Pandemie, válka, inflace. A s nimi spojený nárůst životních nákladů. To jsou důvody, které v posledních pár letech vedly ekonomy ke strašení před dalším rozevíráním ekonomických nůžek ve společnosti.
A že se jejich proroctví naplnilo, nyní dokazují i data realitní skupiny Knight Frank, z nichž se jasně vidět, jak dramaticky se prohloubily globální rozdíly mezi bohatšími a chudšími lidmi.
Schválně, pojďme si na začátek udělat malý kvíz. Tipnete si, jaké jmění byste museli mít v Monaku, abyste se zařadili mezi jedno procento tamní nejbohatší populace? A kolik byste na totéž potřebovali na Filipínách nebo v Keni?
Odpověď jsou stonásobky. Monako se totiž podle nejnovějších statistik společnosti Knight Frank řadí na samý vrchol tohoto žebříčku a právě Keňa a Filipíny jsou na jeho opačném konci. Zatímco v Monaku byste k proniknutí mezi nejvyšší elitu potřebovali majetek v hodnotě téměř 12,5 milionu dolarů, na Filipínách by vám k tomu stačilo pouze něco málo přes 57 tisíc dolarů a v Keni ani ne dvacet tisíc dolarů.
Za Monakem se s pak drží se 6,5 milionu dolarů Švýcarsko a těsně za ním Austrálie. Naopak jen o něco lépe než Keňa a Filipíny jsou na tom v Jižní Africe, Indii nebo Mexiku.
A jak je na tom Česko? To se v žebříčku řadí mezi Čínu a Saúdskou Arábii a na to, abyste se zařadili mezi procento nejbohatších Čechů, potřebujete majetek zhruba za 879 tisíc dolarů (asi devatenáct milionů korun).
„Všechny tyhle hodnoty od posledního výzkumu z roku 2021 narostly. Reflektují nárůst bohatství za poslední dva roky, a to i přes mírný pokles v roce 2022. Rostoucí nerovnost v celosvětovém měřítku by tak mohla vést k většímu zaměření na tuhle skupinu, například v souvislosti s vyšším zdaněním,“ komentuje partnerka výzkumu Knight Frank Flora Harley.
Statistiky zaměřené na loňský rok ale přinesly i mnoho dalších zajímavých čísel. I přes to, že se zmíněné pomyslné nůžky globálně rozevírají stále více, na některé velmi bohaté lidi krize dopadla také poměrně tvrdě. Podle dat totiž klesl celkový počet dolarových miliardářů o pět procent.
Pokles ale loni zaznamenala i druhá nejmovitější skupina, takzvaní UHNWI (jednotlivci s čistým jměním vyšším než třicet milionů dolarů), která si ještě v roce 2021 si připočítala k dobru 9,3 procenta. Loni se ale o necelá čtyři procenta propadla.
Ačkoli celkově jde o pokles, průměr výrazně zvedaly především státy Středního východu, kde loni populace UHNWI narostla skoro o sedmnáct procent, a to především za přičinění Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie.
Nárůst v populaci těchto velmi bohatých lidí o víc než šest procent loni sledovala také Afrika v čele s Tanzanií a Nigérií. Amerika a Austrálie se v tomto ohledu meziročně víceméně nezměnily.
Naopak regionem, který průměr výrazně snižoval, byla Evropa. Loni pokles populace UHNWI sledovaly čtyři pětiny evropských zemí a celkově se na starém kontinentu snížila o 8,5 procenta. Nárůst sledovalo jen například Irsko či zmíněné Monako.
Podle prozatímních odhadů realitní skupiny by se ale primárně Evropa spolu s Asií mohla v příštích pěti letech na růstu populace UHNWI naopak podílet, přičemž globálně by podle Knight Frank mohla narůst o 28,5 procenta.
