České technologické firmy si v Evropě stále drží dobré jméno. Pohled do žebříčku nejrychleji rostoucích firem ale ukazuje, že tomu tak nemusí být navždy: Polsko nás dohání, tradiční software ustupuje a nejrychleji rostou obory, v nichž Česko zatím nehraje hlavní roli. Dokážeme zachytit další technologickou vlnu, nebo nám tentokrát ujede?
V posledním žebříčku Deloitte EMEA Fast 500 za rok 2025 mělo Česko devatenáct firem. Nejlépe dopadl Oddin.gg, který mezi nejrychleji rostoucími technologickými firmami Evropy, Blízkého východu a Afriky obsadil čtrnácté místo. Česku se tedy pořád daří, problém je ale v tom, že konkurence roste rychleji.
„Dynamika posledního žebříčku mě trochu trápí, protože střední Evropu, konkrétně Českou republiku, bych rád viděl výš a viděl bych tam rád i více firem,“ shrnuje výsledky Jiří Sauer, partner poradenské agentury Deloitte, který vede projekt Deloitte Technology Fast 50 v celém regionu Evropy, Afriky a Blízkého východu.
Největší konkurent přitom Česku roste hned za jeho hranicemi. Polsko mělo v posledním žebříčku 24 firem, tedy o pět více než Česko. Kvalitou se podle Sauera zatím tuzemské firmy těm polským přinejmenším vyrovnají. Otázkou však je, jak dlouho současný stav ještě vydrží.
„Každý rok říkám, že je to naposledy, kdy jsme kvalitativně porazili Polsko, kvantitativně už mimochodem prohráváme. A obávám se, že příští rok už na má slova opravdu dojde a Poláci nás skutečně předběhnou,“ předpovídá Sauer.
Polsku podle něj pomáhá větší domácí trh, na němž mohou tamní firmy vyrůst snáz než v desetimilionovém Česku. Rozdíl nicméně Sauer vidí i v přístupu samotných podnikatelů. „Poláci chtějí uspět, jsou dravější, mají mentalitu velkého národa, od nějž se očekává, že uspěje, ideálně globálně,“ porovnává Sauer.
Starý recept přestává stačit
Není to však jen o větším polském trhu nebo větším sebevědomí tamních podnikatelů. Sauer vidí rozdíl také v tom, kam obě země v posledních letech zaměřují svou pozornost. Poláci podle něj rychleji zachycují nové technologické směry. Jako nejviditelnější příklad zmiňuje umělou inteligenci a ElevenLabs, jednu z nejúspěšnějších evropských AI firem.
„Poláci jdou po nových trendech, nových technologiích. Vidíme u nich velmi silný tah na umělou inteligenci. Jejich ElevenLabs se připravuje pomalu na vstup na burzu. U nás takhle úspěšné AI projekty zatím ještě nevidíme,“ podotýká Sauer.
Česko podle něj naopak stále těží z oborů, ve kterých si vybudovalo silnou pozici už dříve. Typickým příkladem je e-commerce. Tu jsme podle Sauera sice dotáhli téměř k dokonalosti, na druhou stranu přílišné soustředění se na to, co nám dlouho fungovalo, může znamenat, že nám uteče část nových příležitostí.
Sauer zároveň varuje před tím, aby se z AI stala jen módní nálepka. Už dnes podle něj některé firmy vezmou svůj původní byznys, přidají k němu umělou inteligenci a začnou o sobě mluvit jako o AI firmě. To však samo o sobě nový technologický byznys nedělá.
Složení žebříčku ukazuje, že se v Evropě něco začalo měnit. Softwarových firem v něm meziročně ubylo zhruba o pětinu, naopak přibyly firmy ze zdravotnictví, životního prostředí nebo zábavy. Fintech zůstává přibližně na stejném místě.
„Je dobře, že software klesá a pozornost se přesouvá k řešení problémů koncových uživatelů a zákazníků,“ konstatuje Sauer. Dobře je to vidět na firmách, které se v žebříčku dostaly nejvýš.
Vítězem se stalo švédské videoherní studio Stunlock Studios. Sauer zmiňuje také britskou Lottie, jež pomáhá rodinám najít péči pro seniory. Zdravotnictví podle něj roste mimo jiné i proto, že Evropa stárne a lidí, kteří se mohou o seniory postarat, je čím dál méně.
Česko se zatím pořád drží toho, v čem bylo dobré už v minulosti. Zatímco v celém evropském žebříčku podíl softwarových firem klesá, ve střední Evropě se podle Sauera příliš nemění. „U nás podíl neklesá. Spíš stagnuje. V tomhle jsme trošku za zbytkem Evropy,“ upozorňuje.
AI zlevňuje to, na čem Česko vyrostlo
Samotný software přitom není problém. Mění se spíš to, s čím má firma šanci opravdu vyrůst. V minulosti často stačilo dobře znát nějaký firemní proces, vytvořit pro něj lepší software a začít ho prodávat dalším společnostem. Tak vznikla řada českých B2B firem. Sauer si ale myslí, že dnes už je taková cesta mnohem těžší.
Firmy, jimž se podařilo z Česka prorazit do světa, šly jinou cestou. FTMO, Mews, Prusa Research nebo Kiwi.com sice podnikají v úplně odlišných oborech, každá z nich ale přišla v pravý čas s něčím, pro co existovala poptávka i daleko za českými hranicemi.
„Dokážou chytit potřebu, která je globální, lehce škálovatelná, a jsou tam první,“ shrnuje Sauer. Právě to podle něj Česku někdy chybí. Tuzemské firmy při expanzi často postupují po sousedních trzích, nejdřív Slovensko, potom Polsko, případně Maďarsko či Rumunsko.
Podle Sauera je však lepší zkusit co nejdříve západní Evropu nebo Spojené státy. Nejen kvůli zákazníkům, ale také kvůli investorům a zkušenostem, které tam podniky mohou získat.
Do toho přichází umělá inteligence, jež může dosavadní způsob stavění technologických firem ještě dost změnit. V samotném Fast 500 to zatím není příliš vidět.
Do žebříčku se dostávají firmy s několikaletou historií, takže současná generace AI startupů je na to ještě příliš mladá. Sauer už nicméně změnu vidí u firem, se kterými se potkává mimo hlavní žebříček. Jednou z věcí, jež podle něj ztrácí někdejší hodnotu, je samotné napsání kódu.
„Z programování se stává komodita. To už nikdo neřeší, bere se to jako dané,“ říká. Firma tak může zvládnout část práce, na kterou ještě před pár lety potřebovala několik lidí, s podstatně menším týmem.
Sauer očekává, že tento posun půjde ještě mnohem dál. Mluví dokonce o možnosti, že vznikne první takzvaný single-founder unicorn, tedy firma s hodnotou přes miliardu dolarů, za níž bude stát jediný zakladatel s pomocí AI.
Martin Rehák z Resistant AI potvrzuje, že dnešní technologické firmy mohou růst rychleji a s menším počtem lidí. Umělou inteligenci však nepovažuje za jediný důvod. Stejně důležitý je podle něj cloud, nové obchodní modely nebo efektivnější distribuce a marketing.
A především upozorňuje na rozdíl mezi prací, kterou lze pomocí AI zrychlit, a tím, na čem firma skutečně staví svůj náskok. „AI primárně pomáhá škálovat opakované, nepříliš originální činnosti, ale pokročilé modely pořád stojí na lidské kreativitě,“ myslí si Rehák.
Čím snazší tedy bude software vytvořit, tím méně bude samotné programování firmu odlišovat od konkurence. Rehák to vidí i ve vlastním oboru. Resistant AI vyvíjí systémy, jež odhalují falešné dokumenty a finanční podvody.
Jenže AI používají také lidé na druhé straně. „Pomocí umělé inteligence inovují a zrychlují i zločinci, kteří se naše modely snaží obejít. Je to v konečném důsledku férová hra, jen mnohem rychlejší, náročnější a každý den nová,“ popisuje.
V oblasti AI se však Rehák se Sauerem v pohledu na českou scénu úplně nepotkávají. Sauer dává za příklad Polsko a ElevenLabs a podobně výrazný český projekt zatím nevidí. Rehák je vůči domácím firmám podstatně optimističtější.
„V Česku sice zatím není jedna podobně výrazná AI firma, ale nahrazujeme to řadou úspěšných firem, které se zaměřují na kombinaci AI a bezpečnosti,“ říká. Jako příklady uvádí Aisle Ondřeje Vlčka, výzkumná centra Gen a Cisco.
Právě spojení technologií a bezpečnosti může podle něj být oblastí, v níž má Česko na co navazovat. Avast a další firmy tu v minulosti vybudovaly silné zázemí a po jejich úspěchu zůstali lidé, zkušenosti i peníze.
Kde české firmy narážejí?
Oba se naopak shodují v tom, že českým firmám nechybějí schopní lidé. Liší se ale v názoru na peníze. Sauer považuje přístup ke kapitálu za jednu z hlavních překážek pro další růst. V prvních letech si firma může vystačit s českými investory. Jakmile ovšem začne shánět desítky milionů dolarů, domácí možnosti se rychle ztenčují.
„Když půjdete do Series A, tam chcete zhruba deset milionů dolarů. V Series B už ty úspěšné firmy raisují třeba čtyřicet a více milionů dolarů. U nás trh není tak velký, aby jim takový kapitál dokázal přinést,“ říká Sauer.
Právě proto podle něj nestačí začít přemýšlet o světě až ve chvíli, kdy firma vyroste v Česku. Kontakty na zahraniční investory by si měla firma budovat mnohem dřív.
Rehák ale zkušenost s nedostatkem peněz nesdílí. „Kapitál problém není. Kvalitní talent máme také a je skvělé, že dokážeme přitáhnout talenty i z Evropy,“ oponuje. AI podle něj může být pro české firmy naopak příležitostí, jak přeskočit roli, ve které domácí ekonomika dlouho fungovala velmi dobře, když dodávala část produktu nebo služby někomu jinému.
„Pro Česko může být AI rozhodně vzpruhou, protože má potenciál narušit současné podnikatelské vztahy, otevřít nové trhy a může umožnit českým firmám posunout se z pozice subdodavatelů k finálním službám a produktům,“ míní Rehák.
Sauer k tomu dodává, že české technologické firmy by mohl podpořit i stát, který by jim mohl dávat zakázky, víc otevírat svá data a hlavně jim nastavit stabilní podmínky pro podnikání.
„Země, jako je Rakousko, Německo, Švýcarsko nebo Kanada, nevyčkávají, ale samy aktivně talentované firmy z celého světa lákají, aby k nim šly podnikat, a nabízejí jim podporu,“ podotýká Sauer.
Ještě větší obavy než z českého zaostávání má ale Sauer z vývoje celé Evropy. Technologie, které určují další směr, podle něj vznikají hlavně ve Spojených státech a v Číně.
Evropě podle něj nechybějí peníze, lidé ani velký trh. Brzdí ji však roztříštěnost mezi různé právní systémy, jazyky a kapitálová centra. „My jsme de facto největší zóna volného obchodu na světě, ale nevyužíváme to,“ poukazuje na problém.
I přesto má podle něj Česko pořád na čem stavět, od e-commerce a kyberbezpečnosti po schopné lidi a podnikatele, kteří své zkušenosti a peníze vracejí do dalších firem. Chybí mu jen větší odvaha mířit rovnou ven. „Potřebujeme víc dravosti a jít co nejrychleji na Západ,“ uzavírá Sauer.
