Denis Diderot. Jeho jméno nám zní povědomě. Aby ne. Z odkazu slavného francouzského filozofa, zejména v psychologii, žijeme dodnes. Je podle něj totiž pojmenován typ kompulzivního chování, který se týká každého z nás. Psycholožka Romana Mazalová však tvrdí, že tento zlozvyk nám může sloužit, když ho správně uchopíme.
Denis Diderot byl nejstarší z šesti sourozenců. Rodina nožíře nikdy přepychem neoplývala, a Denise proto vyslali studovat na kněze, aby pomohl rozpočtu. On ale zběhl k filozofii na Sorbonně. Otec jeho odmítnutí neustál a Denise se zřekl.
Trvalo poměrně dlouho, než se Diderotovi jeho rozhodnutí vyplatilo. Když mu bylo jednapadesát let, výhodně prodal ruské carevně Kateřině Veliké své knihy a konečně si výrazně polepšil. Z radosti nad změnou životního standardu se plácl přes kapsu a pořídil si šarlatový plášť. Starého se zbavil a nový si zamiloval. Radost mu ale dlouho nevydržela.
Zjistil, že zbytek šatníku je vlastně zastaralý a že se mu ke kabátu nehodí. A tak začal dokupovat boty, později kalhoty a další. Radost ze všeho, co si koupil, byla ale vždy jen krátkodobá a nový návyk lezl do peněz.
Denis Diderot | Foto Wikimedia Commons
Dnes bychom takové chování zřejmě nazvali konzumerismem či shopoholismem. Diderot si své chování uvědomil, a dokonce o něm napsal esej, kde reflektuje: „Lituji rozloučení s mým starým plášťem.“ O pár století později si sousloví „Diderotův efekt“ našlo své místo v psychologii a antropologii.
Diderotův efekt je tedy psychologický jev, který říká, že lidé jsou náchylnější k opakovanému nákupu nových věcí a služeb. Zejména pokud si koupí něco luxusního, převyšujícího jejich dosavadní standard.
„Pravděpodobně proto, že se lidé s novou luxusní věcí začnou identifikovat, začnou se cítit lépe a nákupem dalších luxusních věcí si chtějí tuto novou identitu potvrdit,“ říká psycholožka Romana Mazalová.
V podnikání a při budování byznysu může být Diderotův efekt nápomocný, zejména pokud se zaměříme na drobné, ale promyšlené zlepšování produktů a služeb.
Romana Mazalová
Jenže tomuto návykovému chování je snadné podlehnout. A to i v případě, že za ním původně může být i ambiciózní a prospěšná myšlenka. Koupíme si například členství do fitness centra, jenže najednou zjistíme, že potřebujeme lepší sluchátka, lepší podložku, lepší boty, oblečení na cvičení a samozřejmě tašku, kam to vše dáme.
Nebezpečné je, pokud nad tímto efektem ztratíme kontrolu a dostaneme se do kompulzivní spirály, která může vést až k dluhům. Jak tomu zabránit? „Člověk by měl být realista, vědět, jak tento efekt funguje, a mít na paměti, co si může dovolit,“ říká Mazalová.
Pokud si ale budeme s konceptem Diderotova efektu hrát ještě dál, zjistíme, že se jeho jednotlivé prvky dají využít k našemu prospěchu. Diderotův efekt totiž ukazuje, že malé události mohou mít velké důsledky. Psycholožka Mazalová tvrdí, že tyto se dají využít nejen v seberozvoji, ale třeba i v podnikání.
Zaměříme-li se na svoje zdraví, není dobré ze dne na den úplně změnit svůj životní styl. Naopak, doporučuje se začít malou změnou a postupně k ní přidávat další. Například jíst méně sladkého.
„V životě nejde změnit jen jednu věc. Vše souvisí se vším a je velká pravděpodobnost, že moje nové já, které se začne vnímat jako to, které nemlsá, začne mít nové, zdravé tendence,“ vysvětluje psycholožka. Třeba začne tíhnout k tomu, více se hýbat, hlídat si příjem tekutin či chodit dříve spát.
Romana Mazalová | Foto Martina Spisarová
Poznáváte v tom výše popsaný Diderotův efekt? Není třeba podléhat syndromu nakupování lesklých předmětů. Můžeme tento typ chování analyzovat, poučit se z něj a záměrně ho zaměřit zcela konstruktivním směrem. „Takové malé, postupné změny pak mohou přispět k významnému vylepšení celkového zdraví,“ komentuje Mazalová.
„I v podnikání a při budování byznysu může být Diderotův efekt nápomocný, zejména pokud se zaměříme na drobné, ale promyšlené zlepšování produktů a služeb,“ pokračuje Mazalová.
Doporučuje postupně rozšiřovat nabídku o logicky navazující produkty či služby a tímto způsobem budovat silnou značku tak, aby byla vnímána jako kvalitní a prestižní. Zde je opět vidět, že i malé kroky a zdánlivé detaily mohou vést k velkým výsledkům.
Podnikatelé a marketéři mohou v neposlední řadě Diderotova efektu využívat třeba v technice známé jako cross-selling. Například pokud si zákazník koupí novou televizi, může se v nákupním košíku objevit doporučení na soundbar nebo stojan na televizi.
Že tenhle zlozvyk nemusí vést jen k neštěstí, ostatně dokázal už Denis Diderot. Své chování správně pojmenoval, nakonec zlozvyku nepodlehl a nuzně si nežil. Ruské carevně Kateřině dělal knihovníka, a dokonce mu zaplatila rentu na padesát let předem.
Z modelu jeho spotřebního a konzumního chování se v současnosti můžeme nejen poučit, ale hlavně můžeme jednotlivé prvky analyzovat a i za pomoci profesionálů upravit tak, aby byly k našemu prospěchu v osobní i pracovní sféře.
