Ekonomická krize kazí úsilí obchodníků nabízejících ekologické potraviny nebo udržitelné výrobky. Lidé šetří a dávají přednost levnějším alternativám. Jedním z posledních podniků, kterému všeobecné zdražování zlomilo vaz, jsou prodejny Bezobalu.
„V následujících týdnech budeme postupně vyprodávat zboží a zavírat prodejny i neziskovou organizaci s její osvětovou činností. Náročnou finanční situaci jsme usilovně řešili poslední tři roky a teď přišel čas si přiznat, že to nedáme. Došly síly, energie i peníze,“ uvedli minulý měsíc na Facebooku zástupci společnosti.
„Chtěli jsme měnit trh s potravinami k lepšímu a být dobrou alternativou pro všechny, kteří se vydali na cestu k udržitelnému životu. To se nám před pandemií dařilo, ale z událostí posledních tří let jsme se nikdy naplno nevzpamatovali,“ stojí v příspěvku firmy, která zákazníkům deset let umožňovala nakupovat do vlastních nádob.
Společnost provozovala v Praze tři bezobalové prodejny a síť prodejen se nyní snaží zachránit obchod na Hradčanské. Firma se tak zařadila po bok dalších prodejců biopotravin, kteří ekonomickou krizi neustáli.
Loni rezonoval hlavně konec provozu společnosti Svět bedýnek, která dvanáct let rozvážela farmářské produkty do domácností. Oslovení prodejci potvrzují, že zájem o kvalitní potraviny klesá. Na domácnosti dolehla v posledních měsících dvouciferná inflace a vysoké ceny energií.
„Každý rok se snažíme nasazovat více a více bioproduktů. Je ale znát, že lidé šetří. Když vidím data, jak se prodej biopotravin v Česku hýbe, tak nyní minimálně stagnuje, ne-li klesá. Řada lidí preferuje spíš základní potraviny,“ popisuje majitel firmy Oxalis Petr Zelík.
Lidé podle něj daleko více přemýšlí, jak jejich nákupní košík vypadá, což odsouvá bioprodukty na druhou kolej. Také výkonný ředitel společnosti Sklizeno Aleš Kotěra připouští, že se spotřebitelské chování v těžké době mění – síť s biopotravinami zaznamenala pokles tržeb.
Stejně jako drtivá většina prodejců tak musela vyšší náklady promítnout do cen zboží. Sortiment se nyní snaží rozšířit o cenově dostupnější potraviny.
Kamil Demuth, zakladatel online farmářského tržiště Scuk, dokonce připouští, že zákazníky, které firma kvůli krizi ztratila, už zpátky nezíská.
„První známky krize jsme pocítili už s pádem Bohemia Energy předloni na podzim. Pak přišla válka na Ukrajině a s tím související vysoká inflace. Krize kulminovala v létě loňského roku, tehdy bylo citelně znát, že lidé začali šetřit,“ vzpomíná Demuth.
„Trend šetření na potravinách ve společnosti určitě je. Ve spoustě ohledech jsme se podle mého názoru vrátili tak o deset let zpátky do doby slevových letáků, jen možná s tím rozdílem, že dnes už je máme i v mobilních aplikacích,“ doplňuje.
Zároveň upozorňuje, že ceny konvenčních potravin paradoxně rostou rychleji než ceny biopotravin. Na to na jaře upozornila například i manažerka Svazu Pro-Bio Kateřina Urbánková.
Demuth věří, že se Češi zase začnou více dívat na to, co a v jaké kvalitě konzumují. Ruku v ruce s tím ale musí přijít oživení ekonomiky, už nyní se podle něj situace stabilizuje.
Probuzení hraje do karet zpomalení inflace, která v červnu zamířila pod dvoucifernou hodnotu. Meziroční růst spotřebitelských cen se zastavil na 9,7 procenta, do inflace se podstatně promítlo zpomalení růstu cen potravin.
Obavy lidí z dalšího zdražování a ztenčování úspor pocítili i výrobci udržitelného zboží. Jednou z obětí koronavirové pandemie a potažmo ekonomické krize je třeba Frusack, výrobce znovupoužitelných sáčků, nahrazujících běžné mikrotenové.
Ty nabízí také Karolína Pechová, zakladatelka společnosti Netty, dříve známé jako Česká síťovka. I ona potvrzuje, že sáčky v pandemii nešly na odbyt z hygienických důvodů a prodeje se dosud nevrátily k normálu.
Slábne i odbyt dalšího zboží včetně ikonické síťovky – zejména ve srovnání s rokem 2018, kdy se firmě dařilo nejvíce. „Zákazníci tehdy hodně řešili právě ekologický trend, což se hodně projevilo v objednávkách z řad jednotlivců i firem. Poptávka byla vysoká,“ vzpomíná Pechová.
Pak ale vypukla pandemie, ze které se nicméně firma dokázala otřepat i díky šití roušek. Opravdu těžké časy ale nastaly s ruskou agresí na Ukrajině. „Přišla šílená rána v podobě energetické krize, což znamenalo výrazné zdražení všeho včetně materiálu. Tahle doba nám opravdu nenahrává,“ krčí Pechová rameny.
Šetření je znát ze strany lidí i firem. Netty přitom současně musela zvednout ceny: u koncových zákazníků zhruba o výši inflace, tedy asi patnáct procent. U firem, kterým dodává produkty jako reklamní zboží, musela být opatrnější, jinak by prodeje spadly úplně – marketing je podle Pechové první položkou, kterou firmy v době šetření osekávají.
