Poutní místo hora Říp, cyklostezka podél Labe nebo Lobkowiczký zámek. To jsou některé z turistických cílů kolem Roudnice nad Labem.

Právě u zámku na roudnickém náměstí najdete i destinaci jiného typu. Cílem foodies se stalo kontejnerové bistro Street Buffet.

Bistro založil Petr Pejřimovský, který z Roudnice pochází. Jak sám říká, má tohle město moc rád a dlouho si pohrával s myšlenkou vlastního podniku. „Už od gymplu mě bavilo vařit a chtěl jsem mít svoje bistro. Představoval jsem si tehdy, že to bude super a jednoduché,“ směje se dnes Petr.

Studoval Fakultu tělesné výchovy a sportu a už při škole se nachomýtl ke kuchyni, kde ho to začalo bavit. Dospěl tehdy do fáze, kdy se musel těsně před dokončením bakaláře rozhodnout, kterým směrem se vydá. „I když mě škola bavila, tak jsem vlastně pořád nevěděl, co budu po dostudování dělat. Ani trochu dnes nelituju, že vyhrálo vaření, pro které jsem se tehdy rozhodl,“ vzpomíná. 

Pracoval v cateringu pro soukromá letadla, kde se dostal často k takovým surovinám, které by jinak možná ani neochutnal.

„Bylo to ale neúnosné pro osobní život, a tak jsme s přítelkyní, dnes již manželkou, v roce 2017 vzali veškeré úspory a koupili vrak, který jsme předělali na foodtruck. O podnikání jsem tehdy nic nevěděl. První půlrok vařil doma na sporáku a ekonomicky to moc nefungovalo, protože jsem to pořádně ani nepočítal. Strašně mě to ale bavilo,“ vybavuje si začátky.

Později se spojil s tehdejším šéfkuchařem Dvora Perlová voda a vymysleli první koncept podniku. Přibrali další dva společníky, kteří se do projektu zapojili jako investoři a pomohli tehdy Petrovi rozjet první provozovnu v Litoměřicích.

info Foto Tereza Koptová

Pragmaticky vznikl projekt Street Sushi. Takový produkt v lokalitě úplně chyběl. „Během prvních dvou měsíců jsme nezvládali odbavovat objednávky. Do Roudnice jsme začali znovu jezdit food truckem. Paradoxně nám hodně pomohl covid, kdy jsme byli schopní fungovat v Litoměřicích z okna a ve foodtrucku nás neomezovalo vůbec nic. S Lobkowiczkým vinařstvím jsme se dohodli, že na měsíc využijeme volný plácek vedle roudnického zámku a foodtruck tam zaparkujeme,“ dodává Petr se smíchem.

Foodtrucku se totiž začalo víc a víc dařit a na tomto plácku se rozrostli až do dnešní podoby několika kontejnerů a výrazně rozšířeného sortimentu, včetně prodeje vín, který také převzali. Dospěli k rozhodnutí pustit kamenné bistro v Litoměřicích, aby se mohli naplno věnovat tomu kontejnerovému v Roudnici.

„Co se vydělalo, se poslalo zpátky, abychom se mohli rozvíjet. Jsme otevření celoročně, ale logicky je letní sezona silnější a díky ní pak můžeme udržet celý tým i přes zimu,“ dodává Petr, který se teď chce zaměřit na to, aby začali těžit z toho, co se jim podařilo vybudovat. A hlavně dělat skvělé jídlo. 

U Street Buffetu už to dávno není jen o sushi, ochutnáte tady skvělý street food. Petra nejvíc baví vařit asijská jídla, a tak se menu, které každý půlrok mění, ubírá spíš tímto směrem. „Jídla vymýšlím tak, aby mi chutnala a bavila mě. S každou další změnou se chceme posouvat dál a to, co u nás ochutnáte teď, je podle mě to nejlepší, co jsme kdy měli,“ láká na menu, které před pár týdny uvedli.

Kromě sushi, jehož nabídka je na zimu výrazně širší, protože na něj mají v provozu více času, je stálicí několik variant poké bowls.

„Poké přibylo do našeho sortimentu velmi rychle po otevření bistra v Litoměřicích, tehdy ještě pod názvem sushi salát, protože poké tady nikdo moc neznal a my se báli ho použít. Od té doby jsme ho změnili minimálně. Mám pravidlo, že co funguje, neměníme. Poké samotné tvoří zhruba třetinu celkových tržeb. Spousta lidí k nám na poké chodí i několikrát týdně a podezřívají nás, že tam sypeme něco návykového,“ vysvětluje Petr.

Já se úplně nedivím, tuňákové poké, které jsem v Roudnici ochutnala, je zatím nejlepší, které jsem kdy měla. Dalším bestsellerem je jediné jídlo, které se nikdy nemění, korejské kuře v lehce pikantní omáčce se sezamem, rýží a zeleninovým salátkem.

Nově ochutnáte i malajskou laksu, vietnamské banh mi bagety, které dlouho ladili, a restované čínské nudle chow mein, které Petr s nadsázkou komentuje, že jsou doslova žravé a denně by je mohl mít dvakrát.

info Foto Tereza Koptová

Ke stálému menu přidávají každých pár dní i specialitu, kterou se snaží neopakovat, aby byla možnost pořád ochutnávat něco nového, od hot dogů přes gyozy, thajské kari po tacos a různé burgery.

Jak sám Petr říká, Roudnici vnímá jako komunitu lidí, kde se skoro všichni znají minimálně od vidění. Snaží se proto vytvářet místo, kde se budou moci setkávat všechny generace, ať už na skvělý street food, skleničku vína, nebo některou z akcí, které pořádají.

Pokud budete mít cestu kolem, za tímhle jídlem se vyplatí udělat zajížďku nebo rovnou výlet samotný.