Tuzemská energetika dostává nový nástroj, který by měl stabilizovat toky elektřiny v síti včetně jejích cen. A stojí za ním velcí hráči. Řeč je o velkokapacitních bateriových úložištích, která letos začínají spouštět nejbohatší Češi včetně Pavla Tykače nebo Karla Komárka mladšího.
V Česku během letošního léta vstoupila do provozu bateriová úložiště (BESS) o souhrnném výkonu přesahujícím sto megawattů a tempo se bude jen zvyšovat, uvádějí data Solární asociace.
Jedno z největších, s kapacitou 120 megawatthodin, už na počátku roku představila a teď v srpnu spustila u Lipnice na Sokolovsku skupina Suas Group. Další dvě úložiště postavila u Břeclavi a Hodonína skupina MND, patřící do skupiny KKCG Karla Komárka. Do konce roku jich chce mít v Česku sedm. Baterie ve velkém staví rovněž skupina Sev.en Pavla Tykače.
Kapitáni domácí energetiky tak našli nový segment, ve kterém začínají protáčet stovky milionů až miliardy korun. Jen Lipnice přišla na čtyři sta milionů korun a MND letos do velkokapacitních baterií investuje přes miliardu korun.
Tykačova Sev.en staví v Kladně a Chvaleticích bateriová úložiště o celkovém výkonu 160 megawattů a kapacitě 320 megawatthodin za více než jednu miliardu korun, přičemž to kladenské by mělo být spuštěno na podzim. Mimochodem, v tomto byznysu se podle informací Forbesu silně angažuje Tykačův syn Michal.
Pro velké energetické skupiny je to sázka na jednu z nejrychleji se měnících částí energetiky. Přibývá fotovoltaických i větrných elektráren, což způsobuje to, že zejména během slunečného a větrného odpoledne je elektřiny příliš a typicky ve večerních hodinách a v noci naopak chybí.
Velké výkyvy pak znamenají nápor na samotnou přenosovou soustavu a také způsobují čím dál větší kolísavost cen v rámci celého dne. A právě v tomto rozdílu se otevírá prostor pro baterie.
„Nutnost ochrany před kolísáním napětí v síti především v období nárazové maximální spotřeby nebo naopak neřiditelné výroby z obnovitelných zdrojů je jedním z důvodů, proč skupina Sev.en investuje do výstavby obřích bateriových úložišť,“ uvedla skupina Sev.en ke kladenskému úložišti.
Foto Anna Kovačič
To by mělo po svém spuštění zajistit městu dodávky elektřiny během případného blackoutu po celé čtyři hodiny. I to bude jedna z funkcí úložišť – měly by pomoci k tomu, aby spotřebitel krátkodobé výpadky elektřiny vůbec nepostřehl, respektive aby vůbec nenastaly.
Investoři ale do baterií vkládají peníze zejména kvůli jejich zhodnocení. Základní byznys baterií je přitom poměrně jednoduchý.
Provozovatelé budou dobíjet baterie elektřinou zejména v době jejího přebytku, kdy se její cena blíží k nule a čím dál častěji padá i do záporu. V tom okamžiku by za elektřinu, kterou použijí k nabíjení baterie, dokonce ještě dostali peníze.
Po setmění se situace obrací. Elektřiny není tolik, její cena jde nahoru a za dodání elektřiny z baterií zpět do sítě budou provozovatelé úložišť inkasovat zisky.
Majitelé baterií k tomu mohou poskytovat elektrizační soustavě takzvané služby výkonové rovnováhy – tedy velmi rychlou pomoc se srovnáním výroby a spotřeby, když se síť dostane z rovnováhy. Ovšem zde platí, že čím více takových baterií na trhu bude, tím více může klesat cena, kterou za tuto službu inkasují.
„Kapacita trhu služeb výkonové rovnováhy je omezená a s rostoucím počtem bateriových úložišť dochází k postupnému tlaku na snižování cen služeb výkonové rovnováhy,“ potvrzuje člen představenstva BESS Lipnice a ředitel EIF pro Česko Jiří Strnad.
Právě proto se podle něj ekonomika baterií posouvá jinam. „Považujeme za klíčové opřít provoz nového bateriového úložiště o obchodní flexibilitu – zejména o arbitráž na denním a vnitrodenním trhu,“ dodává Jiří Strnad. „Hlavním kolbištěm bude denní a vnitrodenní čtvrthodinový trh,“ souhlasí i Michal Macenauer z EGÚ Brno.
Jeho slova potvrzuje i fakt, že stejným směrem míří také MND. Její baterie v Hodoníně má výkon deset megawattů a kapacitu 25 megawatthodin.
Foto se souhlasem KKCG
Společnost ji stejně jako Břeclav řídí vlastními algoritmy, které sledují mimo jiné spotřebu, výrobu, počasí nebo dostupnost přeshraničních kapacit a podle toho rozhodují, kdy elektřinu uložit a kdy ji poslat zpět do sítě.
„Dokážeme efektivně poskytovat služby výkonové rovnováhy, řídit flexibilitu a obchodovat s elektřinou tak, aby bateriové úložiště přinášelo maximální hodnotu,“ popisuje ředitel divize Trading MND Martin Pich.
Podle Macenauera ale v tomto ohledu nebude vždy tak jednoduché inkasovat z baterií zisky. „Pořád platí, že aby bylo úložiště rentabilní, potřebuje být rozdíl cen přibližně šedesát eur,“ vypočítává pro Forbes.
Výrazný vliv na apetit investorů pak bude mít zejména nastavení regulatorního prostředí a tarifů. „Ty rozhodnou o tom, zda budou baterie využívány tam, kde přinesou nejvyšší hodnotu – v domácnostech, průmyslu i celé elektrizační soustavě,“ říká k tomu šéf představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT Jan Fousek.
Česko tak letos otevřelo novou fázi tuzemské energetiky. Motivace investorů je zřejmá, jak ale nová velkokapacitní úložiště reálně dopadnou na trh s elektřinou a na samotného spotřebitele?
Kromě toho, že by nejmladší generace díky velkokapacitním úložištím už nikdy neměla zažít blackouty, tak by měla ovlivnit ceny, a to zejména na okamžitém (spotovém) trhu s elektřinou. Podle Michala Macenauera jejich vliv už nyní existuje, spočítat ho ale přesně zatím nedokáže, protože trh s obnovitelnými zdroji se dnes velmi dynamicky rozvíjí.
„Vliv je významově srovnatelný s několika ostatními, tedy rozvojem kapacity obnovitelných zdrojů energie, adaptací obchodníků a agregátorů na situaci. Měřitelný je těžko, ale vliv tu začíná být, především na cenotvorbu služeb výkonové rovnováhy,“ domnívá se Macenauer.
Baterie ale budou podle něj snižovat extrémy v cenách i odchylkách s tím, že jejich vliv bude jedním z faktorů cenotvorby spotového trhu a postupně může být významný.
Čím více baterií bude na trhu, tím lépe mohou vyrovnávat toky v české přenosové soustavě. Zároveň ale mohou zmenšovat právě ty cenové rozdíly, na kterých jejich majitelé vydělávají.
Domácí trh navíc není izolovaným ostrovem. Každou vteřinou se přes hranice valí toky elektřiny a ceny v Česku tak ovlivňuje situace v okolních zemích, zejména pak v Německu. I proto není možné jednoduše říct, kolik haléřů nebo eur z konkrétní ceny elektřiny „udělaly“ české baterie.
Macenauer přesto vidí okamžik, kdy už jejich vliv nebude možné přehlédnout. Podle jeho odhadu by se český trh mohl dostat do bodu zlomu při objemu středních stovek megawattů instalovaného výkonu a přibližně dvojnásobku této hodnoty v megawatthodinách kapacity. Pak už podle něj začnou být další baterie pro investory ekonomicky méně atraktivní.
Česko se přitom k této hranici může přibližovat poměrně rychle. MND už má dvě velká úložiště s celkovým výkonem 22 megawattů a kapacitou 56 megawatthodin a připravuje další projekty v Orlové, Mušově, Bruzovicích a Blansku.
První z nich chce uvést do provozu ještě letos. Celková letošní investice do velkokapacitních baterií má překročit miliardu korun. Suas Group zase vedle Lipnice počítá s agregací baterie s dalšími energetickými zdroji skupiny a chce ji zapojit do svého EnergyHubu.
A Sev.en připravuje v Kladně zařízení o výkonu 45 megawattů a kapacitě devadesát megawatthodin, kterou skupina popisuje jako obrovskou „powerbanku pro město“.
Pro Karla Komárka, Pavla Tykače a další investory tak nebude v příštích letech otázkou jen to, kolik megawatthodin jejich baterie dokážou uložit, ale také to, kolik dalších baterií ještě český trh dokáže uživit.
