skip to main content
Rozhovor

Objímejte se a dýchejte. Pak se světla rozzáří, říká designér Preciosy Michael Vasku

Reklama

Stačí dýchnout nebo cinknout skleničkami o sebe a světlo nad vámi se rozsvítí. Tam, kde dřív bylo potřeba stisknout vypínač, už se můžete jen obejmout a místnost se rozzáří. V Preciose Lighting v Kamenickém Šenově umí vládnout světlu.

Stačí mít šikovné skláře, vývojáře i designéry a netradiční svítidla, kterým dominuje křišťál, jsou na světě. Mnohým z nich na něj pomáhal i kreativní ředitel společnosti Michael Vasku, který spolu s Andreasem Klugem (druhý kreativní ředitel Preciosy Lighting, pozn. red.) zakládal ateliér Architecture & Design Studio Vasku & Klug ve Vídni. „Původně byla Preciosa náš klient. Nápady, které jsme do návrhu svítidel vnesli, se ale zalíbily natolik, že přišla nabídka, zda bychom se do týmu nechtěli zapojit. Už je to pět let,“ říká Michael Vasku.

S Andreasem Klugem máte vlastní menší studio, kde jste víceméně svými pány. V Preciose jste ale součástí většího týmu. Co vám vyhovuje víc?
Tým většinou sám o sobě není tolik flexibilní, zase má ale jiné výhody. Je fascinující třeba vidět, čeho všeho může více lidí najednou dosáhnout, když pracuje spolu. Každý máme různé kompetence a charaktery, podle toho se pak může vybrat i vhodný partner pro našeho klienta. To jde v malém studiu hůře. Navíc, já jsem hodně radikální formální minimalista, to tady moc nefunguje. Minimalismus zkouší všechno schovat, v Preciose naopak děláme svítidla, která jsou vidět. Je to pro mě taková výzva, vytrhnout se z komfortní zóny.

Z mého pohledu je i složitější odmítnout ve velké firmě zakázku, která už je za hranicí vašeho vkusu. Naopak ve vlastním studiu si to dovolit můžete…

Já chápu design jako službu, což je rozdíl oproti umění. Můj vlastní vkus mě nesmí limitovat, to je pak dost neprofesionální přístup. Otázka spíše je, zda se pro daný projekt hodím. A přiznám se, že já osobně bych nemohl pracovat na každém projektu a s každým klientem. Na to je dobrý právě tým.

Jak náročné je dnes uspět v konkurenci sklářských firem a designových studií?
Oba obory jsou velmi konkurenční a na trh přichází spousta nových, motivovaných a dobrých hráčů. To vás nutí se odlišit, zlepšovat se. Konkurence je hnací silou pro nové nápady, přístupy a koncepty, jak designové, tak i obchodní. Může to znít jako stres, ale pokud je to pozitivní stres, pak je to pro mě zajímavé. Upřímně? Oceňuji konkurenci, protože mě tlačí k lepším výkonům.

Jak se proměňují přání zákazníků? Jsou náročnější na kvalitu, na technologie?
Náročnější jsou na cenu a na rychlost. Digitální svět nás trochu rozmazlil a my jsme ztratili trpělivost, což se odrazilo i na designovém přístupu. Na druhou stranu digitalizace našich životů zvyšuje uznání pro ručně vyráběné předměty a řemesla. Vidíme to i ve stále častějším návratu k autentickému materiálu, ke křišťálu. Zákazníci chtějí, aby bylo poznat, že jde o ruční výrobu, že to není industriální výrobek, který vypadne z linky, ale každý kus je originál.

Ovlivnila výrobu svítidel pandemie koronaviru, která ochromila prakticky celý svět i průmysl?
Naším oborem je luxusní osvětlení a jako každý luxusní segment bývá první zasažený makroekonomickými událostmi, ať už pozitivními nebo negativními. Určitě poklesla výroba pro pohostinství, kde jsou našimi zákazníky velké hotely po celém světě. V tomto oboru se redukovaly investice a i proto se úplně nevyvíjel. Na druhou stranu posílil soukromý sektor. Lidé zůstávali více doma, necestovali tolik, rozhodli se tedy zvelebovat prostředí kolem sebe. To, že jsme se na diverzifikaci podnikání začali zaměřovat už před lety, nám v době pandemie pomohlo.

Reklama

Už jsme zmínili, že hlavním materiálem, se kterým pracujete, je křišťál. Jak moc se s ním dá kouzlit?
Moc. Například nejnovější designový koncept Signature design diamond cloud čerpá inspiraci z tradičního broušeného vzoru. Jakmile se trojúhelníkové křišťálové tyče s diamantovým károvým broušením rozsvítí, mění se charakter svítidla, dojem z jednotlivých komponentů i vnímání jeho hloubky.

Křišťál je úžasný materiál a přijde mi, že lidé se k němu stále více vracejí, ještě tak před deseti lety bylo hodně žádané takové to matné sklo, dnes je naopak příklon k tomu čirému. Vrací se ostrost světla. Výhodou Preciosy je, že tu máme šikovné skláře, jejichž řemeslo se snažíme udržet.

Kam by měl podle vás současný design směřovat? A jde správně?
Měl by se podle mě ubírat dvěma protichůdnými směry zároveň. Na jedné straně by se měl více zaměřit na detaily, na té druhé by měl přeformulovat velký obraz – design jako holistický přístup. Oba aspekty jsou klíčové pro spojení dvou výzev naší doby, a to ekologické a ekonomické udržitelnosti. K jejich splnění je potřeba hodně intelektu a kreativity.

Pojďme k tomu, co řadí Preciosu Lighting mezi velké hráče na trhu se svítidly. Čím se odlišujete?
Oživujeme světlo a je hned několik možností, jak toho dosáhnout. Jedna věc je kinetika, což znamená, že se fyzicky hýbe křišťál. Druhá je dynamika, kdy se vlastně křišťál nehýbe, ale světlo v něm ano. Za poslední roky jsme tyto dvě technologie velmi dobře zvládli. Začali jsme s interaktivními instalacemi, jako je Breath of Light, Pearl Wave, Carousel of Light. S dynamickým světlem a 3D zvukem v kombinaci se senzory a chováním založeném na algoritmu reaguje instalace na akce lidí. Snímají, jak se lidé pohybují, objímají nebo cinkají skleničkami při přípitku. Chceme tak posouvat hranice a ukázat, co vše je možné, zdůraznit emocionální potenciál světla a vytvořit jedinečný zážitek pro návštěvníka. Taková svítidla projektujeme pro výrobce jachet nebo výletní lodě. Kinetická osvětlení zase preferují hotely nebo i soukromé paláce.

Architekti i designéři, s nimiž jsem v minulosti mluvila a kteří své výrobky dodávají i na Blízký východ, mi potvrdili, že musí u zákazníka často respektovat tradiční čínské učení feng šuej. Máte stejnou zkušenost?
Určitě. Máme pobočku v Šanghaji a tam se s tím potkáváme denně. Ať už jde o místo, nebo o to, jaké komponenty se mohou používat a jak. Třeba špička nesmí nikdy směřovat dolů. Když se chcete o tyto regiony starat, musíte je i studovat, vědět o náboženském stylu, abyste klienta neurazila.

Co vás momentálně nejvíce zaměstnává?
Momentálně je to úkol, jak zpříjemnit naše pracovní dny. Mluvím o automatizaci navrhování, zejména u nudných konstrukčních a designových úkolů. Ekonomickým problémem je zůstat konkurenceschopný bez obětování řemeslné zručnosti a ruční práce. Takže měníme design a inženýrské postupy, abychom zvýšili rychlost této předprodukční fáze a zároveň zachovali nebo dokonce zlepšili kvalitu designu pomocí různých výpočetních konceptů.

Kde hledáte inspiraci?
V životě kolem sebe, když člověk cestuje a setkává se s nejrůznějšími kulturami, tak ty nápady přicházejí téměř samy. Rozhodně nemám nouzi o inspirativní vjemy, spíše naopak.

S vaším kolegou Andreasem Klugem máte společné studio a potkáváte se i v Preciose. Pracuje se vám lépe samotnému, nebo v tandemu právě s ním? V čem jste odlišní?
Je vyšší a já mám více vlasů. On je lepší v jednání s lidmi, já v jednání s počítači. Ale vážně. Pracovat sám, to pro mě nepřipadá v úvahu. A dokonce si myslím, že bych nezůstal v designérském průmyslu, kdybych musel pracovat bez něj. A v Preciose je to hlavně týmová práce, a když jsou lidé v týmu zapálení, mohou dokázat mnohem víc, než kdyby pracovali samostatně.

Reklama
Reklama