skip to main content
Byznys

Design patří ke kultuře země, říkají zástupci Asociace průmyslového designu

Reklama

Opětovné otevření budovy Uměleckoprůmyslového muzea v Brně s sebou kromě expozic českého designu nese také otázky, jak design nadále podporovat. Na to se právě moravská galerie soustředí a v posledních pěti letech se rozhodla cíleně zaměřit na sbírku porevolučního designu, kterou nabízí v několika expozicích.

V rámci naplňování tohoto úkolu se galerie spojila s Asociací českého průmyslového designu, která má přispívat svou odbornou a edukativní činností k podpoře a inovaci českého designu. V rámci otevření muzea po dvouleté rekonstrukci probíhala diskuse o formách podpory českého designu, aby hrál větší roli nejen ve společnosti, ale i v byznysu a pomohl budovat dobré jméno naší republiky ve světě.

Příkladem mohou být Švédové a celý trend skandinávského designu. Jeho přidaná hodnota se pak snadno přenáší i do dalších odvětví, jako je architektura nebo třeba literatura. 

Diskusi, která řešila důležitost designu u průmyslových výrobků, moderoval šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek a účastnili se jí zástupci firem z Asociace českého průmyslového designu jako Kateřina Kadlecová z USSPA, David Karásek z mmcité nebo Leon Jakimič, majitel sklárny Lasvit.

Proč je design výrobků důležitý?

Kadlecová: Designem produktu zvyšujeme jeho hodnotu. Chceme pomoci Česku, aby bylo videt, že není jen montovna.

Jakimič: Design prodává a je třeba ho brát vážně. Říkat to musíme dovnitř Česka i ven, aby všichni, od řemeslníků po studenty, vnímali design jako důležitý. A nejde jen o byznys – když se člověk designem obklopí, bude se cítít lépe a v krásnu, má to i psychologický rozměr.

Jak je na tom Česko s průmyslovým designem?

Jakimič: Jsme něco mezi Italy a Němci, český design je ve světě dnes dost spojován se sklem, asi díky historii. Česko ale už není jen broušené sklo, ale spousta dalších výrobků. Navíc umíme udělat kvalitní řemeslné zpracování, být inovativní, dělat krásné věci s příběhem, a ještě šikovně vymyšlené tak, že stojí méně. V tom je naše síla.

Karásek: Slabina českého průmyslu je, že neumí vytvořit značku. Musíme komunikovat do české veřejnosti, co to je design a jakým způsobem se může stát nositelem Česka jako brandu. Spousta lidí si myslí, že co je designové, je exkluzivní a drahé, že jde jen o nějakou zábavu. Ale design je taky ekonomická kategorie. 

Kadlecová: Češi jsou schopni jít jiným směrem a být rebelové, chceme vybočit z řady a ukázat to celému světu. 

Reklama

Ví stát, co je design?

Jakimič: Věřím, že se to každý rok zlepšuje. Máme jako jedni z mála výrobu i design dohromady. Třeba v Londýně je spousta produktových designérů, ale scházejí řemeslníci. My je máme – a členové naší asociace musí alespoň padesát procent výrobků vyrábět v Česku.

Jak má stát pomáhat? Co byste chtěli od zástupců státní zprávy?

Kadlecová: Stát by měl hlavně pochopit, že v nás má nástroj a podporu, že jsme jeho zástupci z praxe.

Jakimič: Chtěli bychom důvěru. My taky věříme, že politici rozumějí politice, tak ať oni věří nám, že rozumíme designu, že to děláme dobře, a nechají si od nás třeba i doporučit, s kým spolupracovat, aby to mělo úroveň.

Karásek: Aby stát pochopil, že design a estetická úroveň patří ke kultuře země, k její prezentaci – od výstavních stánků státu, krajů a institucí po železniční stavby až grafiku.

Souvisí podpora a užívání designu v praxi s bohatstvím země?

Karásek: Design nemá být vnímán jako luxus, na který běžný občan nebo stát nemá. Jde jen o koncepční přístup a o to, vzít si odborníky s praxí ke konzultaci.

Kadlecová: Všechno, co se dělá, má nějak vypadat. Není to jen otázka velkých peněz, ale i v drobných věcech si říct, jestli by to nemohlo vypadat líp. U nás se většina věcí dělá, aby byly hlavně funkční, až pak hezké.

Jak má vypadat brand Česka?

Jakimič: Czechia

Karásek: Czechia

Kadlecová: Czechia se mi uplně nelíbí, ale Czech Republic je zase hrozně dlouhé.

Reklama
Reklama