skip to main content
Fotbal

Minus 471 milionů. Proč je fotbalová Sparta jediným byznysem, který Křetínskému nejde?

5 minut čtení

Daniel Křetínský si v byznysu počíná bezmála jako mytický král Midas – na co sáhne, promění ve zlato. S jedinou výjimkou: fotbalový byznys mu zoufale nejde. Důkaz? Pražská Sparta, kterou třetí nejbohatší Čech vlastní, zaznamenala v sezoně 2019/20 ztrátu 471,6 milionu korun.

Proč tomu tak je? Vypadá to trochu jako záhada. Trápí-li fotbalisty často achilovky, pak Křetínského Achillovou patou jako by byl samotný fotbal.

Téměř půlmiliardové manko je druhé nejhorší od Křetínského převzetí Sparty v roce 2004, přičemž za tu dobu byl klub v kladných číslech pouze třikrát. Ne že by snad letenští fotbalisté měli v poslední době zcela závratné výsledky na hřišti, ve srovnání s ekonomickým „skóre“ jsou ale přesto kabrňáci. 

„Sparta je prakticky jediný prodělečný byznys v Křetínského portfoliu a já přemýšlím nahlas, zda je to důsledek jeho nekompetence, nebo jakási daň za nestandardní podmínky, v nichž se český fotbal odehrává,“ komentuje bídný hospodářský výsledek Petr Zahradník, ekonom České spořitelny, člen Evropského a sociálního výboru a rovněž muž, který z pozice fanouška fotbal intenzivně sleduje.

Reklama

Právě kvůli specifickému a nestandardnímu prostředí v domácím fotbalu je podle Zahradníka složité zasadit ztrátu Sparty do západoevropského kontextu. Od něj se český fotbal liší nejen mnohem menším ekonomickým potenciálem, ale i neprůhlednými finančními toky či minimálně podezřením, že tyhle toky, jdoucí kupříkladu na úplatky rozhodčích, existují.

Ke všemu ani Křetínského vláda nad historicky nejúspěšnějším tuzemským klubem zcela nekoresponduje s modelem, podle něhož zpravidla kluby na Západě fungují.

„Křetínského pozice ve spojitosti se Spartou je řekněme gubernátorská, pasuje spíš na Východ,“ tvrdí Zahradník. „Myslím to tak, že do ambicí Křetínského byznysové skupiny patří také média a právě fotbalový klub. Nic proti tomu – za předpokladu, že fotbalový klub bude brán jako hračka, jejímž primárním smyslem není vydělávat.“ 

Daniel Křetínský

  • Majetek v hodnotě 78,0 mld. Kč
  • 3. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

Opět srovnání se Západem: obecně řečeno, vlastnictví klubu je tam spojeno právě s ambicí generovat zisk, ať už prostřednictvím odměn souvisejících s výsledky, ale i z velkých příjmů ze vstupného a merchandisingu. Tyto věci však hrají v českých podmínkách zanedbatelnou roli.

Tak tedy Sparta coby Křetínského hračka? To patrně sedí a podle Zahradníka je to pro ni dokonce výhodné: „Křetínského další byznys generuje tak velké zisky, že pro něj není půlmiliardová ztráta Sparty zásadní. Díky tomu nemusí klub shánět peníze jinde, škemrat o generální sponzorství a podobně. Navíc riziko, že ho fotbalová hračka přestane bavit, je v Křetínského případě zřejmě minimální.“

Související vydání

Finančně nejtragičtější sezonu vykázala Sparta v té, která končila na jaře 2018. Klub tehdy doplatil na bláznivý experiment italského trenéra Stramaccioniho, který sice v letenské kabině dokázal, že spolu mohou v míru koexistovat lidé bez ohledu na národnost a náboženské vyznání, ale sehrané mužstvo z předražených zahraničních „žoldáků“ neudělal. Stramaccioniho účet? Minus 724 milionů korun.

„Za éry italského kouče se Sparta chovala z hlediska nákladů naprosto iracionálně,“ ohlíží se Zahradník. „Myslím ale, že Daniel Křetínský se z téhle epizody poučil a díky tomu se může v dlouhodobější perspektivě dostavit i pozitivní finanční efekt.“

Vedení Sparty už tradičně odmítlo výsledek hospodaření blíže komentovat. Detaily prý zveřejní až poté, co bude částka schválena.

Reklama

Sparta dnes večer nastoupí ve francouzském Lille k velmi důležitému utkání Evropské ligy. To je chudší „sestřička“ nablýskané Ligy mistrů, ale kdyby si v ní „Křetínského chlapci“ počínali úspěšně, mohou kromě kreditu vylepšit i účetnictví klubu.

Je tu však ještě jeden významný aspekt, který může hrát roli v tom, že Křetínský do Sparty „lije“ peníze vydělané jinde. Tam „jinde“ se sice mnohdy střetává s ještě náročnější konkurencí, jenže utkává se s ní – zejména v energetice výrazně svázané s veřejnými zakázkami – podle transparentních pravidel hry.

V českém fotbale není leckdy transparentní ani délka poločasů, protože ty se mohou podle potřeby libovolně nastavit. „Zdejší fotbal je černou dírou na peníze a ty se do ní sypou i kvůli jeho korupčnímu nastavení, což mimo jiné dokazuje čerstvý případ zatčeného místopředsedy fotbalové asociace Berbra,“ upozorňuje Zahradník.

A jedním dechem dodává: „Ať si o Křetínského cestě myslíme cokoliv, mimo fotbal se pohybuje v tisíckrát čistějším prostředí. A nejde jen o Křetínského. Principiálně nechápu, proč se firmy podnikající ve víceméně transparentním byznysu chlubí podporou oblasti, která je přímo napojena na nefér praktiky a lidi Berbrova typu.“ 

Křetínského dráhu označuje Zahradník za svého druhu naplněný americký sen: z juniorního analytika společnosti J&T se mladý muž zásluhou mimořádného talentu dostal mezi miliardáře a českou byznysovou elitu. Zatím však žádné velké nadání neprokázal pro to, aby Spartu etabloval mezi fotbalovou smetánkou a udělal z ní výdělečný podnik.

Pořád ale platí již vyřčené: Křetínského ekonomické výsledky se Spartou sice nejsou valné, ale klub je díky jeho přízni, a tedy bohatému zázemí, v celkem luxusní pozici. Speciálně to může platit teď, kdy i na fotbal padla krize vyvolaná pandemií.

Recese podle Zahradníka citelně zasáhne i zahraniční pilíře klubového fotbalu, které v podstatě tvoří pravidelní účastníci Ligy mistrů. Potíže mohou mít hlavně jižanské kluby, neboť ty si v ekonomické rovině často nepočínají tak obezřetně jako anglické či německé celky. Přesto se fotbalové kolosy s vysokou pravděpodobností přes krizi přenesou, ustojí ji.

O poznání složitější je situace v českém fotbale, kolem kterého ani v době konjunktury nekvetl bůhvíjaký byznys, a ten si proto nemohl vytvořit finanční zásoby na těžké časy. 

Kompenzace může částečně přijít ze strany státu, což se prostřednictvím Národní sportovní agentury už děje, ale do značné míry bude přežití klubů záviset na podpoře a síle vlastníka. Sparta s „gubernátorem“ Křetínským může být v tomto ohledu relativně v klidu, alespoň ve srovnání s jinými českými celky.

A to zřejmě i ve srovnání se svým arcirivalem čili se Slavií, tuzemským hegemonem poslední doby, kterou mimochodem hostí v neděli v derby.

„Čínský vlastník Slavie projevuje z ekonomického hlediska mimořádnou velkorysost, ale je otázka, zda mu vydrží. Tahle otázka visí ve vzduchu nejen kvůli pandemii, ale i kvůli problematickým česko-čínským vztahům,“ uvažuje Zahradník.

Každopádně má-li být Křetínský byznysový Midas, Sparta mu tohle renomé kazí. Není zlatá. Pořád je železná.

Reklama
Reklama