V ostravské Nové huti se rýsuje nové obchodní propojení dvou výrazných českých miliardářů. Ocel z norského závodu 7 Steel Nordic, který patří energetickému magnátovi Pavlu Tykačovi, začala proudit do ostravského podniku.
Ten je prostřednictvím nákupu surovin a financování výroby zásadně navázán na průmyslovou skupinu CE Industries Jaroslava Strnada.
První dodávka sochorů, tedy ocelových polotovarů obdélníkového průřezu, dorazila do Nové huti před několika týdny. Pokud se spolupráce rozvine podle očekávání, norská ocel by mohla v budoucnu tvořit až desetinu všech dodávek materiálu, které ostravský podnik potřebuje.
„Záleží na konkrétní potřebě Nové huti a také na kapacitních možnostech 7 Steel a samozřejmě že všechno je také otázka ceny. Ale zatím to vypadá dobře. Očekávám, že to může být v různých kategoriích až kolem deseti procent všech dodávek materiálu,“ řekl pro Hospodářské noviny Jaroslav Strnad.
Na spolupráci se podílel především Libor Černý, který vede ocelářskou divizi Sev.en Global Investments. Pro Novou huť přitom nejde o neznámé jméno. Černý v ostravském podniku strávil téměř patnáct let a prošel v něm řadou manažerských pozic.
„V 7 Steel Nordic máme nyní potenciál dodávat cirkulární ocel nejen našim válcovnám ve Skandinávii, ale i externím zákazníkům. Ostravskou Novou huť velmi dobře znám, protože jsem tam strávil významnou část své profesní kariéry. Tahle symbióza dvou českých podniků mi dávala smysl, stejně tak i kolegům v Nové huti,“ uvedl pro Hospodářské noviny Libor Černý.
Podle něj potřebovala Nová huť především stabilní a kvalitní zdroj polotovarů pro další zpracování ve svých válcovnách a rourovně. Technické parametry se podle Černého podařilo nastavit poměrně rychle, samotná obchodní dohoda ale zabrala několik měsíců.
„Velmi rychle se nám povedlo vyladit technické požadavky, ale komerční jednání pár měsíců trvala,“ dodal Černý.
Norská ocel může mít pro ostravský podnik i logistickou výhodu. Strnad dnes materiál pro Novou huť pořizuje v několika zemích, mimo jiné v Německu a Kazachstánu, část dodávek přichází dokonce z Brazílie. Pro přepravu z Norska může využít také svou nově posílenou pozici v polských přístavech.
Letos získala Strnadova skupina společně s J&T podíl v nákladních přístavech ve Svinoústí a Gdyni. Na následnou železniční dopravu pak může navázat logistická infrastruktura CE Industries, která se v železniční přepravě výrazně angažuje.
„Nová huť potřebuje pro své válcovny vyšší stovky tisíc tun polotovarů ročně, my jsme schopni dodat vyšší desítky tisíc,“ vypočítává Černý.
Hodnota potenciálních dodávek se tak může pohybovat od stovek milionů korun až po jednotky miliard. Spolupráce přitom nemusí být krátkodobá. Její pokračování může dávat ekonomický smysl minimálně do chvíle, než Nová huť vybuduje vlastní elektrickou obloukovou pec.
„Zvažujeme i možnost nabídnout do Nové huti dodávky z naší 7 Steel UK z velšského Cardiffu,“ dodává Černý.
Do Ostravy by měla směřovat především běžná nízko- a středněuhlíková ocel. Ta najde využití při výrobě profilů, úhelníků nebo betonářské výztuže na středojemné válcovně.
Pro Tykače jde o další krok v postupném rozšiřování jeho průmyslového byznysu mimo tradiční těžbu uhlí. Jeho skupina Sev.en před dvěma lety koupila evropské ocelářské podniky od španělské skupiny Celsa.
Akvizice zahrnovala provozy ve Velké Británii a Skandinávii, které vyrábějí ocel z recyklovaného šrotu v elektrických obloukových pecích.
Tykačova skupina tím vstoupila do segmentu takzvané zelené či cirkulární oceli. Právě skandinávský provoz 7 Steel Nordic v norském městě Mo i Rana nyní dodává materiál do Ostravy.
Tento týden se tam ostatně vydalo i vedení Nové huti v čele s generálním ředitelem Radkem Strouhalem. Na místě si prohlédlo celý proces výroby oceli, při němž se taví šrot v elektrických pecích napájených elektřinou z vodních elektráren.
„Osobně se podívali na celý proces výroby nízkoemisní a vysoce kvalitní oceli, která se vyrábí tavením šrotu v elektrických pecích, poháněných vodními elektrárnami z fjordů. Díky udržitelné výrobě se nám daří dosahovat až o 97 procent nižší emise, než jsou u tradiční výroby oceli,“ připomíná Černý.
Pro Tykače a jeho skupinu Sev.en Global Investments, která zastřešuje zahraniční investice, šlo o jednu z největších akvizic v historii. Podle neoficiálních informací za ocelářské podniky zaplatil zhruba patnáct miliard korun. Současně vznikla samostatná ocelářská divize s názvem 7 Steel.
Ostravský podnik má za sebou výrazně složitější historii. Z insolvence jej vykoupila společnost SPV Nova Hut někdejšího ministra vnitra a bývalého šéfa antimonopolního úřadu Martina Peciny. Vlastnická struktura se následně ustálila pod fondem Iromet.
Ačkoli Jaroslav Strnad mezi oficiálními vlastníky Nové huti není, jeho skupina patří k zásadním partnerům podniku. Materiál a energie pro výrobu zajišťuje prostřednictvím společnosti Vítkovice Machinery Trade z CE Industries, a to na principu takzvaného tollingového financování.
Model funguje tak, že investor financuje nákup surovin a energií, podnik následně využívá jeho výrobní kapacity a hotovou produkci investor prodává dál. Smyslem je udržet v provozu klíčové válcovny Nové huti a současně zachovat tisíce pracovních míst v ostravském průmyslovém areálu.
Propojení se 7 Steel tak přichází v době, kdy Nová huť hledá cestu k dlouhodobě udržitelnému provozu. V Ostravě se připravuje výstavba elektrické obloukové pece, která by měla umožnit výrazně větší využití ocelového šrotu jako vstupní suroviny.
