Stala se ikonou country a její písně Jolene či I Will Always Love You jsou neodmyslitelnými hity populární hudby. Dolly Parton se stala takovou ikonou, že po ní pojmenovali první naklonovanou ovci. Přinášíme deset překvapivých faktů o nejvýdělečnější country zpěvačce, která zemřela ve věku osmdesáti let.

Mouka za dceru

Dolly Parton se narodila do chudé rodiny v Tennessee jako čtvrté z dvanácti dětí. S jejím porodem měla matka problémy, a tak otec sedl na koně a vyrazil pro lékaře Roberta F. Thomase, jenž v okolí pomáhal mnoha rodinám z nuzných poměrů. Pomohl i tentokrát a Dolly tak přišla na svět během sněhové bouře. Jelikož její rodiče neměli peníze na zaplacení, dali doktorovi pytel domácí kukuřičné mouky.

O mnoho let později pak na jeho počest napsala Dolly Parton píseň Dr. Robert F. Thomas.

Knihy pro děti

Parton v dospělosti nezapomněla ani na svého otce, jehož popisovala jako „nejchytřejšího muže, jakého kdy poznala“. Kvůli tomu, že v mladém věku opustil školu, aby mohl pracovat a pomohl živit rodinu, neuměl pořádně číst ani psát. „V hloubi duše jsem věděla, že jeho neschopnost číst mu pravděpodobně zabránila v tom, aby se mu splnily všechny jeho sny,“ řekla jednou zpěvačka.

Proto v roce 1995 založila projekt Imagination Library (Knihovna představivosti). Do něj se hned po narození mohlo registrovat jakékoli dítě na světě. Každý měsíc pak knihovna zasílá všem těmto dětem zdarma knihu odpovídající jejich věku. Díla nejmladším čtenářům chodí až do jejich pěti let. V rámci programu už se rozdalo na 332 milionů knih po celém světě.

Radši silnice než koncert

V osmnácti letech se Dolly Parton přestěhovala do Nashvillu, aby se věnovala hudební kariéře. Ve městě se seznámila s o tři roky starším Carlem Deanem, o dva roky později se vzali a prožili spolu celý život. Dean, který zemřel loni, se rád držel stranou pozornosti. Vystoupení své partnerky navštívil dokonce jen jedinkrát v životě. Více se věnoval své firmě na opravu silnic.

Jedno odpoledne, dva hity

Stačilo pár hodin a Dolly Parton si zajistila bohatství a „nesmrtelnost“. Jedno odpoledne v roce 1973 chytila tvůrčí inspiraci, sedla si ke stolu a napsala dnes světoznámé písně Jolene a I Will Always Love You.

Druhou z nich měl zájem nazpívat král rock’n’rollu Elvis Presley, čímž by se muzikantce splnil sen. Jenže vše padlo na tom, že Elvisův manažer požadoval, aby Presley získal polovinu autorských práv. To hudebnice odmítla. „Chtěla jsem slyšet Elvise zpívat a zlomilo mi to srdce – probrečela jsem celou noc. Ale musela jsem si ta autorská práva uchovat. Musíte se starat o svůj byznys.“

Nakonec nemusela smutnit. V roce 1992 nazpívala píseň Whitney Houston v rámci filmu Osobní strážce a stal se z ní globální hit. Jen na této coververzi vydělala Parton zhruba deset milionů dolarů. Celkovou hodnotu katalogu s více než třemi tisíci jejími písněmi pak loni americký Forbes odhadl přibližně na 120 milionů dolarů.

Stovky paruk

Vedle hudby byla Dolly Parton výrazná i svým zjevem. Nosila boty s vysokými podpatky, push-up podprsenku a platinovou paruku. V době své smrti měla Parton údajně více než 350 paruk (jednu na téměř každý den v roce). Umělé vlasy nosila proto, aby se vyhnula odbarvování a ničení svých původních. Zároveň si tak zajistila, že „nikdy nebude mít špatný účes“.

Nebyla nejlepší Dolly

Ve svých pamětech s názvem Dream More Parton vzpomíná, jak se při jedné návštěvě Los Angeles zúčastnila soutěže o to, kdo vypadá nejvíce jako ona sama. Naschvál zveličila vše na svém vzhledu: zvětšila si znaménko krásy, vlasy, všechno. V baru, kde se soutěž konala, rozhodovali o vítězi lidé potleskem. Zpěvačka prohrála a navíc sklidila nejmenší aplaus. Sama to brala s humorem. Trofej tehdy získal muž.

Ranní ptáče

Hvězda country i po sedmdesátce vstávala uprostřed noci. „Vstávám brzy. Obvykle jsem vzhůru ve tři hodiny ráno.“ V hodině mezi psem a vlkem nejdříve meditovala a následně se pustila do práce. „Mezi třetí a sedmou hodinou ranní pracuji víc než většina lidí za celý den, protože je klid.“

Mobil? Raději fax

Jedna z největších postav minimálně americké hudební scény se sama označovala za „low-tech dívku v high-tech světě“. Což bylo poznat i na její komunikaci. Nerada používala mobil, nepsala textové zprávy. „Mohla bych se to naučit, kdybych chtěla, ale raději používám fax.“

To potvrdila i její kmotřenka a popová hvězda Miley Cyrus. „Pokaždé když se s Dolly nějak koordinuji a komunikuji s ní, je to stále faxem,“ uvedla s tím, že vždy někdo z týmu kolem Parton fax přepíše do textové zprávy, kterou pošle dál. „Má telefon, jen ho nepoužívá,“ shrnula to Cyrus.

Zábavní park

Kdo z vás to má? Popularitu Dolly Parton dokazuje i to, že měla v rodném Tennessee úspěšný zábavní park: Dollywood. Hudebnice v roce 1986 investovala do již existujícího parku, změnila mu jméno a postupně jej rozšířila mimo jiné o hotel a akvapark. Právě z Dollywoodu pocházela většina jejího jmění, které se odhaduje na 450 milionů dolarů.

Paradoxní je, že sama nikdy na žádné atrakci ve svém parku nejela. „Na atrakcích nejezdím. Nikdy jsem nejezdila,“ prohlásila zpěvačka. „Mám sklony ke kinetóze (nevolnost při jízdě, pozn. red.). Taky jsem trochu zbabělá. Mohla bych při tom ztratit paruku nebo botu. Nerada se nechávám rozcuchat. Nechám se rozcuchat nějakým fešákem, ale ne od nějaké atrakce.“

Jméno pro klon

Slavná ovečka Dolly, první klonovaný savec z dospělé buňky, dostala v roce 1996 jméno právě po hvězdě country Dolly Parton. A proč zrovna po ní? Nebylo to kvůli tomu, že by byli fanoušky tohoto žánru. Vědci zvíře naklonovali s použitím buňky odebrané z mléčné žlázy jiné ovce. K tomu přihlédli při hledání jména, protože Parton byla známá velkým poprsím. „Byla jsem tím polichocena,“ uvedla později hudebnice.