„Pros o svůj život ve španělštině!“ rozkazuje Duo, baculatá zelená sova. Na Twitteru koluje virální mem s maskotem Duolinga, nesmírně populární aplikace pro výuku jazyků, kterou si po celém světě stáhlo více než 300 milionů lidí.

Zatímco soví mem je neškodný vtípek, samotná aplikace je velmi neodbytná. Když lelkujete při každodenní výuce španělštiny, automaticky se vám vygeneruje upozornění na mobilní telefon ve stejnou dobu, kdy jste den předtím aplikaci použili. Duo se na obrazovce zobrazí jako emoji a nabádá vás, abyste se věnovali drilu.

Miliony lidí příkazy své sovy poslouchají. Duolingo, které před sedmi lety vytvořil čtyřicetiletý podnikavec Luis von Ahn, zaujalo všechny od Billa Gatese, Khloe Kardashian a Jacka Dorseyho až po syrské uprchlíky v Turecku.

„Asi největší hrdost jsem cítil ve chvíli, kdy jsem si uvědomil: Fíha, nejbohatší člověk na světě používá stejný systém jako lidé na nejnižším ekonomickém žebříčku,“ říká von Ahn. „To mi přijde opravdu výjimečné a úžasné.“

Duolingo má ještě spoustu prostoru pro další růst. Více než dvě miliardy lidí na celém světě se učí cizí jazyk a stále častěji to dělají online. Digitální výuka jazyků generuje příjmy ve výši šesti miliard dolarů a do roku 2025 se předpokládá, že toto číslo vzroste na 8,7 miliardy.

Jedná se však o velmi roztříštěný trh s desítkami hráčů rozptýlených po celém světě, který dominantního hráče stále hledá. A zrovna von Ahn rozhodně ví, jak provádět věci ve velkém měřítku.

Jako jedenadvacetiletý student byl součástí týmu, který si nárokuje prvenství v systému CAPTCHA – miliardám uživatelů internetu známějším jako ta otravná klikatá písmena, která musíte přepsat, abyste dokázali, že nejste robot. Vlastní systém reCAPTCHA následně von Ahn prodal společnosti Google za více než 20 milionů dolarů.

Na milionářské poměry žije relativně skromně.

Pořídil si Lamborghini a Teslu Model S, ale jinak žije na milionářské poměry „skromně“. Bydlí v domě se šesti ložnicemi, který koupil se svou bývalou ženou v pittsburské čtvrti Point Breeze, nedaleko kanceláří Duolinga. „Mohl jsem odjet do Guatemaly a žít ve vile, ale nechtěl jsem,“ krčí rameny. Místo toho se vrhl do budování nejstahovanější vzdělávací aplikace na světě.

Duolingo už nabízí více jazyků než jeho konkurenti: podle posledního sčítání jich bylo třicet šest. Patří mezi ně málo rozšířené jazyky typu havajštiny, gaelština a jazyka kmene Navajo, a dokonce i fiktivní jazyk vznešená valyrijština ze seriálového trháku Hra o trůny (učí se ho 1,2 milionu uživatelů).

Sedm let po svém spuštění má aplikace podle vlastních údajů téměř 30 milionů aktivních uživatelů měsíčně. Rizikoví investoři do Duolinga napumpovali 108 milionů dolarů, což v roce 2017 zvýšilo jeho hodnotu na 700 milionů dolarů – o 150 milionů dolarů více než tržní kapitalizace softwarové společnosti Rosetta Stone, jeho téměř třicet let starého veřejně obchodovaného konkurenta.

Duolingo přitahuje uživatele i tím, že jeho základní verze podporovaná reklamou je zdarma, zatímco Rosetta Stone účtuje svému zhruba půlmilionu předplatitelů 120 dolarů ročně. Další konkurent, berlínská společnost Babbel, vykazuje příjmy ve výši více než 115 milionů dolarů, pocházející od více než milionu předplatitelů, které služba vyjde ročně na 85 dolarů.

1,75 %

si platí Duolingo bez reklam

Pouze 1,75 procenta uživatelů společnosti Duolingo platí za její verzi bez reklam (ta vyjde na 84 dolarů ročně), ale protože je její základna tak obrovská, dosáhly příjmy v loňském roce hodnoty 36 milionů dolarů.

Von Ahn rád říká, že peníze, o které přijde při rozdávání aplikací, se rovnají nákladům na nafouknuté marketingové rozpočty jeho konkurentů. Chlubí se také tím, že uživatelé od Duolinga odcházejí s menší pravděpodobností než od konkurenčních jazykových aplikací. „Naše retence je srovnatelná s hrami,“ tvrdí.

Přirovnání je výstižné. Duolingo chytá uživatele pomocí herních triků, jako jsou body, truhly s pokladem a „streaks“ (nepřerušené série) za pravidelné používání. „Významná část našich uživatelů aplikaci používá, protože je to zábava a není to úplná ztráta času,“ konstatuje von Ahn a přiznává, že aplikace dostane uživatele pouze na úroveň mezi pokročilým začátečníkem a raným středně pokročilým.

Sám von Ahn se naučil anglicky postaru na americké škole v Ciudad de Guatemala. Jeho matka ho porodila, když jí bylo dvaačtyřicet a byla svobodná, takže na ni zbyla i výchova syna, který vynikal v matematice a ve dvanácti letech se chtěl stát profesorem.

O peníze jsem se pak už nemusel starat.

Odešel do Ameriky na vysokou školu a postgraduální studium, získal bakalářský titul z matematiky na Duke University a doktorát z informatiky na Carnegie Mellon (CMU). Tam studoval pod vedením Manuela Bluma, nositele Turingovy ceny z roku 1995, přezdívané v oboru jako Nobelova cena za informatiku.

Společně položili základy systému CAPTCHA, který následně poskytli zdarma. Ještě jako postgraduální student vytvořil von Ahn nástroj využívající crowdsourcing k identifikaci obrazových souborů. V roce 2004 jej prodal společnosti Google za nezveřejněnou částku. „O peníze jsem se pak už nemusel starat,“ krčí rameny.

Krátce po získání doktorátu v roce 2005 přišel nečekaný telefonát. Bill Gates chtěl, aby von Ahn vedl tým ve výzkumné laboratoři společnosti Microsoft. Jeden z nejbohatších lidí světa držel tehdy sedmadvacetiletého vizionáře na telefonu hodinu a půl, ale von Ahn nabídku odmítl.

Místo toho přijal místo profesora informatiky na CMU. Po třech týdnech mu MacArthurova nadace udělila grant „pro génie“ ve výši 500 000 dolarů. Tyto prostředky použil na vytvoření druhé verze CAPTCHA nazvané prostě reCAPTCHA.

Zobrazovaná klikatá slova čerpala ze starých knih a novin, které skenery nedokázaly přečíst. Tím, že miliony lidí přepisovaly tyto špatně čitelné znaky, poskytli neplacenou prací prostředky pro digitalizaci ohromného množství textů. V roce 2009 odkoupila systém společnost Google za více než 25 milionů dolarů (von Ahn vlastnil více než padesátiprocentní podíl).

Po návratu na CMU v roce 2011 se spolu s postgraduálním studentem švýcarského původu Severinem Hackerem zaměřil na nápad, který oba promýšleli v době, kdy von Ahn pracoval ve společnosti Google. Von Ahn a Hacker snili o bezplatném digitálním nástroji pro výuku jazyků a pojmenovali svůj podnik Duolingo.

Duo, protože měl plnit dvě funkce: nejprve by vyhledával zákazníky, kteří potřebují přeložit texty. Pak by získal davy uživatelů, kteří se na Duolingu učí anglicky, aby překládali anglické pasáže do svého rodného jazyka. Pokud na stejných pasážích pracoval dostatečný počet uživatelů, překlady vycházely dobře.

Získat peníze bylo snadné. „Velmi na nás zapůsobilo to, co udělal v minulosti, i on osobně,“ říká Brad Burnham, člen představenstva společnosti Duolingo a partner Union Square Ventures, prvního investora.

Aby vytvořili počáteční kurzy, Hacker a von Ahn přečetli hromadu knih o výuce jazyků včetně Spanish for Dummies, a vytvořili hrubé základní kurzy pro anglicky mluvící. Vygooglovali 3 000 nejčastěji používaných slov v němčině a španělštině, přeložili je do angličtiny a použili tato slova ke skládání jednoduchých vět. Poté napsali algoritmus, který vyplivl lekce obsahující výzvy k překladu vět, poslechu, psaní a mluvení.

Duolingo bylo spuštěno v roce 2012 a aplikace se začala prosazovat. Překladatelské služby si však objednaly pouze dva zákazníci: CNN a Buzzfeed. V roce 2014 se proto von Ahn na překlady vykašlal a další tři roky neměla společnost žádné příjmy.

Vydání Forbesu Zázrak

Poté však získal 38 milionů dolarů z rizikového kapitálu a měl v ruce dost peněz, aby mohl pokračovat v práci. Najal lingvisty a výzkumníky v oblasti osvojování cizích jazyků, kteří přidali výukové doplňky – například gramatické tipy a tabulky časování sloves.

Mezi podporovatele Duolinga patří Ashton Kutcher, Tim Ferriss a velké firmy z Kleiner Perkins a CapitalG (dříve Google Capital). V roce 2017 zavedla aplikace reklamy na Googlu a Facebooku a následně předplatné bez reklam.

Duolingo skončilo rok s příjmy ve výši 13 milionů dolarů a právě tohle číslo odstartovalo miliardovou raketu, která o čtyři roky později nemá tendenci zvolnit.