Psali jsme už o investicích do poštovních známek, baseballových kartiček i do vína. Pokud je však oblast, která kraluje alternativním investicím, tedy ideálním přístavům, kde zakotvit své peníze pro období krizí, pak je to umění.
Podle dat publikovaných v ročence The Art Market 2022 se loni jen prostřednictvím aukčních domů globálně prodalo umění v souhrnné hodnotě 65,1 miliardy dolarů. To je téměř o třicet procent víc, než tomu bylo o rok dříve.
A na rozdíl od těch akciových to ani letos nevypadá, že by trhy s uměním zpomalovaly. Podle zmíněného průzkumu si v roce 2022 chce pořídit umění až polovina oslovených sběratelů, 88 procent z nich navíc plánuje alespoň některé koupit ve formě NFT.
O tom, co dělat, pokud i vy chcete začít investovat do umění, jsme si povídali s advokátkou Danielou Kozákovou, specialistkou na právo v umění a poradenství při sběratelství a investicích do umění.
Absolventka Sotheby’s institutu v Londýně v rozhovoru krok po kroku vysvětluje, jak začít s investováním do umění, jak odhadnout cenu díla i to, zda se vyplatí kupovat umění ve formě NFT.
Jak se vyznat na současném uměleckém trhu?
Pro začátek bych začala tím, že se budu dívat kolem sebe. Zní to samozřejmě, ale ne vždycky se to děje. Zajímala bych se o svět umění, který mám v místě, kde žiji – co se tam děje, jaké jsou zrovna otevřené výstavy, a to nejen ve velkých institucích, ale i soukromých galeriích. To je ideální odrazový můstek pro to, abych získala vhled do toho, co se na trhu s uměním zrovna odehrává.
Co dělat, pokud už nějaký přehled mám a chci investovat do svého prvního díla?
Na začátek je dobré říct si záměr, který při koupi uměleckého díla mám, čeho chci dosáhnout. Vybírám si dílo jen pro doplnění interiéru a chci do něj uložit nějaké prostředky, aby neztrácely hodnotu? Nebo chci budovat celou sbírku, protože se chci stát sběratelem? Nebo mám snad čistě investiční záměr a to, zda dílo bude odpovídat mému vkusu, není úplně priorita?
Většina sběratelů, kteří si pořizují první dílo, spadají do prvních dvou kategorií. Proto bych jim doporučila rozhodovat se zejména podle toho, aby se jim dílo líbilo a zároveň jejich vynaložené prostředky dávaly smysl.
Jakou částku si mám na takovou investici připravit?
To hodně souvisí právě s naším záměrem. Každý sběratel, stejně jako investor, má samozřejmě jiné finanční možnosti. Když se řekne investice do umění, lidé si často myslí, že budou potřebovat obrovské rozpočty. Samozřejmě mohou začít sbírat vrcholné umění, kde budu potřebovat vyšší miliony až desítky milionů korun, ale umělecká díla mohu nakupovat i s mnohem menším rozpočtem. Dá se začít již s pár tisíci korunami. V tom případě však může být výhodné nesoustředit na malbu, ale jiná média, která jsou dostupnější, například kresbu nebo fotografii.
Bavily jsme se o tom, že vynaložené prostředky by zároveň měly dávat smysl. Jak tedy odhadnut budoucí hodnotu díla?
Myslím si, že pro vyhodnocení potenciálu autora či jeho díla je už potřeba velká míra zkušeností i znalostí. Samozřejmě existují ukazatele, kterými se mohu sběratelé řídit, pokud se ale chceme soustředit pouze na investiční potenciál konkrétního umělce nebo uměleckého díla, je žádoucí se poradit s odborníky na trh s uměním.
Jaké jsou ty ukazatele?
Jsou to jednak objektivní, jednak subjektivní kritéria, která sice mohou mít trh od trhu svá specifika, ale na globálním trhu tyto ukazatelé většinou platí. Mluvíme-li o objektivních faktorech, můžeme život každého umělce rozdělit na tři fáze, v rámci kterých se tato kritéria mění, a je zásadní vědět, ve které z nich se autor zrovna nachází.
Prvním obdobím je začátek jeho kariéry, kdy se teprve formuje praxe daného umělce. Zde se budu dívat na to, zda a jaké má autor vzdělání, kde studoval, v jakém ateliéru, případně jaké výstavy, v tomto období nejčastěji skupinové, má za sebou.
Nejčastěji právě po nějaké významnější výstavě se umělec přesune do druhé fáze, ve které hodnotu jeho děl mimo jiné určuje to, v jakých sbírkách se nachází, zda vystavuje v zahraničí, případně jestli vystavuje v některé z významnějších mezinárodních institucí.
A ta třetí fáze?
To už jsou ti nejvíce etablovaní autoři, jejichž díla prodávají nejrenomovanější galerie, vystavují nejznámější instituce, objevují se na veletrzích i v aukčních domech. Tohle všechno jsou kritéria, která naznačují vývoj daného umělce a s ním i hodnotu jeho děl.
Jakou zde hrají roli subjektivní kritéria?
Velmi zásadní. Jsou to například faktory aktuální obliby autora obecně, ale i u kurátorů nebo významných sběratelů. Obrovskou roli zde ale hraje i emocionální hodnota díla, tedy váš osobní sentiment. Nakonec se hodnota díla odvíjí z velké části i od toho, kdo v autora vloží svou důvěru.
To proto vídáme umělce, kteří sice nikde nevystavují, na Instagramu jsou ale oblíbení a svá díla prodávají za stovky tisíc?
Ano, je to podobné jako s akciemi. Je třeba vnímat to, že konkrétní cena nemusí mít reálný základ, ceny některých děl mohou být vysoké jen proto, že jsou zrovna v kurzu.
Když jsme u těch ekonomických pojmů, lze svoje umělecké portfolio diverzifikovat podobně jako v případě akcií?
Finanční termíny mají ve světě umění svoje omezení, ale v podstatě ano. Jsou autoři pro konzervativnější sběratele, jejichž díla s největší pravděpodobností na své hodnotě nijak razantně neklesnou, a pak rizikovější, u kterých hodnota může rychle vyskočit nahoru, ale také nemusí. V té první skupině jsou to často díla vysoce kvalitní a relativně bezpečná, ale také málo dostupná a na jejich nákup je potřeba vysoký rozpočet.
Na druhé straně spektra stojí mladá generace umělců, v jejich případě je možné za nízký rozpočet zakoupit velmi zajímavá díla, ale jistota budoucího růstu ceny u nich není tak vysoká. A mezi tím široká škála umělců středního věku.
Kde svoje první investiční dílo koupit?
Tradičně je dílo možné koupit přímo od umělce, případně galeristy, který jej zastupuje. Další možností je nákup od jiného sběratele, který dílo dříve nakoupil do své sbírky. Velmi dobrým zdrojem je také nákup v rámci aukce u renomované aukční síně nebo na veletrhu, kde si případný sběratel může také udělat skvělý přehled o tom, co se ve světe umění zrovna děje.
Která z těchto cest je nejběžnější?
Každému může vyhovovat něco jiného, je ale třeba si uvědomit, že veřejná data o prodejích uměleckých děl jsou primárně data z aukcí. Soukromé prodeje nejsou obvykle zveřejňované nebo evidované. A zatímco u zahraničních umělců je běžnější, že bývají zastoupení galerií, která prodává jejich obrazy, u nás je stejně tak populární nákup přímo od umělce.
A co nákup přímo přes zmiňovaný Instagram?
Při nákupu přes Instagram bych byla velmi opatrná, sociální sítě bych obecně používala spíš jako zdroj inspirace. Ve všech případech je totiž dobré dílo před tím, než si ho pořídím, vidět naživo, protože fotografie mohou jeho dojem velmi zkreslovat.
Na co dalšího by si měl začínající sběratel dát při koupi pozor?
Těch věcí je poměrně hodně. Díla, u kterých není třeba se tolik obávat, jsou ta od žijících umělců. Tam totiž autor může potvrdit, že dílo vytvořil, a dokáže vystavit autorský certifikát.
Jak takový certifikát vypadá?
Formy jsou různé, ale v principu jde o dokument, kde umělec potvrzuje, že je autorem daného uměleckého díla, a zda se jedná o jedinečné dílo, tedy originál, nebo edici, případně v jakém nákladu byla vydána.
Dílo by mělo být na certifikátu vyfoceno, v dokumentu by měl být napsán název díla, jméno autora, datum vzniku, jakou technikou bylo dílo pořízeno a jeho rozměry. Někteří autoři také doplňují, zda dílo už bylo někde vystavováno nebo publikováno. Tento certifikát umělec zpravidla vystavuje při prvním nákupu díla.
Vydávají je i méně známí nebo začínající autoři?
Měli by, ale ne vždy se tak děje. Z mého pohledu je to však vhodný postup nejen pro sběratele, ale i pro umělce samotného. Obě strany si tím eliminují mnoho problémů v budoucnu.
Jak je to s nákupem děl od už nežijících autorů?
Tam, zejména u děl vyšší hodnoty, je dobré před koupí provést takzvanou due dilligence, tedy prověrku původu díla, jeho vlastnických převodů či toho, zda na něm vázne předkupní právo, jakým způsobem je omezen jeho vývoz do zahraničí a podobně.
Co když chci začít investovat do umění přes blockchain?
Trh s NFT uměním je určitě zajímavé sledovat, zatím je však tento trh s uměním relativně čerstvý, proto abychom mohli s jistotou říct, jaká je v něm hodnota, museli bychom jej sledovat mnohem delší dobu. Zároveň je třeba brát v potaz, že v průměru jsou objemy prodejů NFT uměleckých děl ve srovnání s prodeji všech NFT nízké. Všichni zaznamenáváme rekordní prodeje NFT uměleckých děl, ale ty se uskuteční jen několikrát do roka.
Bavily jsme se o hodnotě uměleckých děl. Jak ji chápat v kontextu NFT?
To je právě něco, na co se trh s uměním teprve snaží přijít. Důkazem může být projekt „Currency“ umělce Damiena Hirsta, který vytvořil sérii obrazů jak v NFT podobě, tak v té hmotné. Při pořízení si však všichni zakoupili pouze digitální formu, v té hmotné jsou díla zatím uložená v trezoru.
Do konce července běží časové období, ve kterém si sběratelé mohou NFT dílo vyměnit za jeho fyzickou formu. V momentě, kdy si vlastník jednu z těchto forem vybere, bude druhá nenávratně zničená. Tím umělec nastoluje otázku hodnoty děl v dnešní době. A do tohoto procesu zapojuje díky možnosti výběru samotné sběratele.
