Pondělí přineslo nešťastné rozuzlení příběhu tradičních českých oděvních značek Pietro Filipi a Kara, které před několika lety koupila skupina C2H třiatřicetiletého podnikatele Michala Mičky. Ten chtěl po jejich ovládnutí obě firmy přivést k širším masám a modernizovat je, což mělo souviset hlavně s online prodeji. Ovšem dnes je jasné, že je těmto plánům konec.
„Protože jsme v blízké budoucnosti neviděli světlo na konci tunelu, které by nám umožnilo odsouhlasit si reorganizaci, tak jsem jako statutár a osoba zodpovědná byl nucen podat na obě firmy insolvenční návrhy,“ vysvětluje Mička v rozhovoru pro Forbes.
Podle Mičky za insolvencí stojí zejména protipandemická opatření, která nechala obchody s módou v posledním roce po několik měsíců uzavřené, a Pietro Filipi tak kvůli tomu klesly tržby o 50 procent na 250 milionů korun, Kaře o 39 procent a podobné propady zaznamenala i značka francouzského spodního prádla Etam, jehož české obchodní zastoupení divize C2H Retail také převzala.
„U Etamu je ještě otazník. Buď se vydá stejnou cestou, nebo se podaří podnikání Etamu prodat. Máme dva zájemce,“ vysvětluje v rozhovoru Mička, který brzy bude řešit i insolvenci celé své skupiny C2H. Už jen proto, že jen jeho dvě firmy Pietro Filipi a Kara dluží souhrnně 722 milionů korun, a jejich současná hodnota je tak záporná.
To, že jste poslali Pietro Filipi a Karu do insolvence, znamená, že jste se nedohodli s investory, se kterými jste jednali a mezi kterými byla i slovenská skupina Otto Berg?
Ano, znamená to, že jsme se nedohodli. Ale nebylo to o naší nedomluvě s investorem. Spíše o tom, že zajištěný věřitel (mezi věřiteli má největší slovo Česká spořitelna, pozn. redakce), investor a my jsme se nebyli schopni společně shodnout a uzavřít dohodu, která by směřovala k reorganizaci společností.
Z jakého důvodu?
Protože jsme v blízké budoucnosti neviděli světlo na konci tunelu, které by nám umožnilo odsouhlasit si reorganizaci, tak jsem jako statutár a osoba zodpovědná byl nucen podat na obě firmy insolvenční návrhy.
A v čem byl ve vyjednávání hlavní zádrhel? Plynul hlavně od věřitelů, nebo od investora?
Byla to kombinace. V dnešní době, kdy nevidíte, jak vše bude, je těžké dělat jakékoli dohody. Investoři jsou opatrní, banka je opatrná a situace, jako je tato, znemožňuje udělat jakoukoli dohodu.
Nedá se tedy jednoznačně říct, že se investor zachoval takto, nebo že banka udělala tohle. Banka má určité postupy, investor také a má je i samotná společnost. Vzhledem k tomu, že je doba taková, jaká je, znemožnila uzavřít dohodu takovou, abychom si řekli: Tady vidíme světlo na konci tunelu, můžeme tedy byznys reorganizovat a máme pro to podporu.
Co teď bude s oběma firmami dál? Znamená to jejich zánik, nebo je ještě šance na jejich reorganizaci?
To nyní záleží na věřitelích a insolvenčním správci. Za mě jediný způsob, jak se dá toto podnikání reorganizovat, připadá v úvahu v případě, že by určitý investor koupil pohledávku zajištěného věřitele a poté chtěl reorganizaci dělat. Ale už bez banky, protože u banky nepřipadá v úvahu, že by zůstávala dál po dobu reorganizace.
Jakou roli nyní budete mít? Budete se ještě pokoušet shánět investora, který by pohledávku odkoupil?
Nyní budu firmy řídit do doby, než přijde insolvenční správce, se kterým se domluvíme na dalším postupu společně s věřitelským výborem. Ale že já osobně budu ve všem do budoucna hrát roli, je, myslím, vyloučené.
Předmětem insolvence jsou značky Pietro Filipi a Kara. Ale co Etam, který pod vás také spadá?
U Etamu je ještě otazník. Buď se vydá stejnou cestou, nebo se podaří podnikání Etamu prodat. Máme dva zájemce. Uspokojení prodeje poté půjde věřitelům C2H.
Co tedy současná situace znamená pro osud celé vaší skupiny C2H?
Znamená to, že zůstanou nejhodnotnější aktiva. Ono se podáním insolvenčního návrhu pro nás moc nezměnilo, firmy už byly v úpadku. Hodnota obou firem je nula, respektive záporná. Těch závazků na samotných firmách je víc, než je jejich majetek.
Co to tedy znamená pro skupinu? Znamená to, že nemůžeme platit úroky, nemůžeme splácet jistiny, a že tím pádem je insolventní i skupina C2H. Teď je tedy jen otázkou, jestli to (návrh na insolvenci, pozn. redakce) podáme dříve my, nebo věřitelé.
Na čem se dnes věřitelé mohou z majetků firem nejvíce zahojit? Je to zboží na skladech?
Určitě, zboží je největší aktivum a potom ochranná známka.
Jaké nyní budou vaše nejbližší osobní kroky?
Budu řešit C2H, budu řešit i sebe, protože za určitou část závazků ručím já jako fyzická osoba. A tato kapitola tak bude brzy uzavřená.
