Automobilový trh zažívá další otřes. Ruskem vyvolaná válka na Ukrajině způsobuje obrovské problémy prakticky všem automobilkám, které v Rusku nějakým způsobem fungují. I když ve většině případů je lepší použít výraz fungovaly. Automobilky tak začínají sčítat ztráty. A platí to i pro domácí hráče.
V minulém roce se v Rusku prodalo 1,67 milionu nových automobilů, což je o milion méně než například v Německu. Faktem ale je, že výroba v Rusku kromě domácího trhu zajišťuje auta i pro celý region zemí bývalého Sovětského svazu a v některých případech i pro západní Evropu a další části světa.
To už je ale minulost. V jaké situaci jsou teď automobilky, které v minulosti rozhodly, že investovat v Rusku do výroby aut může být dobrý byznys?
Mercedes-Benz
Německá automobilka patří mezi ty, které silně zasáhne případné rozhodnutí Moskvy vyvlastnit majetek zahraničních firem. Tedy těch, které Rusko opustily kvůli invazi na Ukrajinu. Mercedes má totiž podle webu Automotive News v Rusku majetek v hodnotě dvou miliard eur (přibližně padesáti miliard korun).
Ohrožená je tak například továrna ležící čtyřicet kilometrů od Moskvy, vybavená roboty a další moderní technikou, kterou automobilka slavnostně otevřela teprve před třemi lety. Nechyběl u toho ani Vladimir Putin. Víc než tisícovka tamějších zaměstnanců v ní až do jejího uzavření zkraje měsíce vyráběla ročně dvacet tisíc aut.
Mercedes také bude pálit výpadek prodejů. Podle odhadu agentury Bloomberg Intelligence se Rusko podílí na prodejích společnosti Mercedes dvěma procenty. Navíc když už si Rusové kupují mercedes, příliš na něm nešetří. Až doteď bylo Rusko vedle Číny a USA trhem, kde se prodalo nejvíc limuzín Mercedes-Maybach třídy S. Cena takového auta v Česku přitom začíná na víc než čtyřech milionech korun. Teď na tenhle luxus budou muset Rusové zapomenout.
Renault
Hlavu v pejru má ze současné situace také automobilka Renault. Rusko je pro Renault druhým největším trhem. A problémy pro něj přitom začaly krátce po začátku invaze, když akcie francouzské značky, v níž patnáctiprocentní podíl drží i francouzský stát, odepsaly skoro čtyřicet procent hodnoty.
Renault drtí hlavně investice z roku 2008, kdy zaplatil miliardu eur za čtvrtinový podíl v ruské automobilce AvtoVaz vyrábějící auta značky Lada. Od té doby se navíc podíl konsorcia Renault-Nissan v AvtoVaz navýšil až na současných šedesát devět procent.
Se zahájením války způsobená ztráta tržní hodnoty ve výši čtyř miliard eur sice může vypadat jako přehnaná reakce, ale jen do chvíle, než si uvědomíte, že Avtovaz přinesl v loňském roce skupině šest procent jejích tržeb ve výši 46 miliard eur a v rozvaze Renaultu je oceněn na tři miliardy eur.
Až donedávna přitom investice do AvtoVaz dávala smysl. Jednoduše proto, že výrobce aut značky Lada stojí za třetinou celé roční automobilové produkce Ruska. Zahrnuje dva výrobní závody, z nichž jedním z nich je obří továrna v Togliatti na břehu řeky Volhy zhruba tisíc kilometrů od Moskvy s roční kapacitou až 650 tisíc aut. Kromě toho Renault vlastní další závod u Moskvy, kde vyrábí auta značek Renault a Nissan.
Výrobu teď brzdí sankce, kdy není možné do Ruska dovážet díly na výrobu jak ze západní Evropy, tak samozřejmě ani z Ukrajiny. Konkrétně AvtoVaz tak musel v posledních týdnech dvakrát úplně zastavit výrobu. Ta se sice znovu částečně obnovila, ale co bude dál, to teď nikdo pořádně nedokáže odhadnout.
„Bylo by zcela legitimní, kdyby Renault zvažoval odchod z AvtoVaz,“ agentuře Reuters sdělil analytik společnosti Jefferies Philippe Houchois.
Volkswagen
O spoustu peněz přijde také koncern Volkswagen Group, který na ruském trhu od letoška zastupuje Škoda Auto. Důvod je jasný – Škodovce se v Rusku velmi dařilo, což dokazuje zhruba 90 tisíc za rok prodaných aut (desetina celkové produkce automobilky). Včetně volkswagenů pak celý koncern v Rusku prodal skoro 200 tisíc aut.
Nicméně, vzhledem k tomu, že celkem prodal po celém světě téměř 3,9 milionu aut, odchod z Ruska ho sice bolet bude, ale nepůjde o ztrátu, která by byť jen vzdáleně ohrožovala jeho fungování.
Největší obavy nyní pramení z toho, že koncern může na základě rozhodnutí Moskvy přijít o výrobní závody ležící v Kaluze a Nižném Novgorodu. Ty kromě samotného Ruska zásobují například i Ázerbájdžán, Kazachstán, Arménii, Tádžikistán nebo Uzbekistán.
Větší bolehlav by přineslo zestátnění závodu v Kaluze, který je majetkem koncernu, zatímco továrna v Nižním Novgorodu patří společnosti GAZ a jejímu většinovému vlastníkovi. Tím je Oleg Děripaska, který je na sankčních seznamech jak USA, tak Velké Británie, což má za následek zmražení jeho majetku v těchto zemích.
Evropská unie ho zatím na sankční seznam překvapivě nezařadila, ačkoliv jeho společnost GAZ vyrábí vojenskou techniku používanou i v bojích na Ukrajině. Jeho absence na evropském seznamu tak Volkswagenu nahrává. V případě, že by Děripaska začal přicházet o majetek i v rámci zemí EU, reakce Ruska směrem k Volkswagen Group by byla téměř jistě totožná.
Stellantis
Citroën, Opel, Fiat, Peugeot, Alfa Romeo, Maserati nebo Jeep. To jsou jen některé značky spadající pod Stellantis, který je po koncernech Toyota, Volkswagen a Renault-Nissan globální čtyřkou. A i Stellantis řeší, jak moc je ohrožená budoucnost jeho závodu v ruské Kaluze, který vlastní společně s japonským Mitsubishi Motor držícím 30procentní podíl. Obě automobilky tahle investice dohromady vyšla na 550 milionů eur.
Z linek továrny s roční kapacitou až 125 tisíc aut sjížděly například modely Peugeot 408 a Citroën C4, malé dodávky značek Peugeot, Opel a Citroën, ale i Mitsubishi Outlander a Pajero. Auta odsud proudila nejen do Ruska, ale i do západní Evropy a v plánu bylo je exportovat až do Latinské Ameriky. I tento plán nyní padá.
Veškeré exportní plány vzaly za své, když Rusko v rámci odvetných opatření proti západním sankcím oznámilo blokádu vývozu vozidel všech podniků se zahraniční účastí. Stellantis následně uvedl, že přesune část své výroby dodávek v Rusku do západní Evropy a zmrazí plány na další investice v zemi.
Pokud automobilka dál zůstane v rukou obou značek, i tak ji čekají značné problémy. Kromě nedostatku dovážených dílů výroba totiž nebude mít možnost spoléhat na export, ale jen na domácí trh. A není moc pravděpodobné, že ekonomicky chřadnoucí Rusko by dokázalo s ohledem na očekávaný pokles prodejů vozů automobilku uživit.
Hyundai
Dalším podobně velkým hráčem na ruském trhu je jihokorejská Hyundai Motor Group. Ta má prostřednictvím značek Hyundai a Kia obsazenou víc než čtvrtinu ruského trhu. Poblíž Petrohradu navíc od roku 2010 provozuje výrobní závod s roční kapacitou výroby až 150 tisíc aut.
Výrobní linky Hyundai v Rusku zastavil už na začátku března a zůstat to tak má pravděpodobně přinejmenším do konce měsíce. Mimo jiné proto, že podle Korejské asociace výrobců automobilů (KAMA) se očekává, že poptávka po automobilech na ruském trhu v roce 2022 klesne o 29 procent oproti roku 2021.
Hyundai Motor Group (a nejen tu) navíc trápí, že hodnota ruského rublu se brutálně propadla. Vzhledem k tomu, že automobilka platí za dovoz dílů v amerických dolarech, čím více vozů v Rusku prodá, tím více peněz ztratí.
A ve střehu jsou i jihokorejští dodavatelé dílů. Jižní Korea je zařazena na seznam nepřátel Ruska, což znamená, že korejští výrobci dílů, kteří dosud vyváželi své výrobky do Ruska a dostávali platby v amerických dolarech, by v budoucnu mohli dostat zaplaceno v rublech.
„Pokud Hyundai Motor zůstane v Rusku v době, kdy se ostatní světové automobilky z této země stahují, jeho mezinárodní důvěryhodnost klesne,“ řekl Lee Hang-koo, výzkumný pracovník Korejského institutu automobilové technologie (KATECH). „Pokud se ale rozhodne z Ruska stáhnout, ztratí ruský trh ve prospěch čínských společností,“ dodal pro ekonomický web Business Korea.
