skip to main content
Daily Cover

Česká hudební renesance. Ve světě slaví úspěch zdejší klavíry, housle i banja

Společnost Furch hlásí rekordní prodeje kytar. Výrobci klavírů Petrof se na podzim zvýšila poptávka na 150 procent a firma nestíhala vyrábět. Mistr houslař Jan Špidlen zase nestíhal počítat zákazníky, kteří si přáli zakoupit jeden z jeho dražších nástrojů na investice. A Rostislav Čapek, který vyrábí banja a mandolíny, hovoří dokonce o  „kobercovém náletu“ zájemců.

Čeští výrobci hudebních nástrojů za sebou zkrátka mají nebývale úspěšný rok. „Nárůst poptávky byl obrovský a plošný po celém světě od Izraele přes Spojené státy až po Rakousko a Švédsko. Zároveň se zaktivovalo velké množství Čechů, kteří jsou pro nás důležití zákazníci. Nestíhali jsme ani vyrábět,“ popisuje Rostislav Čapek, který s manželkou vede firmu Čapek Bluegrass&Jazz Instruments.

Boom hudebních nástrojů podle něj souvisí s tím, že během pandemie lidé trávili spoustu času doma a přemýšleli, jak jej vyplnit.

„Najednou měli čas hrát a cvičit. A zároveň tím, že nechodili tolik nakupovat a necestovali, jim zbývaly peníze na utrácení za jiné věci. Pozorovali jsme také, že spousta našich zákazníků si v těžké době chce udělat radost. Neobjednávali si tak jen nástroj v základní řadě, ale klidně dražší a lepší,“ líčí Čapek.

Z bezpečnostních důvodů po celou dobu pandemie prodával své nástroje venku na verandě. „Asi nejméně bylo minus dvacet stupňů Celsia, to už to přestával zvládat i plynový hořák, ale zákazník to banjo hodně chtěl,“ směje se řemeslník, který je synem známého muzikanta Jana Čapka, zakladatele kapely Schovanky, kde hrála na pětistrunné banjo i jeho maminka Jaroslava.

Za normálních okolností stojí jeho byznys na dvou nohách – prodeji nástrojů a pořádání bluegrassových koncertů. „Vozíme do Česka nejlepší bluegrassové kapely světa. Je to propagace téhle hudby a zároveň naší značky. Během pandemie ale kulturní akce zcela odpadly. Nicméně příjmy z nich nám nahradil zvýšený prodej nástrojů,“ říká Čapek, jehož firma loni stejně jako v roce 2019 skončila s obratem kolem pěti milionů korun.

Reklama

Ještě před pandemií přitom stihli natočit cédéčko z živého koncertu bluegrassové legendy Doyla Lawsona v Praze, který hrál na mandolínu z Čapkovy dílny. Nahrávka, na které je český výrobce nástrojů uvedený jako producent, získala dokonce nominaci na Grammy. „Jen těsně jsme ji nezískali, ale i nominace pro nás byla obrovský úspěch. Navíc jsme loni dostali cenu za nejlepší bluegrassové CD na světě,“ líčí Čapek.

Věhlas, který si tím ve světě získal, byl dalším faktorem, který přispěl k růstu prodejů. A vedle toho měla podle Čapka pandemie ještě jeden pozitivní důsledek.

„Tím, že nám odpadlo cestování na výstavy a pořádání akcí, měli jsme čas i na jiné věci – třeba vymýšlení nových designů nástrojů. Vytvořili jsme tak například rezofonické banjo, které, troufám si říct, je jedno z nejlepších na světě. Na novém vykládání jsme spolupracovali s francouzským designérem, který se inspiroval malbami Alfonse Muchy,“ popisuje Čapek.

Češi propadli kytarám

Loňský rok si pochvaluje i výrobce kytar Furch. „Měli jsme rekordní obrat. Z 92 milionů korun v roce 2019 jsme se loni dostali na 103 milionů korun. A s tržbami dceřiné distribuční firmy ve Spojených státech jsme měli dokonce 120 milionů korun,“ popisuje Petr Furch, syn zakladatele společnosti Františka Furcha, od kterého převzal vedení rodinné firmy v roce 2014.

Petr Furch | Foto Tomáš Škoda

Na začátku pandemie to ale zdaleka tak růžově nevypadalo. Když přišla první vlna, zažila firma dvouměsíční propad. „Nikdo nevěděl, co se bude dít. Nicméně následné lockdowny přiměly spoustu lidí najít si nějaké hobby. A mnozí z nich sáhli právě po kytaře nebo jiném nástroji, na který se dá jednoduše naučit hrát a lze ho používat v klidu domova,“ říká Furch.

V Česku firmě prodeje vyrostly o sto procent, ve Spojených státech o padesát procent a v evropských zemích minimálně o dvacet procent. Vedle samotného covidu ale podle něj k loňskému úspěchu přispěla také zmíněná distribuční firma, kterou společnost Furch nedávno spustila v Americe, a také dlouhodobá marketingová kampaň.

„Zhruba před čtyřmi lety jsme začali vylepšovat náš obchod a marketing, což u nás do té doby byly trochu zanedbávané oblasti. A shodou okolností vyšel na rok 2020 čas, kdy to konečně začalo plodit výsledky,“ popisuje Furch, jehož firma posílá své nástroje i takovým hvězdám, jako je americká folková zpěvačka Suzanne Vega.

Kvůli rostoucí poptávce plánuje firma letos navýšit výrobu o polovinu. A v souvislosti s výpadky dodávek spojenými s covidem musela také o polovinu navýšit kapacitu skladu materiálu.

„Chceme mít jistotu, že budeme mít vždy dostatečné zásoby, i když přijde nějaký výpadek. Během pandemie často docházelo k několikatýdenním zpožděním. Snažíme se ale mít materiál na skladě vždy minimálně měsíc předtím, než jde do výroby, takže nás to naštěstí tolik neovlivnilo,“ líčí Furch.

Podobně jako Rostislav Čapek pozoruje i Furch v poslední době nárůst zájmu o dražší nástroje. Loni jeho společnost sice vyrobila o pět procent kytar méně než v roce 2019, ale jejich průměrná cena byla vyšší. A letos tento trend ještě posiluje.

Reklama

Prémiové klavíry si oblíbili v Hollywoodu

Dražší nástroje poptávají i zákazníci společnosti Petrof, které se za uplynulý rok zvýšily prodeje prémiové značky ANT.PETROF – vlajkové lodi firmy. Zatímco v první polovině roku 2020 jí klesla celková poptávka o polovinu, na podzim najednou vystřelila na 150 procent.

Velké zakázky přišly z Ruska, nebývale se firmě dařilo také ve Francii. Nové zákazníky získala ve Vietnamu i Hollywoodu a oproti roku 2019 jí vzrostly prodeje i v tuzemsku.

„Lidé v lockdownu začali investovat do svého volného času a vzdělávání. Jenže výroba pian trvá šest až dvanáct měsíců a nastavit ji tak, abychom zvládli uspokojit tak obří zájem, je nesmírně náročné,“ říká majitelka společnosti Petrof Zuzana Ceralová Petrofová.

A dodává: „Navíc shánět řemeslníky a klavírníky, když je jich jak šafránu, není jednoduché. Naštěstí se nám i přes náročnou situaci podařilo udržet si kvalifikované zaměstnance a díky tomu podzimní nápor zvládnout.“

Zuzana Ceralová Petrofová | Foto Jiří Turek

Její firma nakonec rok 2020 zakončila s tržbami přes 280 milionů korun. A byť zaznamenala asi desetiprocentní pokles obratu, hospodařila se ziskem. „Covid nás donutil sáhnout do rezerv, ale zároveň uspíšil zefektivnění výroby, digitalizaci nebo spuštění vlastního e-shopu s ryze českými produkty vyrobenými u nás nebo jiných firem,“ líčí majitelka Petrofu.

Investoři ukládají peníze do houslí

V posledním roce se objevil ještě jeden zajímavý trend – rostl zájem o hudební nástroje na investici. S tím se setkal například mistr houslař Jan Špidlen.

„Přibylo zákazníků, kteří sami na housle nehrají, ale chtějí si je pořídit na investici. Do hudebních nástrojů se dají ukládat peníze stejně dobře jako třeba do umění. Platí přitom, že čím dražší kousek, tím jistější zhodnocení,“ říká řemeslník. Kromě vlastní výroby obchoduje se staršími nástroji a cena nejdražšího kousku, který prodal, se pohybovala kolem milionu korun.

„Dá se očekávat, že ceny mistrovských hudebních nástrojů budou dále stoupat. Je mnoho bohatých lidí, kteří hledají, kam své peníze uložit. Stradivárky jsou už dnes tak drahé, že si je může málokdo dovolit, spíše je vlastní firmy a nadace. To není dobrá zpráva pro hudebníky, ale naštěstí je kvalitních nástrojů celé spektrum, co do stáří, původu i ceny,“ popisuje Špidlen.

Nástroje české houslařské školy nicméně považuje za momentálně podhodnocené, což podle něj není vinou horší kvality, ale nižší propagace.

„O italských a francouzských houslích bylo napsáno mnoho knih a byly mnohokrát prezentovány. Českým nástrojům se této pozornosti dostalo méně, přestože jsou také krásné, kvalitní a mají svou historii. Tento deficit jim ovšem dnes dává velký obchodní potenciál,“ je přesvědčený Špidlen.

Housle jsou specifický nástroj v tom, že na rozdíl třeba od kytary se na ně nedá naučit rychle hrát. Amatérských houslistů, kteří si během pandemie krátili dlouhou chvíli hrou, je proto pomálu a zvýšení zájmu z jejich strany Jan Špidlen nepocítil. Jeho cílová skupina jsou ostatně spíše profesionálové, kteří ale kvůli zrušeným koncertům nakupovali nové nástroje méně.

Foto Lukáš Hurník, šéfredaktor ČRo D-dur a Jazz

„Pozorovali jsme tam určitý útlum, ale ten částečně vyvažovala poptávka po investičních houslích. Já sám vyrábím jednotky kusů houslí ročně, o které je zájem vždy, ať je pandemie, nebo není. A vedle toho prodávám nástroje z dílny svých předků a dalších mistrů,“ říká Špidlen, který je pokračovatelem světoznámého houslařského rodu a na jehož nástroje hrají přední čeští i světoví umělci, jako třeba Pavel Šporcl nebo Jaroslav Svěcený.

Byť na rozdíl od svých kolegů Jan Špidlen nezaznamenal tak raketový růst poptávky, pandemii podle něj firma zvládla velmi dobře. „Opět se ukázalo, že řemeslo má zlaté dno. A že kvalitní rukodělná práce si své zákazníky vždycky najde,“ uzavírá Špidlen.

Reklama
Reklama