Kopřivnická Tatra se chystá na výbušnou valnou hromadu. Podle menšinové akcionářky Denisy Materové ji chce nejbohatší Čech Michal Strnad vytlačit pomocí miliardového úvěru. Ten to odmítá s tím, že bez investic Tatra nepřežije.
V úterý 23. června má být, stejně jako po zbytek týdne, pěkně horko. Na valné hromadě kopřivnické Tatry bude ale ještě nedýchatelněji. Právě na ní se má odehrát další tvrdý střet dvou akcionářů ikonické fabriky nedaleko Ostravy: nejbohatšího Čecha Michala Strnada a jeho zbrojního impéria CSG a miliardářky stojící za průmyslovou skupinou Promet Denisy Materové.
Strnad vlastní v Tatře podíl 65 procent, zatímco Materová 35 procent. Podnik postavili na nohy jejich otcové, druhá generace si už však dlouho byznysově nerozumí. Strnadova strana tvrdí, že Promet blokuje potřebné strategické miliardové investice do závodu, zatímco Promet a Materová to odmítají s tím, že jim nedává smysl investovat velké prostředky do podniku, nad kterým mají právě kvůli většinovému akcionáři jen minimální kontrolu.
Dozorčí rada odvolala Materovou z dozorčí rady Tatry už v srpnu 2024.
Na aktuální červnové valné hromadě má podle tvrzení Prometu začít realizace plánu, na jehož konci je Strnadovo plné převzetí Tatry. Upozorňuje tím na údajný plán CSG nechat Tatru vzít si úvěr ve vyšších jednotkách miliard korun od jiné Strnadovy firmy Ytara SPV. Podle tvrzení Prometu by transakce vytěsnila banky jako další věřitele – a tím jediným velkým by se stal sám Strnad. V případě neplnění závazků by pak na Tatru měl podle argumentace Prometu nárok.
„Máme vážné pochybnosti o účelu tohoto záměru i s ohledem na způsob, jak byla věc připravena. Bez odpovídajícího výběrového řízení, pro alternativní nabídku byla podle podkladů oslovena pouze jediná banka. To je v případě takto velkého úvěru zcela v rozporu s péčí řádného hospodáře, kterou by měl management Tatra Trucks vykonávat. My jsme se o tomto záměru dozvěděli až z podkladů na valnou hromadu. Podnikneme relevantní kroky k tomu, aby tato situace nenastala,“ uvedla Materová v tiskové zprávě.
Podle Andreje Čírtka, mluvčího CSG, jde ale pouze o jeden ze způsobů, jak navýšit základní kapitál Tatry, což je dle CSG pro budoucnost výroby v Kopřivnici zcela nezbytné.
„Bohužel všechny dosavadní návrhy na navýšení základního kapitálu byly skupinou Promet nepochopitelně odmítnuty. CSG vždy otevřeně deklarovala připravenost a rozhodnost Tatře pomoci i bez participace skupiny Promet. Tato deklarace nyní přechází do reality a Tatra má na stole transparentní nabídku na poskytnutí úvěru, který zajistí potřebné financování investic,“ uvedl Čírtke. „Vznesené pochybnosti Prometu ohledně nabízeného financování považujeme za účelové, činěné s cílem zamezení realizace, což by vedlo k zásadnímu poškození samotné Tatry.“
Návrh tří scénářů
Podle Materové leží na stole nabídka pro CSG v podobě tři řešení: vykoupit podíl Prometu, prodat Prometu podíl svůj nebo se usmířit a začít opět spolupracovat.
„Že jsme dospěli do současného bodu, mě netěší. Mrzí mě, že s námi do Tatry nechtějí investovat a rozvíjet ji. To je jádro celého problému. Tatra, aby byla dlouhodobě úspěšná na trhu a mohla plnit zasmluvněné nebo potenciálně zasmluvněné zakázky, musí zásadně zainvestovat do provozního kapitálu, navýšit kapacity, postavit nové logistické centrum… Je toho spousta,“ řekl k Tatře v cover rozhovoru květnového čísla Forbesu Michal Strnad.
Kromě toho ale také odmítá, že by se o vytěsnění Denisy Materové systémově snažil. „Kdyby to byla pravda, jak se často píše, vypadalo by to jinak,“ doplnil Strnad.
Promet rovněž opakovaně tvrdí, že skupině nejsou ze strany Tatry poskytovány relevantní informace. A to dokonce ani ty, na které by ze zákona měla mít právo. „Již však neuvádí, že její požadavky dlouhodobě přesahují rámec zákonných práv akcionáře,“ reagoval mluvčí CSG Andrej Čírtek na předchozí tiskovou zprávu Prometu z poloviny června.
Spor o Tatru se raketově vyostřil ve chvíli, kdy se Materová rozhodla prodat polovinu svého 35procentního podílu jednomu z největších tuzemských Strnadových konkurentů: Martinu Drdovi a jeho zbrojařské skupině STV.
K tomu však nakonec nedošlo a formální kroky, jež by tuto transakci měly realizovat, v současnosti neběží. Místo toho to ještě v první půlce tohoto roku vypadalo se smírem ve slezské továrně nadějně. Podle insiderů byl totiž Strnad blízko tomu, aby od Materové podíl její rodiny koupil. Z toho však sešlo.
Jedním z jablek sváru se totiž staly i pozemky, které k Tatře patří. Provozy Tatry jsou prakticky navázané na sousedící Tawesco, jež pro kopřivnickou ikonu dál vyrábí některé díly, stejně jako pro několik evropských automobilek. Strojaři z Tawesca jsou momentálně pro Promet nejdůležitějším assetem celé skupiny.
„Vedení Tatry po Promet Group požaduje investovat 770 milionů korun do firmy, ve které z rozhodnutí většinového akcionáře CSG nemáme žádného zástupce ve statutárních orgánech, management jedná v jeho prospěch a neinformuje nás dostatečně o svých krocích. Možnost kontroly nad řízením firmy tak máme velmi omezenou. Zásadní strategická rozhodnutí včetně výrazného navyšování základního kapitálu tak v této situaci nemůžeme podpořit. To by neudělal žádný zodpovědný majitel. Nemáme totiž jistotu, že by s našimi prostředky bylo nakládáno s péčí řádného hospodáře,“ tvrdí Materová.
Strnad se na to, alespoň podle svých slov z nedávného titulního rozhovoru Forbesu, dívá trochu jinak.
„Firma je na limitu svého zadlužení, což jsme začali řešit už rok a půl zpět. Logicky to znamená, že do ní akcionáři musejí přinést peníze poměrně ke svým podílům. To znamená 65 procent jde za námi, 35 procent za nimi. Jenže oni, pro nás zcela nepochopitelně, investiční plán odmítají. A to jsou tam navíc místní, znají to tam. Z hlediska PR je pro ně Tatra možná ještě důležitější. V případě, že peníze vynaložit nechtějí, je ale musíme vyplatit, protože bez investic by se Tatra dneska, ve světě plném příležitostí právě pro ni, neposunula. Nicméně s Denisou nyní normálně komunikujeme a snažíme se ten problém společně a v zájmu Tatrovky a její historie i budoucnosti vyřešit. Věřím, že se nám to nakonec podaří,“ tvrdí nejbohatší Čech.
Širší reakci CSG zjišťujeme.
