Vydělat, neutrácet, investovat. Tak zní filozofie frugalistů. Odmítají nadbytek konzumního způsobu života a raději se spokojí s málem. Třeba i proto nemusí tolik pracovat. Jejich cílem totiž není odejít do důchodu bohatí a strhaní, nýbrž zajištění a odpočatí – a to ideálně už ve čtyřiceti.

Frugalismus pochází z latinského výrazu frugalis, což znamená skromný, a jeho filozofie vychází ze zásad hnutí Fire – zkratka anglického názvu Financial Independence, Retire Early neboli finanční nezávislost a předčasný důchod.

Podle zastánců těchto směrů spočívá problém dnešní společnosti v tom, že lidé vydělávají peníze, které jim ale ve skutečnosti nepatří. Respektive patří, ale oni se jich často a zbytečně zbavují.

Většina moderní populace tráví osm hodin denně v práci, bydlí v předražených nájemních bytech nebo splácejí vysokou hypotéku, vlastní auto na leasing a spoustu drahých věcí, které vlastně vůbec nepotřebují. Každý měsíc jim proto zbyde jen malá částka, kterou můžou uspořit nebo investovat. 

Frugalisté se proto snaží maximalizovat svůj příjem a zároveň minimalizovat výdaje. Připravují se tak na to, aby mohli odejít do důchodu v nejlepších letech a ne až na prahu sedmdesátky. Rádi si odpustí drahé večeře, luxusní dovolené nebo značkové oblečení. 

Cíl? Méně práce, vlastní životní tempo a oproštění se od neustálé potřeby něco kupovat. Rezignují na zásady úspěšného života podle západních pravidel a vytvářejí si pravidla vlastní. V investování se nezaměřují na to, co chtějí, nýbrž na to, co skutečně potřebují. A především na to, aby jim investice zajistila světlou budoucnost.

Sníží výdaje, a pokud vydělají dostatek, peníze chytře investují tak, aby jim neležely ladem na účtě. I oni si samozřejmě uvědomují rizika inflace, proto nepracují kvůli tomu, aby pouze šetřili a neutráceli, ale snaží se své příjmy investovat. Díky tomu sami sebe osvobozují od tlaku na výkon – nepotřebují víc pracovat a víc vydělávat.

„Šetrnost dnes neznamená staromódní škudlení a obracení každé koruny. Znamená to utrácet peníze za kvalitu spíše než za kvantitu – kupovat to nejlepší, co si můžete dovolit, ale co nejméně potřebujete,“ vysvětluje finanční reportér Chris Farrell v knize The New Frugality: How to Consume Less, Save More, and Live Better

Rozhodně si je ale nepředstavujte jako hipíky nebo příznivce hnutí rainbow, kteří žijí v chatrčích uprostřed lesů… Na svůj cíl se většinou soustředí už v počátcích kariéry a jejich brzkému odchodu do důchodu předchází důkladná příprava. 

Asi nejznámějším příznivcem tohoto hnutí je bloger Peter Jonathan Adeney známý jako Mr. Money Mustache, který se díky extrémně skromnému životnímu stylu a ušetřeným a investovaným penězům stal finančně nezávislým už ve třiceti letech.

Jak to dokázal? „První věc, pokud to ještě neděláte, je začít sledovat své výdaje a zjistit, kam peníze jdou. Když si budete více uvědomovat, za co utrácíte, můžete si ponechat mnohem více peněz pro sebe a investovat je,“ radí Mr. Money Mustache pro The Financial Times.

„Tradičně nás učí spořit třeba pět, deset, možná patnáct procent našeho příjmu a funguje to, ale je to přesně ten důvod, proč se dostanete do důchodu až kolem těch 65 let,“ dodává.

Obě hnutí mají poměrně jasnou představu o tom, kolik byste měli ušetřit, abyste do předčasného důchodu mohli odejít také. Jejich teorie je známá jako pravidlo čtyř procent. Ve zkratce jde o to, že čtyři procenta z vašeho investovaného portfolia musí představovat součet vašich ročních životních nákladů. 

A co frugalisté dělají, když odejdou do důchodu? Žijí z naspořených prostředků a pasivních příjmů, například z výnosu z investic do cenných papírů nebo pronájmu nemovitostí. A samozřejmě si užívají života. Svůj čas investují tam, kde chtějí, a ne tam, čím potřebují vydělávat. 

Představte si takové typické pondělní ráno… Vstanete až v devět, protože není kam spěchat. V klidu posnídáte, přečtete si noviny, zajdete si na trh pro čerstvou zeleninu, uvaříte si oběd a pak se vrhnete třeba na malování obrazů nebo psaní vlastního románu. Času totiž máte habaděj. 

Zdá se vám to přehnané? V době, kdy konzum a hledání smyslu života patří mezi častá společenská témata, jsou minimálně úvahy o jiném životním stylu zcela namístě. A cest, jak finanční nezávislosti dosáhnout, existuje mnoho.