Nikdo jiný to za nás neudělá. Tak čeští miliardáři, vysocí manažeři a další z těch, kdo mají na život v Česku vliv, přistupují k otázce odpovědnosti za další směřování země. V tom naplno se věnovat věcem, ve kterých vidí smysl, jim však brání nedostatek času a lidí či mindset státní správy.
Bude to jízda. Příští středu a čtvrtek se Karlovy Vary stanou hlavním městem české budoucnosti poté, co se do nich sjedou špičky země, aby rozebraly, co náš stát trápí a jak to napravit. Diskutovat budou zástupci všech tří oblastí, které mají na vývoj největší vliv – Educators, enablers i builders, tedy lidé rozvíjející české talenty, tvůrci tuzemského prostředí a podmínek i ti, kdo obojí proměňují v příklady hodné následování.
Ve vnímání toho, jak tyto tři světy posunout, se přitom lidé, kteří na akci vystoupí, shodují – nelze pouze pasivně čekat, kritizovat a doufat, že se neduhy státu samy vyřeší. Za stěžejní považují předávání svých zkušeností, přesvědčení státu a soukromého sektoru ke spolupráci a odstranění byrokratických překážek.
Těm, kteří mají moc, peníze nebo obojí, jsme položili jednoduchou otázku: cítíte odpovědnost za zlepšování Česka? Tohle jsou jejich odpovědi:
Leon Jakimič
Zakladatel sklářské a designérské společnosti Lasvit
Foto Tomáš Tkáč
Ano, cítím. Pomáhám tím, že z Lasvitu budujeme globální značku postavenou na řemesle, designu a kvalitě. Předáváme zkušenosti prostřednictvím spolupráce se školami a podporujeme mladé talenty přes náš nadační fond. Nejvíce v tom brání nedostatek času a také administrativní a regulatorní zátěž, která zpomaluje rozhodování.
Filip Dřímalka
Zakladatel nowork.ai, Digiskills a Aibility, autor knihy Budoucnost (ne)práce
Foto Michaela Szkanderová
Ano, určitě. Věřím, že technologie dokážou zesílit a zvýšit dopad čehokoli, co člověk dělá – ať už působí v byznysu, ve školství, veřejné správě nebo v nezisku. Snažím se proto přispívat neustále a podporuji řadu iniciativ pomáhajících s digitalizací, stejně jako se vzděláváním lidí v těchto sektorech.
Jediné, co mi brání ve větším dopadu těchto aktivit, je nedostatek lidí, kteří by tyto možnosti šířili dál ve svých komunitách. Setrvačnost ve starých způsobech práce je totiž obrovská.
Lepší Česko
Je to téměř tady. Již 14. a 15. října proběhne v Karlových Varech další ročník eventu Forbes Lepší Česko. Nabídne více než šedesátku spíkrů, kteří hýbou naší zemí, kulaté stoly o dopravě či AI nebo doprovodný program, v rámci kterého vás třeba profesionální cyklisté vezmou na kolo či vám michelinský kuchař ukáže, jak připravit ten nejlepší řízek na světě. A to je jen opravdu skromný výběr, k zažití toho bude mnohem víc.
Vstupenky i další informace najdete zde.
Igor Fait
83. nejbohatší Čech, zakladatel investiční skupiny Jet Investment
Foto David Židlický
K lepšímu propojení těchto světů (Educators, enablers a builders, pozn. red.) se snažím přispívat především sdílením vlastních zkušeností a konkrétních případových studií. Právě otevřenost, předávání praktických poznatků a ochota diskutovat o úspěších i chybách mohou ostatním pomoci a inspirovat je.
Martin Bala
Jednatel a provozní ředitel dopravce Leo Express
Foto: Leo Express
Ano, tuto odpovědnost samozřejmě vnímám. Myslím, že dnes i více než dříve, protože s časem ty zkušenosti přibývají a pak bychom se neměli vymlouvat, že některé věci nevidíme, nevnímáme nebo se nás netýkají.
V železniční dopravě jsem prošel mnoha různými pozicemi – od samotného praktického provozu až po pozice ve vedení dopravní společnosti. Právě díky této praxi tak dnes vnímám, že mezi určitým rozhodnutím, které se vymyslí v kanceláři na papíře, kde se zdá v pořádku, a reálným fungováním bývá někdy velký rozdíl. Schopných lidí a dobrých nápadů máme dostatek. Ale problém vidím v převzetí odpovědnosti a „dotažení“ daného rozhodnutí do konečné fáze.
Přispět bych mohl především dlouholetou praxí. Předáváním zkušeností dál a především tím se nebát pojmenovávat věci, které nefungují, pravými jmény. Určitě nebýt jen kritikem, ale podílet se na konkrétních řešeních z reálného provozu. Dále se podílet na přípravě kvalitních a zapálených lidí v oblasti železniční dopravy.
Železniční doprava je oblast, která nám všem přímo ovlivňuje kvalitu života, ve fungování jednotlivých regionů a také do toho patří konkurenceschopnost České republiky napříč zeměmi Evropy. Železniční doprava musí být spolehlivá, přesná a bezpečná.
K tomu je potřeba mít vybudovaný spolehlivý dopravní systém. Stát by měl vytvořit pro podnikání na železnici takové prostředí, ve kterém se firmy nebudou obávat dlouhodobě investovat, a to pak bude mít dopad i za hranice samotné železnice. Důležitá je práce s lidmi a mladší generací, podporovat odborné vzdělávání již od učňovských škol.
Na změny bychom neměli čekat a spoléhat, až je udělá někdo jiný.
V praxi někdy narážím na to, že o důležitých věcech často rozhodují lidé, kteří pak nenesou přímé důsledky svého rozhodnutí a někdy ani dostatečně neznají provozní realitu. Měli by více ve svých rozhodováních naslouchat těm, kteří se na to dívají i s dopady na reálný provoz.
Na změny bychom neměli čekat a spoléhat, až je udělá někdo jiný. Pokud mám zkušenosti, možnost ovlivňovat věci a přístup k lidem, kteří o nich rozhodují, považuji za svou povinnost toho využít. Ne kvůli vlastnímu postavení, ale proto, aby po nás zůstalo něco, co bude skutečně fungovat a bude mít smysl.
Martin Wichterle
Miliardář, majitel strojírenské skupiny Wikov Industry
Foto Tomáš Tkáč
Osobní odpovědnost v tomto směru pociťuji velmi silně. Proto se snažím podporovat projekty a iniciativy, které mohou mít pozitivní dopad na české prostředí – ať už prostřednictvím sdružení Druhá ekonomická transformace, nebo dalších aktivit. Nejvíce mě v současnosti limituje čas a vlastní kapacita.
Martin Jiránek
Zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy
Jednoznačně ano. Být zmocněncem pro startupy není úřednická funkce, je to role systémového překladatele, ambasadora a občas i buldozeru. Mojí osobní misí je provést upgrade startupového ekosystému, a to jak z pohledu legislativy a systému, tak z pohledu vnímání potřeb i příležitostí startupového prostředí mezi politiky, úředníky i širší veřejností.
Konkrétně pomáhám tím, že připravuji a tlačím legislativní balíčky. Pomáhám stavět moderní institucionální zázemí na CzechBusiness, kde vzniká specializovaná, agilní startupová divize, aby stát konečně dostal jednotné, kompetentní kontaktní místo pro zakladatele i investory, které mluví jejich jazykem.
Sleduju dění v Evropské unii jako EU Inc nebo European Innovation Act a pracujeme na tom, aby české firmy do budoucna těžily z více jednotného trhu či nepromarnily příležitosti, které se jim v nových programech a strategiích otevřou.
Foto Česká startupová asociace
Co v tom momentálně nejvíce brání? Ještě není dobudován expertní tým na CzechBusiness, který by mi více pomáhal s přípravou návrhů. A vedle toho stále silně zakořeněný, i když trochu se již měnící, instinkt státní správy „hladce kontrolovat“ místo „rychle umožňovat“.
Zdeněk Zajíček
Prezident Hospodářské komory
Forbes
Ano, tu odpovědnost cítím. Pokud má člověk možnost něco ovlivnit, neměl by zůstat jen u popisu toho, co nefunguje. Měl by se pokusit přispět ke konkrétní změně.
Tak chápu i svoji práci v čele Hospodářské komory. Máme přímý kontakt s podnikateli z celé země a velmi dobře vidíme, co firmám pomáhá, a co je naopak brzdí. Naší rolí není jen předávat jejich stížnosti. Máme umět problém přesně popsat, doložit jeho dopad a nabídnout řešení, které je proveditelné.
Týká se to regulace a byrokracie, povolování staveb, energetiky, pracovního trhu i strategických investic. Právě v těchto oblastech se ukazuje, jak moc firmy potřebují stabilní a předvídatelné prostředí. Když má podnik investovat na pět, deset nebo více let, musí alespoň přibližně vědět, v jakých podmínkách bude fungovat.
Podnikání navíc nevnímám jako svět oddělený od společnosti. Firmy vytvářejí pracovní místa, investují, vyvážejí a financují podstatnou část veřejných příjmů. Když se jim daří růst a investovat, má z toho prospěch i stát a lidé, kteří jeho služby využívají.
Nejvíc nás dnes podle mě zpomaluje roztříštěnost a krátkodobost. U příliš mnoha témat se odpovědnost dělí mezi velké množství institucí a zároveň se mění směr rychleji, než odpovídá povaze samotného projektu. Energetika, infrastruktura, vzdělávání nebo velké investice se ale plánují na mnoho let dopředu.
Firmy i stát proto potřebují větší kontinuitu a předvídatelnost. Právě tady vidím prostor, kde mohu být užitečný. Znám prostředí veřejné správy a dnes velmi intenzivně pracuji s podnikateli. Tyto dva světy se nemusejí přetahovat o to, kdo má pravdu. Mohou se doplňovat. Stát má veřejnou odpovědnost a nástroje, soukromý sektor přináší zkušenost z praxe, technologie, kapitál a schopnost realizace. Pro mě je podstatné, aby se něco skutečně změnilo v praxi.
