Et c’est parti! Cyklistický závod Tour de France nabírá na tempu a nekonečné kilometry nejsou to jediné, co jezdce na jejich cestě čeká. Ať už je to futuristický pisoár, přespávací loterie, nebo dědictví výrobce sekaček. Tady je pět zajímavostí týkajících se akce, která je vrcholem cyklistické sezony.
Chytrá toaleta a zmrzliny
Tři tisíce tři sta třicet tři, nikoliv však stříbrných stříkaček, ale kilometrů musí letos zdolat závodníci na Tour de France. Problém je, že současný ročník bude pravděpodobně nejteplejším v historii. Zdolávat ve čtyřicítkových vedrech více než stokilometrové etapy pak dá mnohem více zabrat.
„Musel jsem vypít deset tisíc lahví s vodou,“ prohlásil britský jezdec Tom Pidcock po dojetí čtvrté etapy, kdy bylo venku 41 stupňů Celsia.
Kvůli vedru a s ním spjaté dehydrataci si proto španělský tým Caja Rural pořídil do svého stájového autobusu moderní pisoár. Když si k němu jezdec stoupne, zabzučí na něj z tabletu nad mušlí žádost o poskytnutí vzorku. Na obrazovce vybere, kdo jde zrovna na malou, a dá se do díla. Za deset sekund obrazovka sdělí, jak dobře je hydratovaný. Analýza biomarkerů ve vzorku je přesnější, než se spoléhat na pocit žízně.
Jak uvádí server The Athletic, futuristické zařízení umí také týmovým lékařům sdělit specifickou hmotnost moči (USG), její barvu a objem, odhad celkové koncentrace elektrolytů nebo jak často daná osoba chodí močit.
Technologii už využívají fotbalové týmy jako Arsenal, Manchester United, Barcelona a Manchester City, stáj Caja Rural je pak prvním týmem v pelotonu, který ji má.
Závodníci na Tour se také snaží na vysoké teploty adaptovat s předstihem – třeba návštěvami saun. Těsně před závodem pak každý nosí chladivou vestu, která je v podstatě vyplněná ledem, pije ledovou tříšť a během etapy se polévají vodou. Po dojetí následuje ledová koupel a třeba zmrzlina.
„V minulosti jsme používali gazpacho a melounové polévky,“ uvedl James Moran, hlavní nutriční specialista týmu Uno-X. „Ale nebyly tak populární.“
Přespávací loterie
Sice je Tour de France kopcovitý závod, ale jinak se organizátoři snaží, aby to mezi týmy byla co největší „rovina“. A proto si jednotlivé stáje během Tour nezařizují ubytování v cílech jednotlivých etap, aby bohaté týmy neměly výhodu v tom, že budou mít pohodlnější noc.
Vše je proto v režii společnosti Amaury Sport Organisation (ASO), která závod vlastní. Ta předem rezervuje hotely v cílových destinacích a ještě před začátkem Tour určuje, ve kterém budou jednotlivé týmy ubytované. Jelikož v každé obci nemusí být dostatek špičkových hotelů, a organizátoři tak berou zavděk i těmi méně kvalitními, přiřazují se místa odpočinku podle toho, aby si stáje střídaly lepší a horší adresy.
Celkem během 23 dnů trvání Tour, kdy se skoro každý den celý kolos přesouvá na nové místo, ASO zajišťuje pro týmy a své zaměstnance více než 40 000 hotelových přenocování ve více než 210 hotelech.
Týmy jsou na přespávací loterii předem připravené a vozí pro své závodníky matrace, aby mohli spát na tom, nač jsou zvyklí. A také speciální ložní prádlo, což opět souvisí s vedrem.
Ačkoliv je i přes noc teplo, mnoho jezdců nemá rádo klimatizaci. Mají pocit, že negativně ovlivňuje jejich dýchání. Proto stáj UAE Team Emirates, za niž jezdí i čtyřnásobný vítěz Tour Tadej Pogačar, ve spolupráci s firmou Eight Sleep ochlazuje své jezdce přes noc skrze speciální potah na matraci. Ten se dává pod prostěradlo a měří tep, dýchání a fáze spánku a na základě dat upravuje teplotu matrace.
Nejdříve tuto novinku používal jen Pogačar, ale dnes už ji má celý tým. Kvůli tomu také se závodníky jezdí speciální technik, jehož úkolem je tři týdny kalibrovat chytré povlečení v každém hotelu.
Sekačky a červená lucerna
Kde se vzala žlutá barva trikotu pro vedoucího závodníka celkového bodování, je celkem známé. Tour vznikla v roce 1903 z iniciativy sportovního deníku L’Auto, jenž v té době upadal a tohle mu mělo pomoci se záchranou – což se povedlo. A právě na žluté stránky těchto novin dodnes dres lídra odkazuje. Nehledě na to, že je díky tomu v pelotonu snadno rozpoznatelný.
Věděli jste však, proč má trikot pro nejlepší sprintery zelenou barvu? Když se totiž v roce 1953 zavedl, aby se také odlišil lídr v této kategorii, tak se sponzorem závodu stala společnost La Belle Jardinière, vyrábějící sekačky na trávu. Odtud už bylo blízko k zelené barvě trikotu.
Ostatně o tom puntíkatém pro vrchaře se zase traduje, že získal podobu po obalech čokolády Poulain, která byla v sedmdesátých letech sponzorem. Údajně však organizátorům přišla jedna tečka na trikotu jako nedostatečně viditelná, a tak přidali další. Což čokoládovně s ohledem na podobnost s jejím vizuálem nevadilo.
V minulosti se také soupeřilo o ještě jeden nepsaný titul: kdo bude v celkovém pořadí na úplném chvostu. Takovému jezdci se říkalo lanterne rouge neboli červená lucerna. Výraz vychází z toho, že se právě tato světla historicky věšela na posledním vagonu vlaku, aby železničářům signalizovala, kde je konec a že se žádné vagony po cestě neodpojily.
Jelikož si takoví jezdci vysloužili větší pozornost než ti, kteří byli v „chumlu“ mimo stupně vítězů, tak v sedmdesátých letech začaly boje o to, kdo bude tím posledním. I třeba kvůli tomu, aby se zviditelnila stáj a její sponzoři. Sám závodník z toho těžil tím, že díky nabyté slávě si mohl vyjednat lepší kontrakty na takzvaná kritéria, neboli exhibiční závody po Tour, než kdyby dojel někde ve středu pelotonu.
Až během nultých let však souboje o tento titul pominuly – i proto, že mají sportovci smlouvy s týmy. A tak se lucernou stávají jezdci, kteří třeba i přes zranění pokračují v závodu a bojují o dojetí.
Foto: A.S.O./Charly Lopez
Vítězi, rozděl se
Pro letošní Tour je vyčleněno na odměny pro jezdce 2,3 milionu eur, tedy zhruba 60,6 milionu korun. Například vítěz celkového hodnocení získá půl milionu eur, druhý 200 tisíc a třetí sto tisíc. Celá suma se u nich ale příliš dlouho neohřeje.
Je nepsaným pravidlem, že peníze vydělané během závodu putují na jednu týmovou hromadu a rozdělí se mezi ostatní stájové kolegy a také mechaniky, maséry a další podpůrný personál. Lídr se tak dělí s těmi, kteří na něj tři týdny dřeli. Ani vítěz však neodejde s prázdnou. Díky úspěchu dostává prémie na základě smlouvy.
Co se týče výdělku z Tour, tak největším vítězem je rodina Amauryových, která vlastní a organizuje Tour de France. Ta jen z toho závodu podle odhadů inkasuje kolem čtyř miliard korun.
Tour v Česku
Sice se závod jmenuje Tour de France, ale odstartovat může i mimo zemi galského kohouta. Letos vše například začalo v Barceloně. A za několik let by to mohla být Praha. O konání Grand Départ, tedy úvodní etapy Tour, usiluje Česko ještě z doby předchozí vlády premiéra Petra Fialy.
Současný kabinet Andreje Babiše by měl do konce října dostat kompletní podklady od pracovní skupiny, která se zabývá přípravou české kandidatury pro rok 2029. Z únorových podkladů na jednání vlády však vyplývá, že by trojice etap slavného závodu mohla vést z pražského nábřeží přes Křivoklátsko na Hradčany, z Tábora do Českých Budějovic a z Českého Krumlova na šumavskou Kvildu.
Zmíněná Barcelona letos na start zaplatila sedm až osm milionů eur. Podle různých studií se však taková investice vyplatí. Ať už zviditelněním regionu ve světě, nebo tím, že přiláká množství fanoušků, kteří tu pak utratí tolik peněz, že to velikost investice přesáhne. Italská Florencie si například spočítala, že díky návštěvníkům, ubytování, útratám za jídlo a podobně vydělala asi dvacet milionů eur.
