Původně to měla být jen studentská bokovka. Pak další. A ještě jedna. Jenže zatímco většina podobných nápadů skončí po prvním neúspěchu, Jakub Najdek a Mikuláš Dohnal měli zvláštní talent: každý jejich projekt se časem proměnil v něco většího, než původně plánovali. Dnes prodávají prémiová kola, praží desítky tun kávy a pořádají festival, na který míří desítky tisíc lidí.
Všechno přitom vznikalo trochu chaoticky. Přes den škola, večer kola, v noci rozvoz alkoholu a o víkendech mytí oken na úřadech. Jedna studentská bokovka financovala druhou a mezi tím pomalu rostla podnikatelská DNA, kterou dnes oba popisují jednoduše: nikdy nezůstat stát na místě.
Z malého e-shopu s cyklistickými botami se postupně stal jeden z největších prodejců prémiových kol Trek ve východní Evropě, ze studentského eventu třetí největší letní festival na Moravě a z hobby pražírny firma, která ročně vyprodukuje desítky tun výběrové kávy.
Jejich příběh přitom nevypadá jako klasický startupový blueprint. Nevyrostli na investorech, velkých akvizicích ani agresivním hypu. Rostli postupně. Z peněz vydělaných jedním projektem financovali další.
Každá nová firma vznikala téměř mimochodem jako přirozené pokračování té předchozí. Jenže zatímco většina podobných studentských „vedlejšáků“ časem zmizí, jejich projekty se začaly nabalovat jako sněhová koule, která dnes míří k byznysu o velikosti, kterou si během studií ani neuměli představit.
Od sjezdu na kole k prvnímu byznysu
Ještě než začali podnikat, spojovala Jakuba Najdeka a Mikuláše Dohnala jedna věc – kola. Oba úspěšně závodili v downhillu a enduru, objížděli závody po Česku i Polsku a většinu volného času trávili na trailech.
Právě tehdy si poprvé všimli mezery na trhu. „Chyběly tu značky, které byly v zahraničí naprostý standard. Jezdili jsme závody, viděli jsme, co používají jezdci venku, ale v Česku se to tehdy skoro nedalo sehnat,“ vzpomíná Najdek.
V roce 2013 proto spustili e-shop s cyklistickými botami Five Ten. Bez investorů, bez velkého podnikatelského plánu a prakticky bez zkušeností. Jen s pocitem, že by to mohlo fungovat. První sklad? Studentský pokoj.
„Celý pokoj byl postupně zaskládaný botami. Na začátku jsme samozřejmě objednali úplně špatné velikosti, špatné barvy a skoro nic netrefili,“ směje se dnes při vzpomínce Najdek.
Foto: Jiří Zerzoň
Foto: Jiří Zerzoň
Foto: Jiří Zerzoň
Postupně ale začali rozšiřovat sortiment. Vedle cyklistických doplňků tehdy zařadili i v Česku začínající ponožkoboty Skinners. Během krátké doby se stali jejich největším prodejcem v Česku a pomohli vytvořit úplně nový segment trhu.
Jak se byznys rozjížděl, z pokojíčku se firma přesunula do malé místnosti v Brně, kde tehdy část týmu studovala vysokou školu. Prostor byl tak improvizovaný, že se za něj dodnes sami trochu stydí. „Neměli jsme ani peníze na vymalování, takže jsme měli růžové stěny a mezi nimi regály s botami,“ vzpomíná Dohnal. Právě tam se začal rodit dnešní Element Store.
Ve dne škola, v noci vodka
Ještě několik let přitom podnikání připomínalo spíš sérii studentských improvizací než budování firmy. Přes týden škola. Po večerech balení objednávek. O víkendech mytí oken na úřadech. A po nocích rozvoz alkoholu. „Měli jsme službu Alkostar. Ve dvě ráno zazvonil telefon, někdo chtěl láhev vodky a my jsme mu ji dovezli,“ směje se Dohnal.
Vedle toho provozovali i úklidovou firmu nebo půjčovali tepovače. Prakticky každý vydělaný peníz okamžitě mizel v dalším nápadu. „Jedna bokovka financovala druhou. Všechno se to tehdy prolínalo dohromady,“ vzpomíná Najdek.
A tehdy podle nich vzniklo něco, co dnes považují za svůj největší podnikatelský základ: schopnost nebát se zkoušet další věci. „Nikdy jsme neuměli sedět na místě a říct si, že tohle stačí,“ říká Dohnal.
Skutečný zlom přišel během covidu. Zatímco většina cyklistického trhu bojovala s nedostatkem zakázek a výpadky dodávek, oni se rozhodli vstoupit do úplně nové ligy: začít prodávat prémiová kola. „Každý se nám tehdy smál. V covidu nebyla kola ani pro stávající prodejce, natož pro někoho nového,“ říká Najdek.
Jim se ale podařilo získat výhradní zastoupení značky prémiových kol Trek. A právě to změnilo celou trajektorii firmy. „My jsme už tehdy prodávali příslušenství za víc než třicet milionů ročně bez jediného kola. To byl argument, díky kterému nám Trek uvěřil,“ vysvětluje Dohnal.
Růst byl okamžitý. Firma během krátké doby vyrostla z obratu třiceti milionů korun ročně na téměř čtvrtmiliardu korun. Dnes má ElementStore pobočky v Brně, Frýdku-Místku i ve Zlíně a zaměstnává desítky lidí. A zatímco část cyklistického trhu po covidovém boomu stále stagnuje nebo padá, oni dál rostou.
„My jsme vlastně nezažili cyklistický boom. Nastoupili jsme až po něm, kdy všichni ostatní začali řešit poklesy. Takže se těšíme, co se stane, až přijde opravdu dobré období,“ podotýká Najdek.
Když se jich někdo ptá, čím se odlišují od konkurence, oba překvapivě rychle začnou mluvit o datech, tabulkách a procesech. „U nás se nic neschválí bez čísel. Pocit je zakázané slovo,“ říká Dohnal.
Právě v tom podle nich spočívá rozdíl mezi novou generací firem a tradičními cyklistickými obchody. „Spousta lidí v cyklistice funguje pořád stejně jako před dvaceti lety. My jsme do toho vstoupili bez téhle historie a začali jsme všechno měřit, plánovat a predikovat,“ popisuje Najdek s tím, že využívají analytiku, plánování i umělou inteligenci.
Oba podnikatelé původem z beskydských Palkovic věří, že českou cyklistiku čeká stejná konsolidace, jakou už prošel třeba trh s elektronikou. „Kdysi bylo elektro na každém rohu. Dnes máte pár velkých hráčů. A myslíme si, že stejné to bude i v cyklistice,“ říká Dohnal.
Jejich ambice jsou přitom jasné: být mezi těmi, kteří na konci zůstanou.
Káva jako další přirozený krok
Když v roce 2017 vzniklo Upraženo, zdaleka ještě nešlo o velký byznysový plán. Spíš o další z jejich nápadů, které se přirozeně nabalovaly na všechno ostatní. Cyklistika, komunita kolem kol, dlouhé večery na trailech i závodech – a k tomu káva. Hodně kávy.
„Cyklisti a výběrová káva dnes fungují skoro automaticky dohromady. To spojení tam bylo úplně přirozené,“ říká Jakub Najdek o nákupu už existujícího, ale krachujícího e-shopu, který původně prodával kávové kapsle.
Na začátku přitom o pražení kávy nevěděli téměř nic. Učili se metodou pokus–omyl podobně jako kdysi u cyklistického e-shopu. Ochutnávali, testovali technologie, řešili první dodávky zelené kávy a postupně si budovali vlastní styl. „Nikdy jsme nebyli typ lidí, co by si sedli a tři roky analyzovali trh. Spíš jsme do toho skočili a učili se za pochodu,“ konstatuje Mikuláš Dohnal.
Jenže stejně jako u Element Store přišel moment, kdy se malý projekt začal měnit v něco mnohem většího. Přibývali zákazníci, e-shop rostl a najednou už nešlo o pár pytlů kávy měsíčně. Dnes Upraženo roste tempem přes čtyřicet procent ročně a letos míří k obratu kolem šedesáti milionů korun. Jen během jednoho měsíce dokážou vypražit přes pětadvacet tun kávy.
„To už je úplně jiná disciplína. Jinak expedujete pár balíčků a jinak řešíte tuny kávy měsíčně. Tam už musejí fungovat procesy, logistika i technologie,“ připomíná Dohnal.
Právě technologie se přitom staly jednou z jejich největších investic. Loňský rok označují za vyloženě investiční. Nakoupili nové pražičky i vybavení, které sami popisují jako Rolls-Royce mezi technologiemi na pražení. „Chtěli jsme mít absolutní špičku. Věci, které nám dovolí držet kvalitu i při velkém objemu,“ vysvětluje Najdek.
Stejně jako u kol i tady sázejí na prémiový segment. Nechtějí být masovou značkou, která soutěží nejnižší cenou. Místo toho budují komunitu zákazníků, kteří se vracejí právě kvůli kvalitě.
A čísla ukazují, že strategie funguje. „Zhruba šedesát procent zákazníků se nám vrací. To je pro nás strašně důležité číslo,“ říká Dohnal. Vedle koncových zákazníků přitom stále více roste i firemní segment. Káva dnes míří do kanceláří, hotelů, gastro provozů nebo firemních kuchyněk. A právě tady vidí obrovský potenciál dalšího růstu.
„Historicky jsme stáli hlavně na koncových zákaznících. Teď se ale hodně rozkračujeme do firemního segmentu a ten nám roste dokonce ještě rychleji,“ popisuje Najdek. Poměr mezi domácnostmi a firemní klientelou je dnes zhruba sedmdesát ku třiceti. Dlouhodobě by ho chtěli dostat na polovinu.
Výběrová káva už podle nich dávno není okrajová záležitost pro hipstery z velkých měst.„Lidé se postupně učí pít kvalitní kávu. Přechází z komoditních značek na výběrovou a ten trh pořád roste,“ popisuje Dohnal.
Současný boom malých pražíren jim proto spíš než hrozbu připomíná situaci, kterou už jednou zažili. „Je to podobné jako kdysi s minipivovary. Najednou chtěl mít každý vlastní pražírnu. Jenže časem podle nás zase zůstanou ti, kteří to budou dělat opravdu dobře a ve větším měřítku,“ myslí si Najdek.
A i když dnes Upraženo roste desítkami procent ročně, oba mluví o firmě jako kdysi o studentské bokovce. „Pořád máme pocit, že jsme teprve na začátku,“ říká Dohnal.
Studentský večírek, který přerostl město
A pak přišel festival. Další projekt, který měl být původně jen bokovkou. Jenže stejně jako u všeho předtím se i tady malé plány začaly rychle zvětšovat. Úplně na začátku přitom nebyl žádný velký hudební koncept, ale studentské electro swing akce, které organizovali ještě během vysoké školy. „Říkali jsme tomu studentské plesy. Chodilo tam skoro tisíc lidí a nám to tehdy přišlo strašně velké,“ vzpomíná Mikuláš Dohnal.
Právě kolem těchto akcí se navíc začala formovat i agentura Evolution Brothers, do které záhy přibrali tehdy začínajícího zpěváka Miraie Navrátila, kterému zrovna vyšel první song v rádiu. „Už tehdy jsme si strašně dobře sedli, tak jsme ho přizvali do party,“ vysvětluje Najdek.
„Pořádali jsme různé akce. Postupně jsme ale hledali větší a větší výzvy, a byť to pro nikoho z nás není hlavní zdroj příjmu, určitě je to kumulace velké zodpovědnosti do jednoho víkendu a hlavně dost velká srdcovka, kde máte okamžitou odezvu na svoji práci. Nezdá se to, ale dvoudenní mejdan za padesát milionů už umí pořádně vystresovat,“ shrnuje Mirai Navrátil.
Celý příběh má přitom ještě jednu zajímavou linku. Inspirace přišla mimo jiné z Ostravy, kde tehdy navštívili electro swing akci organizovanou Filipem Košťálkem, dnešním mužem číslo jedna za Colours of Ostrava.„Říkali jsme si tehdy: tak my to zkusíme udělat ve Frýdku,“ vzpomíná Dohnal. „A je vlastně vtipné, že tehdy nikdo netušil, že on jednou skončí u Colours a my budeme mít vlastní festival.“
Během několika měsíců uspořádali první ročník festivalu FM City Festu. „Nikdo netušil, co dělá. Kromě těch studentských plesů jsme s tím neměli žádnou zkušenost,“ směje se dnes Dohnal.
První ročník přesto přilákal pět tisíc návštěvníků a přinesl obrat kolem sedmi milionů korun. A stejně jako u kol nebo kávy se i tady začal projekt postupně nabalovat. Každý další rok byl větší. Přibývali návštěvníci, interpreti, produkce i celé zázemí festivalu. Dnes FM City Fest navštěvuje kolem dvaceti tisíc lidí denně a letošní ročník míří k obratu kolem padesáti milionů korun. „Když se dnes podíváme zpátky, jak jsme ten první ročník organizovali, tak se tomu musíme smát,“ říká Jakub Najdek.
Přestože už dávno nefungují jako parta tří kamarádů, Mirai Navrátil společný podnik stále nepovažuje za agenturu v tradičním slova smyslu. „Je to spíš rodinný podnik. Nemáme problém vzít na sebe montérky a sami přiložit ruku k dílu. Stavíme na efektivitě, ne na rozsáhlém aparátu zaměstnanců. V den akce jsou sice do chodu festivalu zapojeny stovky lidí, ale po většinu roku tvoří tým jen několik jednotlivců,“ vysvětluje.
Podnikatelé zdůrazňují, že ačkoli FM City Fest roste, nikdy neměl ambici stát se obřím anonymním festivalem. „Nechceme být festivalem pro padesát tisíc lidí. Chceme dělat nejlepší lokální festival,“ říká Najdek.
Na festival dnes přijíždějí lidé z Polska, Slovenska i dalších částí republiky, přesto zůstává pevně spojený s Frýdkem-Místkem a regionem, odkud oba pocházejí. „Máme kolem sebe skvělý tým lidí, kteří to neberou jen jako práci. Baví je to s námi tvořit,“ říká Dohnal.
Cesta k miliardě
Další roky podle všeho nebudou o zpomalování. Element Store letos otevřel třetí pobočku – ve Zlíně – a intenzivně řeší otevření dalších a vstup na slovenský trh. Upraženo chce během několika let vyrůst ke stomilionovému obratu a stále více staví na firemních zákaznících. A FM City Fest čeká největší změna od jeho vzniku – letošní ročník bude poslední v současném areálu. Organizátoři už totiž hledají nové místo, který by pohodlně pojmul rostoucí počet návštěvníků.
„Naším cílem je zejména dlouhodobá udržitelnost. Aktuálně také vidíme cestu, jak se v budoucích několika letech dostat na miliardu. Už jsme v součtu všech projektů skoro na polovině, tak snad se nám to podaří,“ doufá Jakub Najdek. Mikuláš Dohnal ho doplňuje: „Pořád to bereme tak, že jsme vlastně na začátku.“
I dnes si ale přitom pořád najdou čas na koníček, kterým to začalo. Když jsme spolu mluvili, zrovna plánovali malou sobotní projížďku z Malenovic na Praděd a zpět. „ Je to přibližně 250 kilometrů a kolem deseti hodin v sedle. To jsou chvíle, kdy člověk stejně vymyslí nejvíc věcí,“ směje se Mikuláš Dohnal.
