Karlštejn a Velkou Ameriku kousek od Prahy nebo hrad Špilberk a Pálavu na Moravě. To všechno mohou vidět milovníci aviatiky, pokud se rozhodnou pro let vzducholodí. Jediného vzdušného obra v Česku, který vozí pasažéry na vyhlídkové lety, řídí pilot Tomáš Habán.
Okolo balonů se pohybuje už více než patnácti let. Nalétáno má okolo 1250 hodin a přibližně 1150 letů a nedávno si splnil klukovský sen a pořídil si vzducholoď.
Hlavně bezpečně
Nyní jako jediný v České republice ve spolupráci se zážitkovou agenturou Adrop.cz pořádá vyhlídkové lety v okolí Karlštejna a Brna. Cena za osobu začíná na devíti tisících korunách, za tři lidi pak zaplatíte 27 tisíc korun.
„První vzducholodě byly vyrobeny z jednoduchých textilií. První pokusy byly dokonce z papíru. Princip fungování je přesto dost podobný. Současné vzducholodě jsou z hlediska bezpečnosti na nejvyšší možné úrovni. Pohon zajišťují dvě jednotky hořáku, které dříve nebyly, a také spolehlivý letecký motor. Neopomenutelným rozdílem je také míra komfortu. Na palubě nyní můžete pohodlně sedět a užívat si scenerií,“ vysvětluje Habán pokrok.
Pro zajištění maximální bezpečnosti se vzducholodí létá těsně po východu slunce nebo pár hodin před západem. V tuto dobu jsou výhledy nejkrásnější, protože nízké slunce vytváří hru světla a stínů. Vzducholoď měří na délku 41 metrů a její průměr je čtrnáct metrů, letí rychlostí dvacet až třicet kilometrů v hodině.
Půlhodinová cesta větrem
Do otevřené kabiny se vejdou tři pasažéři a plavba trvá přibližně půl hodiny. „Cestující nastupují už do připravené vzducholodi, která následně pozvolna a plynule vzlétne. Během letu nedochází k propadům nebo kývání jako třeba u letadel. Výhodou je, že si zákazník zpravidla může sám určit, kam chce letět. Po přistání cestující obdrží pamětní list a mohou posedět se sklenkou šampaňského,“ líčí pilot.
A dodává: „Pohybujeme se nejčastěji ve výšce 150 až 450 metrů nad terénem. Vždy máme rezervu paliva na bezpečné přistání, takže je let možné i prodloužit. Maximální výdrž je okolo 2,5 hodiny bez doplnění paliva. Naše vzducholoď je horkovzdušná, výšku tak ovládáme prostřednictvím hořáku. Pohyb dopředu zajišťuje letecký motor a natáčení do stran umožňuje směrovka na ocasní části vzducholodi.“
Během letu vzducholodí musí mít všichni pasažéři i pilot sluchátka, ta jsou důležitá kvůli komunikaci na palubě. Pilot má navíc možnost spojit se s letišti, v jejichž prostoru se pohybuje, popřípadě s dalšími letadly či balony v okolí, pokud je to nutné.
Kdo má ve vzduchu přednost?
„Letadla a vrtulníky mají povinnost se vzducholodi vyhnout. Naopak vzducholoď musí dát přednost balonu. Vyplývá to z toho, jak je těžké manévrovat s jednotlivými vzdušnými plavidly. Přece jen letadlo dokáže změnit směr snáze než vzducholoď a s tou se zase dá lépe manipulovat než s balonem,“ doplňuje k bezpečnosti Habán.
Pokud panuje nepříznivé počasí nebo velký vítr, není možné let uskutečnit. Je potřeba počít počítat s tím, že je vzducholoď závislá na zásobách paliva. A ke startu a přistání potřebujete vhodnou plochu.
„Než vzlétneme, vždy poučujeme pasažéry o podmínkách letu, nafukování vzducholodi, nastupování do ní, chování v průběhu letu a také o případných situacích při přistání. V případě jakékoli nouzové situace musí bezpodmínečně poslouchat pokyny pilota. O nic složitého se nejedná. Je to stejné, jako když letušky instruují pasažéry v dopravním letadle,“ usmívá se Habán.
Balon? Raději vzducholoď
Z hlediska provozu je prý vzducholoď bezpečnější než balon, protože se s ní dá lépe manévrovat.
„V porovnání s balonem vidím výhody především v tom, že se dá vzducholoď snáze řídit a manévrovat. Také je jednodušší návrat na místo startu. Platí podmínka, že děti, které s námi letí, musí být dostatečně vysoké, aby mohly být bezpečně připoutány pásy. Doporučujeme proto věk od dvanácti let. Rekordmanem byl asi pán, kterému bylo v době letu 97 let,“ vzpomíná Habán.
