je zde kapacitou na hraně, i když jezdí každé tři minuty.

Technicky s ním problém nebude?

Brno je rovnější než Praha a nebylo by to tak složité. Studie bude hotová příští rok a řekne, kudy by metro vedlo, kde by byly zastávky, jak hluboko by bylo. Řekám se vyhne. A ve světě jsou i menší města než Brno a metro mají, třeba Bilbao, Lausanne nebo Brescia.

Co plánujete s Velkou cenou?

Nic. V územním plánu je zavedena jako sport a rekreace. Nějaká komerce spojená s okruhem by tam mohla být, třeba hotel nebo menší bydlení spojené se sportovními aktivitami, ale určitě ne satelitní město. To není možné a jde to proti principům územního plánu, tisíce obyvatel by tam zkrátka být neměly.

Jaký je teď stav projednávání památkových zón v Brně s ministerstvem kultury?

Připravuje se k vydání. Do konce roku by návrh mělo ministerstvo zveřejnit.

Vyvíjíte aktivitu směrem k možnosti mít pro Brno vlastní stavební předpisy, jako je má Praha?

Ano, už delší dobu. Nový stavební zákon to povoluje. Praha vždycky chtěla, aby větší města měla vlastní stavební předpisy, Brno je bude mít v červnu 2023.

Co bylo nejobtížnější s tolik diskutovaným novým nádražím?

Najít shodu ve městě a přesvědčit lidi, že to je dobrá věc pro Brno. Také jsem si dřív myslel, že má nádraží zůstat v centru. Když jsem se ale zúčastnil soutěže na nádraží pod Petrovem, zjistil jsem, že to nedává smysl a že to nádraží patří tam, kde je sto let plánované. Pro rychlovlaky ani není jiná možnost. V centru by jezdit nemohly – a jsou pro Brno zásadní. První by měl přijet na nové nádraží v roce 2034.

Proč se ulice opravují tak dlouho nebo opakovaně?

Každý odbor a akciová společnost města si spravuje své, třeba Brněnské vodárny a kanalizace opravují vodovod a nekoordinují to od začátku s ostatními, kteří se pak k projektu připojí pozdě. A pak v historickém centru jsou to komplikace se starými sítěmi, ochrannými pásmy, archeologickými nálezy…

Jaký jste zažil největší pracovní fuck up?

Když jsem dělal u Franka Gehryho, tak jsme s Jeanem Nouvelem a CMC navrhovali přestavbu Holešovického pivovaru, to byl velký srdcový projekt s mými spolužáky. Trvalo mi docela dlouho Gehryho přesvědčit, abych na tom mohl pracovat, protože u něj se architekti nepodílí na stavbách v zemích, ze kterých pochází.

Pracoval jsem na tom rok, byl jsem tehdy snad nejšťastnější architekt na světě, ale pak přišla v roce 2008 recese, celý projekt se zmenšil a téměř to padlo. Bylo to jako rozejít se s holkou, další rok jsem z toho byl špatný. Nakonec to dokončili CMC jen s Nouvelem v daleko menším měřítku.

V čem vidíte největší kontrast mezi Amerikou a Českem?

Tam jde všechno strašně rychleji, Američané jsou mnohem víc naladěni na rozvoj. Evropa je ale lepší po stránce urbanizace, v Americe se jezdí všude autem a je tak koncipovaná. A pak počasí – Kalifornie nemá šedý leden a únor.

Co říkáte na zateplování fasád polystyrenem?

Energeticky nutné, esteticky strašné. 

Jakou fasádu máte na svém rodinném domě vy?

Brizolit.

Co vás na vaší práci nejvíc baví?

Že navrhujeme město, to je fantastická věc.