Umělá inteligence nemusí být závislá na výkonných počítačích ani rychlém internetu. Světová banka proto vyzývá rozvojové země, aby investovaly do menších specializovaných modelů, které dokážou fungovat i na běžných telefonech.
Podle jejího představitele by taková technologie mohla výrazně urychlit hospodářský rozvoj a zpřístupnit odborné znalosti lidem, kteří k nim mají jen omezený přístup.
Potenciál takzvané malé umělé inteligence spočívá především v její schopnosti přizpůsobit se konkrétním podmínkám. Na rozdíl od rozsáhlých modelů vyvíjených velkými technologickými firmami v Silicon Valley se tyto nástroje zaměřují na užší okruh úkolů a využívají k trénování specializovaná data.
Mohou tak pracovat v místních jazycích a fungovat i tam, kde je internetové připojení pomalé nebo nestabilní.
Jedním z příkladů možného využití jsou indické farmy zapojené do programu AgriConnect, který podporuje Světová banka. Zemědělci v jeho rámci potřebují získávat informace o složení půdy, ideálně ve vlastním jazyce. Zajistit každému z nich přístup k vědcům a zemědělským specialistům by však bylo obtížné.
Cílem je přizpůsobit technologii konkrétním potřebám obyvatel a zpřístupnit její výhody i v regionech, které zatím postrádají potřebnou infrastrukturu. Právě dostupnost elektřiny a internetového připojení zůstává jednou z hlavních překážek zavádění umělé inteligence v rozvojových zemích.
Podmínky pro využívání nové technologie byly také jedním z témat výročního zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, které se tento týden konalo v thajském Bangkoku.
Vedle přínosů pro hospodářský rozvoj se představitelé obou institucí zabývali také dopady umělé inteligence na zaměstnanost. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgiev varovala, že technologie by mohla v průběhu času změnit až čtyřicet procent pracovních míst po celém světě. Některé pracovní činnosti zefektivní, jiné mohou v důsledku automatizace zaniknout.
