Guma nad zlato. Svět je bez rukavic a byznys s nimi nese miliardy dolarů

Když se podíváte na čísla, vypadá to skoro jako pandemický remake starobylého příběhu o Midasovi. Jenže zatímco lakotný král proměnil ve starověké báji ve zlato vše, čeho se dotknul, ve verzi tohoto mýtu z loňského a letošního roku probíhá pochopitelně veškeré dotýkání v hygienických gumových rukavicích. A na co sáhnou, to se mění v cash.

Nitrilové zdravotní rukavice se totiž během pandemie staly extrémně nedostatkovým a drahým zbožím a vydělávají na nich malajsijští magnáti i firmy z Polska. Podnikatelé z obou stran zeměkoule při tom ale čelí obviněním z hyenismu.

Počátek pandemie si všichni pamatujeme až moc dobře. Novinové titulky po celém světě varovaly před nedostatkem ventilátorů pro vážně nemocné pacienty a pak se zavřely hranice a v jednotlivých zemích vypukla válka o osobní ochranné prostředky – respirátory, roušky i ochranné obleky. Roušky jsme pak začali šít, obličejové štíty tisknout, ventilátory vyrábět.

Jenže jedné komodity se i na začátku druhého roku pandemie stále katastrofálně nedostává. Jsou to zdravotní rukavice.

Nitrilové rukavice, v nemocnicích oblíbené díky svým hypoalergenním vlastnostem a chemické odolnosti, jsou čím dál dražší a hlavně se těžko shánějí, ať už je zájemce ochoten zaplatit cokoli.

Ve Spojených státech bylo v prosinci k dispozici jen 72 milionů rukavic, přičemž jich je potřeba asi 4,5 miliardy. Takže se jednotlivé státy musely pustit do obtížného vyjednávání s podezřelými prostředníky a postavami z černého trhu. Což občas vedlo k vyloženým podvodům.

Současně také ceny rukavic vzhledem k obří poptávce vystřelily do závratných výšek – krabice se stovkou nitrilových rukavic dnes podle singapurské společnosti Persistence Market Research přijde na dvaatřicet amerických dolarů, před pandemií byste za ní přitom dali dolary tři.

Rukavicová krize dokonce zrodila přinejmenším čtyři nové miliardáře či stamilionáře – jsou jimi Stanley Thai (1,5 miliardy dolarů, Malajsie), Lim Kuang Sia (1,2 miliardy dolarů, Malajsie, společně se čtyřmi bratry), Somwang Sincharoenkul (730 milionů dolarů, Thajsko) a Wiesław Żyznowski (670 milionů dolarů, Polsko).

„A jen tak to neskončí, protože ceny pořád stoupají,“ tvrdí Bruce Levitt, generální ředitel kanadské firmy Levitt-Safety, která distribuuje rukavice v Severní Americe. „Výrobci pochopili, že je to pro ně skvělá příležitost vydělat neuvěřitelnou hromadu peněz.“

Podle americké importní firmy AmerCareRoyal a dalších analytiků se celosvětová poptávka po rukavicích jen za několik měsíců zdvojnásobila ze 300 miliard v roce 2019 na 585 miliard v srpnu 2020. Problém je ale v tom, že výrobci stíhají produkovat jen asi 370 miliard ročně. Nové kapacity instalované letos sice toto číslo o dalších 50 miliard zvýší, k naplnění poptávky ovšem bude v pandemické bouři stále pořád nějakých 165 miliard rukavic chybět.

Největší prospěch z této situace mají malajsijští výrobci, kteří dohromady kontrolují téměř šedesát procent severoamerického trhu. Ostatně největší světový výrobce rukavic Top Glove nedávno oznámil rekordní výnos 1,8 miliardy dolarů za rok 2020, což znamená meziroční nárůst o 51 procent. Čisté jmění zakladatele firmy Lim Wee Chaie se tak ztrojnásobilo na 4,1 miliardy.

Noví boháči se ovšem zrodili i na méně pravděpodobných místech, třeba v Polsku. Wiesław Żyznowski, uhlazený šestapadesátiletý doktor filozofie, nyní disponuje čistým jměním 670 milionů dolarů. A akcie v jeho varšavské společnosti Mercator Medical, která vyrábí rukavice v Thajsku, zvýšily od ledna 2020 hodnotu o 3 300 procent.

„Podle nás poptávka obrovským způsobem naroste i po odeznění pandemie,“ doufá Żyznowski. „Miliardy lidí si uvědomí, že jsou rukavice opravdu zapotřebí.“

I přes toto polské intermezzo však trhu s rukavicemi dominují firmy z jihovýchodní Asie. A to zejména kvůli tamní levné práci a geografickým okolnostem. Přírodní kaučuk i chemikálie potřebné k výrobě syntetické gumy, například nitrilu, se totiž vyrábějí především v Asii. Země z jiných regionů nemají možnost vyrábět dostatečné množství vlastními silami, rukavice se v tomto ohledu výrazně liší od roušek nebo ochranných obleků.

V USA sice Bidenova administrativa hodlá do konce roku 2021 zvýšit výrobu na více než miliardu rukavic měsíčně, ale i tak domácí výrobci uspokojí poptávku jen z poloviny. A skoro nikdo z analytiků ani úředníků nečeká, že by se takhle obří poptávka měla v dohledné době zmírnit. Ač v současné době probíhá po celém světě očkování, ceny rukavic stále rostou.

Vysoká poptávka a štěstí

Żyznowski se s námi spojil prostřednictvím videohovoru ze svého domova v historickém městečku Wieliczka na jihu Polska – a z jeho reakcí bylo znát, že ho náhle nabyté bohatství překvapilo stejně jako všechny ostatní. Společně s bratrem Piotrem založili první firmu už v roce 1989, zprvu prodávali papír a tiskárny, posléze rozšiřovali sortiment tak, jak to rodící se volný trh v zemi potřeboval.

V roce 2001 Wiesław převzal distribuční firmu Mercator Medical, která se věnovala distribuci zdravotnického materiálu, především rukavic. Pak se odhodlal k neobvyklému kroku a vzal si na celých devět let dovolenou, aby si udělal doktorát z filozofie. I při studiu si ovšem ve firmě udržel vliv.

V roce 2006 přesvědčil správní radu, aby se vrhla i do výrobní oblasti a koupila jednoho malého výrobce rukavic v Thajsku. V roce 2010 opět nastoupil do vedení firmy a rozhodl se thajskou akvizici Mercatoru posílit. Dokonce se do Thajska na více než rok přestěhoval, aby na stavbu nové továrny na nitrilové rukavice osobně dohlížel.

„Pravda je, že v Malajsii je výroba mnohem silnější, ale v Thajsku v důsledku pandemie také hodně narostla. Na trh zde vstupují další a další firmy,“ vysvětluje.

Podle Żyznowského stojí za úžasným úspěchem jeho firmy na akciovém trhu v uplynulém roce kombinace vysoké poptávky a štěstí. Ve druhé půlce loňského března totiž Malajsie zavedla částečný lockdown a tamní výrobci museli nechat doma polovičku zaměstnanců. Ovšem Thajsko zůstalo otevřené a zároveň oslabila jeho měna, což výrobcům rukavic pomohlo – Evropa tehdy procházela první vlnou pandemie a všichni se po rukavicích zoufale sháněli.

Ještě loni v únoru dosahovalo Żyznowského čisté jmění 35 milionů dolarů. Nyní se téměř dvacetkrát znásobilo, protože firma Mercator Medical za sebou má neuvěřitelný rok – zisk činil 259 milionů dolarů a tržby 497 milionů. V roce 2019 přitom dosáhly celkové příjmy jen 146 milionů a čistý zisk byl zanedbatelný.

I tak je ale Żyznowského Mercator Medical ve svém oboru pouhou malou rybou – vyrábí něco přes tři miliardy rukavic ročně, zatímco jednička na trhu Top Glove produkuje na 93 miliard.

Výrobci svádí cenu na drahé suroviny

Za současný růst cen může podle mnohých velkých hráčů hlavně vyšší cena surovin. Tvrdí to i Wong Teek Son, spoluzakladatel malajsijské firmy Riverstone Holdings vyrábějící 10,5 miliardy rukavic ročně.

Wong firmu založil v roce 1989, kdy opustil místo chemika u jednoho velkého výrobce rukavic, a rozhodl se, že se zaměří zejména rukavice využívané v elektronickém průmyslu.

Na otázku, zda se během pandemie nedaří nekalému obchodnímu jednání, Wong argumentuje, že cena nitrilu vrostla od března do prosince 2020 o 250 procent z přibližně 850 dolarů za tunu na asi dva až čtyři a půl tisíce dolarů, záleží na dodavateli. To potvrzují i údaje konzultantské firmy S&P Global Platts, podle nichž se od března do prosince zdvojnásobila cena akrylonitrilu i butadienu, dvou hlavních stavebních sloučenin nitrilu.

Jenže cena rukavic stoupla ještě mnohem víc – od jara třikrát a za uplynulých dvanáct měsíců dokonce více než desetkrát. „Ceny základního zboží se zase tolik nezměnily. Výrazně tím pádem narostly marže,“ vyvozuje Tomasz Rodak, analytik polské banky BOS Bank.

Stephanie Cheah z hongkongské brokerské firmy CLSA k tomu dodává: „Suroviny se na ceně rukavic většinou podílejí tak z poloviny. Pokud ale zvedáte ceny o dvacet až třicet procent každý měsíc, podíl nákladů na suroviny logicky setrvale klesá,“ říká.

Vysoké ceny ovšem vytvářejí příležitosti i pro nejrůznější podvodníky a prodejce bez skrupulí a morálky. „Obvyklý podvod vypadá zhruba následovně: někdo vás osloví s tím, že má k dispozici milion krabic s rukavicemi za celkem lákavou cenu. Začnete jednat a ta druhá strana najednou zmizí, případně vám oznámí, že za to musíte zaplatit nějaké firmě v Kambodži nebo tak něco,“ vysvětluje Levitt. „Spousta lidí už přišla na to, že se z nitrilových rukavic dá udělat výborná pračka peněz.“

Rukavicoví gauneři

I na webových stránkách řady výrobců rukavic dnes visí upozornění na podvody – žádají zájemce, aby výrobce kontaktovali přímo a rozhodně neplatili lidem, kteří se vydávají za jejich obchodní zástupce.

Například ve Všeobecné nemocnici poloostrova Monterey, v níž se léčí obyvatelé bohaté kalifornské enklávy Carmel-by-the-Sea, navázali pracovníci zodpovědní za nákup ochranných prostředků už zkraje pandemie spolupráci s FBI, aby se před podvody ochránili.

Ve všech odděleních nemocnice se totiž denně spotřebuje skoro třicet tisíc párů rukavic, desetkrát víc než před pandemií. Pokud by nemocnice koupila od podvodníků nefunkční zboží, přišlo by ji to tedy pořádně draho.

„Za dobu pandemie jsme zaznamenali na tři sta telefonátů a e-mailů od lidí, kteří nám ochranné prostředky chtěli prodat,“ vzpomíná Doug Clark, obchodní ředitel neziskové organizace Montage Health, která všeobecnou nemocnici provozuje. „Bylo by skvělé, kdyby Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí předem vyřazovalo firmy, které by FBI označila za podvodné.“

Některé americké státy se s jinými už dělí o informace o důvěryhodných prodejcích, čímž se riziko podvodu snižuje. Spolupráce ovšem nemá vliv na to, že spolu státy i tak soupeří o omezené množství dodávek.

„Rukavice dnes potřebuje celý svět,“ konstatuje Bob Mauskapf, ředitel pro nouzové programy ministerstva zdravotnictví státu Virginia. „Pereme se o ně se všemi – s jinými státy, s federální vládou, se soukromým sektorem a tak dále.“

„V březnu a dubnu vyletěly ceny nahoru skoro u všeho. V létě se leccos vrátilo do normálu, ale rukavice nezlevnily,“ přidává se Matt Damschroder, vedoucí úřadu pro administrativní služby ve státě Ohio. „Nemáme jich tolik, kolik bychom potřebovali. Celé Spojené státy rukavice dovážejí a to je velký problém,“ dodává.

Vinou nových mutací a pomalejšího rozjezdu vakcinace se pandemie covidu-19 v nějaké formě téměř jistě prodlouží až do roku 2022. Poptávka po rukavicích bude tedy pokračovat a velcí výrobci z toho budou nepochybně i nadále těžit.

Wiesław Żyznowski ovšem ví, že to nepotrvá navždy. „Tohle je našich pět minut slávy,“ přiznává.