Evropští zákazníci dobře vědí, co chtějí. A jsou čím dál náročnější. Jejich přání se ale mohou na první pohled zdát nesplnitelná. Berou totiž ohled na životní prostředí, které je pro ně důležité nejen při výběru auta.
Ještě před pěti lety v průzkumu Evropské komise polovina Evropanů jasně říkala, že i když chápe přínosy aut s alternativními ekologickými pohony, určitě si je nekoupí, protože jsou moc drahá, nabíjecí infrastruktura není dostatečná, případně mají malý dojezd, který by je při cestách značně omezoval.
Dnes je to ale jinak. Většina lidí v Evropě si uvědomuje hrozby klimatické krize a snaží se jim zabránit. Podle nedávného průzkumu European Investment Bank by si dnes téměř sedmdesát procent řidičů pořídilo některou formu elektroauta – 39 procent by zvolilo hybridní vůz, 28 procent by sáhlo pro čistý elektromobil. Jen 33 procent by chtělo auto s benzinovým či dieselovým motorem.
Hybridy porážejí diesel
Ze stejných dat navíc vyplývá, že sedmdesát procent Evropanů bere v potaz klimatické změny, když se rozhodují, koho budou volit. A 69 procent mladých Evropanů si s ohledem na životní prostředí vybírá destinaci, kam vyrazí na dovolenou. Čtyřiapadesát procent z nich se dokonce stejně uvědoměle rozhoduje při hledání nové práce.
Změny v myšlení při výběru auta dokládají i prodeje – v Evropské unii se podle Evropského sdružení výrobců automobilů loni poprvé prodalo víc hybridních aut než dieselů. Platí to i o České republice, kde se loni prodej nových aut s hybridním pohonem zvýšil o 82 procent na 23 074 vozů.
Alternativní pohony jsou sice nová módní věc, ale samozřejmě neplatí, že se zákazníci rozhodují jen podle hodnoty emisí a dojezdu. Evropani milují velká auta typu SUV, ale jak popisuje motoristický novinář Tom Voelk pro mezinárodní edici New York Times, nepotřebují je.
„Evropští zákazníci řídí na mnohem kvalitnějších silnicích, platí mnohem víc za benzin a v přeplněných městech musí hledat místo, kde auto mohou nechat. Menší auta fungují lépe. Navíc to, co by pro Američana bylo příliš malé, je pro Evropana komfortní, umí s malým prostorem zacházet. To je důvod, proč je v Americe nejprodávanějším autem pick-up Ford F-150, ale v Evropě se vůbec neprodává.“
SUV do města? Crossover je lepší
K tomu je třeba přičíst přísnější emisní limity, ale také omezení, jež některá města pro velká auta zavádějí. K úplnému zákazu SUV v centrech měst proto nabádá dokonce i Evropská rada pro bezpečnost v dopravě, protože právě vozy SUV stojí za největším počtem smrtelných autonehod s účastí chodců nebo cyklistů. Může za to velikost, výška i váha těchto vozů.
Zákaz vjezdu SUV do města zvažoval například Berlín, i když loni omezení zmírnil jen na dražší parkování. V Paříži pak loni kvůli bezpečnosti zavedli omezení rychlosti pro všechny na třicet kilometrů v hodině.
Ideálním řešením pro Evropu je podle Toma Voelka crossover, který je menší, má nižší spotřebu, a tím pádem i emise, přitom jízdní vlastnosti zůstávají podobné, stejně jako vyšší podvozek. Myslí si to však nejen on, ale také samotné automobilky.
Perfektním příkladem je Toyota, která představuje jeden crossover za druhým, a svým dosavadním modelům, včetně nejprodávanějšího auta na světě, kterým je model Corolla, pořizuje verzi „cross“.
Zadní sedadla? Většinou nejsou potřeba
Nejnovějším přírůstkem této řady nacházející se někde mezi obyčejným osobním autem a SUV je Aygo X. Přestože jde o nejmenší model značky, i on dostal vyšší podvozek, výše položené sedadlo a schopnosti crossoveru.
Zároveň ukazuje i na několik dalších požadavků a zvyklostí evropských řidičů. „Zjistili jsme, že zadní sedadla v autě každý den využívá jen osm procent řidičů, jednou týdně 21 procent, každý třetí někoho vzadu sveze jen jednou za měsíc. A dvacet procent z nás dokonce jen jednou ročně,“ popisuje produktová specialistka českého zastoupení automobilky Toyota Zuzana Papežová.
Co z toho v Toyotě vyvodili? „Aygo X má zmenšený prostor vzadu, aby měl řidič a spolujezdec větší komfort a zároveň vzniklo více místa v zavazadlovém prostoru. Díky tomu je nová generace tohoto modelu prostornější uvnitř, ale zvenčí zůstává příjemně malá,“ vysvětluje. Auto splňuje i další požadavek evropských zákazníků – podle nich totiž musí být designově odvážné a nabité technologiemi.
Zajímavé je, že tento vůz nemá hybridní variantu – je totiž tak malý a má už tak nízkou spotřebu (4,7 litru na sto kilometrů), že by hybridní pohon neměl příliš velký efekt a zbytečně by auto prodražil. Emise 107 gramů na kilometr jsou menší než například u mild hybridů.
Malá auta = luxus, který si koupíme přes internet
Takto malé auto otevírá na trhu úplně nový segment. „Jen v Česku si auto objednalo 300 lidí ještě dřív, než vůbec dorazilo do Česka a mohli si ho vyzkoušet. Protože jsou ale náklady na výrobu takového typu auta pro automobilky relativně vysoké v porovnání s cenou, za kterou ho mohou prodat, je možné, že se tento segment bude ubírat spíše směrem luxusních vozů, třeba i s plně elektrickým pohonem,“ předpovídá Papežová.
Cena Aygo X teď začíná na 299 tisících korunách. Nejpodobnější je malé SUV Suzuki Ignis, které startuje na 305 tisících korunách.
Tento vůz si navíc lze rezervovat online, což je další novinka, kterou zejména mladí řidiči berou jako samozřejmost. Zvykli si kupovat online vše a třetina evropských řidičů by podle dat společnosti CarNext klidně zapřemýšlela o nákupu auta online, pokud by to bylo možné.
Ve zmíněné rezervaci si vyberete motorizaci, výbavu, odstín a podobně a systém vám pak vygeneruje nejbližšího prodejce, s nímž pak dořešíte detaily koupě a převzetí vozu. Výhodou je nejen pohodlnější cesta, ale i urychlení – nový vůz je u svého majitele díky online rezervaci rychleji.
