Fotbal je byznys. A když na to přijde, tak i politický nástroj. Finanční fotbalové šílenství, které před několika lety odšpuntovalo v Evropě, se postupně šíří napříč celým světem. Letos naplno propuklo na Blízkém východě, kde jde ovšem o mnohem víc než jen sport.

Se závěrečným hvizdem prosincového mistrovství světa v Kataru se zdálo, že zájem o fotbal na Arabském poloostrově zase na nějakou dobu utichne. Šampionát v zemi lemované Perským zálivem, považovaný za vyvrcholení dlouhodobého angažování se arabských společností ve fotbalu, ale zdaleka nebyl posledním výdechem movitých šejků v prostředí zelených trávníků.

Po letech sponzoringu a skupování nejslavnějších světových klubů, mezi něž se řadí třeba francouzské PSG či anglický Manchester City, se ropní magnáti nyní zaměřili na lákání špičkových hráčů na domácí horkou půdu.

Celé to začalo v říjnu 2021 právě odkupem Newcastle United, jednoho z nejtradičnějších ostrovních klubů, který se rázem stal vůbec nejbohatším na planetě.

Tehdy se novým majitelem severoanglického celku prostřednictvím veřejného investičního fondu (PIF) stal samotný korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán. Muž, jehož ambice sahají daleko za postranní čáry fotbalových hřišť.

Souboj o superhvězdy

Po této akvizici, která se prozatím jeví jako úspěšná, neboť Newcastle se ze dna tabulky vyškrábal nejen mezi ligovou elitu, ale i do prestižní Ligy mistrů, se bin Salmán rozhodl povznést i domácí ligu.

Nejprve Saúdové během zimy přivedli v Evropě nechtěného Cristiana Ronalda. Globální megastar z Portugalska, spolu s Messim nejzářivější hvězda posledních dvou dekád, byla v době přestupu všem pro smích, kam to na závěr své veleúspěšné kariéry dotáhla.

Jenže teď už se nikdo příliš nesměje. Ronaldo rozrazil dveře, do nichž v posledních týdnech vkročily další desítky fotbalových hvězd z předních soutěží, a nejen ty mající nejlepší léta za sebou.

Důvod? Takřka neomezené finanční možnosti tamní ligy. Čím dál více ale také její stoupající atraktivita a dost možná i šance být součástí něčeho, co může fotbalové prostředí značně přetvořit.

Jen posuďte: když se Ronaldo upsal Al Nassru, čísla kolem tohoto žlutomodrého klubu začala rapidně růst. Počet sledujících na Instagramu se téměř zdesetinásobil a z obchodů mizely Ronaldovy dresy. Podle dostupných informací se jen během tří dní od představení hvězdné posily prodalo čtvrt milionu jeho dresů.

Úspěch ze zákulisí se záhy přenesl i na hřiště. Pětinásobný držitel Zlatého míče pro nejlepšího světového fotbalistu roku nasázel během šestnácti zápasů čtrnáct branek a všude, kde Al Nassr hrál, vyprodával stadiony. 

„Na týmy, kde nehrají žádné hvězdy, přišlo patnáct set diváků, přičemž do Rijádu přijde šedesát tisíc lidí… Když jsem byl osobně na utkání, kde vstřelil Cristiano Ronaldo první gól, dorazilo kolem pětadvaceti tisíc lidí a atmosféra byla super,“ říkal nedávno Pavel Mašát, fyzioterapeut žijící v Saúdské Arábii, pro Livesport.cz.

„Pamatuji si, že když se trefil, jeho gól slavili i fanoušci soupeře. Opravdu něco neskutečného. Podle mého názoru bude liga cílit na to, aby se vysílala po celém světě. Jejím cílem není vyloženě dostat lidi na stadiony, ale být vidět,“ dodal Mašát.

Ostatní kluby chtěly úspěch Al Nassru napodobit a už na začátku léta bylo jasné, že se nebudou držet při zemi. Ovšem přestupové šílenství, které propuklo během prázdninových měsíců, asi čekal málokdo. Z předpokládaného příchodu několika vysloužilců se stal money race saúdských týmů o to, kdo přivede větší hvězdu.

Horké saúdské léto

Majitelé saúdských týmů v létě posílali peníze na všechny strany, na účty hráčů i jejich bývalých týmů. Jen za přestupy zaplatily celky podle serveru transfermarkt 957 milionů eur. Největší část peněz šla anglickým klubům, které si mezi sebe rozdělily 314 milionů eur. O více než polovinu méně pak přišlo na účet francouzským týmům, zhruba 147 milionů.

Nejvíce utratil tým Al Hilal, kam zamířil za 90 milionů eur i hvězdný Neymar. Jeho nový klub dal za přestupy celkem 353 milionů eur.

Částky za samotné přestupy nebyly ovšem tak převratné. Přestupové šílenství rozpoutal už v roce 2017 přesun právě Neymara z Barcelony do PSG. Po této akvizici se stalo běžné dávat za příchozí hráče stamiliony eur. 

Daleko více ohromující jsou sumy, které dostanou samotní fotbalisté. Například kvarteto superhvězd Benzema, Ronaldo, Kanté a Neymar si za své služby přijde v součtu na 650 milionů eur ročně.

Z letních posil si nejvíce vydělá Benzema. Držitel Zlatého míče si ročně přijde na 200 milionů eur, čímž se jako jediný platově přiblížil Ronaldovi. Brazilci Neymarovi vyplatí Al Hilal za sezonu přes 150 milionů eur, k tomu přidá soukromé letadlo, garáž plnou luxusních aut, vlastní vilu s dvaceti pěti pokoji a služebnictvo. 

Saúdské kluby tak rozdají nově příchozím hráčům, kteří přišli z předních evropských soutěží, na výplatách téměř miliardu eur za jedinou sezonu. 

Golfová revoluce

Za saúdským tahem na evropskou hegemonii kopané stojí červnový vstup zmíněného PIF do tamní fotbalové ligy. Investiční fond, zcela ovládaný korunním princem bin Salmánem, který disponuje přibližně 700 miliardami dolarů, získal podíl sedmdesát pět procent v Al Hilal a dalších třech místních fotbalových klubech. Majetkově vstoupil ale také do nejrůznějších firem jako například Uber, Paypal, Meta či Alibaba.

„Zatímco jeho investice v USA v roce 2018 činily asi dvě miliardy dolarů, o pět let později už se jednalo o pětatřicet miliard. To je ale pouze ta veřejně známá část. Velmi pravděpodobně existují další, hůře vysledovatelné investice prostřednictvím soukromých firem,“ přibližuje pro Forbes arabista a místopředseda Orientálního ústavu Akademie věd Ondřej Beránek.

Daleko větší chaos vnesli Saúdové do golfu, kde kompletně překopali nastolené pořádky na světové scéně. Navzdory tomu, že přírodní travnatou plochu byste v subtropických podmínkách Arabského poloostrova hledali jen těžko.

V prostředí tohoto sportu měla po dekády monopol PGA Tour zaštiťující ty nejlepší golfisty planety. O jeho pověsti největšího pořadatele prestižních turnajů by si ještě pár let dozadu troufal pochybovat jen málokdo. Americké organizaci se však vyrojil silný konkurent z Blízkého východu vybaven ohromným kapitálem a odvahou ovládnout svět golfu – LIV Golf.

A tak se také v červnu 2022 začaly dít věci. Řada předních hráčů na nabízené astronomické sumy slyšela a navzdory výhrůžkám doživotním distancem ze strany PGA Tour přešla pod křídla LIV Golf.

Hned na jeho první akci se ukázaly bývalé světové jedničky golfu jako Dustin Johnson, Sergio García nebo Lee Westwood. Odhaduje se, že Johnsonovi bylo za hraní na nově vytvořeném okruhu nabídnuto 150 milionů dolarů.

Dokonalou trefou byl potom pro Saúdy zisk tehdy druhého nejlepšího hráče planety – Camerona Smithe, kterého následovalo několik dalších hráčů z elitní padesátky žebříčku PGA, včetně Brookse Koepky. 

Na stole byl i přesun Tigera Woodse, pravděpodobně nejslavnější golfista současnosti však podle slov Grega Normana, ředitele LIV Golfu, nabízenou „neuvěřitelně enormní“ částku odmítl.