Filip Hotový, původně doktor filozofie v oboru estetika, a Karel Karafiát, vystudovaný fyzioterapeut, se znají už 28 let. Společně založili síť vináren Na břehu Rhôny. K desátému výročí otevření první pobočky si teď nadělují další vinný bar, tentokrát v Brně.
Z pravidelných cest do Provence začali sobě a svým přátelům vozit kvalitní víno z oblasti kolem řeky Rhôny už před deseti lety. Mezi jejich známými se to rychle rozkřiklo a objednávky přibývaly.
Když jednou v Provence naložili do dodávky paletu a půl vína pro soukromou spotřebu, řekli si, že je možná načase to celé někam posunout. V roce 2011 otevřeli první pobočku Na břehu Rhôny na pražské Výtoni.
Po deseti letech už spravují šest vináren a dalších pět franšíz najdeme v různých koutech republiky. Co Břeh Rhôny odlišuje od jiných vinných barů, je několik skříní naplněných takzvanými bag in boxy, které fungují jako samoobsluha.
Oproti klasickým vinárnám tady platí trochu jiná pravidla. Sklenku nebo lahev z nabídky více než dvou stovek vín z celé Francie vám obsluha samozřejmě přinese, ale spousta hostů do těchto vináren chodí právě kvůli samoobslužným skříním.
Z těch se obslouží podle vlastní chuti a v množství, které jim vyhovuje, aniž by je přitom kdokoli kontroloval. Spotřebu si pak každý sám zaznamenává na malý papírek. Co čárka, to jedna deci.
Jde o úspěšný koncept, každý z vinných barů udělá kolem deseti milionů obratu za rok. To je výzva pro další posun, tentokrát do moravské metropole. Prostor pro nový bar se podnikatelům podařilo sehnat působivý.
Brněnskou verzi Na břehu Rhôny najdeme v přízemí nejkrásnějšího domu na celoročně živém a gastronomicky pestrém Jakubském náměstí.
Právě zde, na 350 metrech čtverečních v hale banky postavené ve třicátých letech berlínským architektem Jürgenem Bachmannem, vznikne brněnská Rhôna, největší ze všech poboček.
Dům, který na takový druh oživení dlouho čekal, zajistí nové vinárně atmosféru. „Takový prostor se neodmítá a doufáme, že i přes jeho velikost a impozantnost se s náklady vejdeme do deseti milionů,“ říká Filip Hotový s tím, že se na Brno těší.
„Je to podnětné město, kde se gastro scéna rozvíjí snad ještě odvážněji než v Praze. Brno je svobodné, živelné a připomíná nám západnější trend. Věříme, že se tam Rhôna uchytí.“ A to si myslí i gastro osobnost a majitel bývalého Koishi Janko Martinkovič, kterého si k sobě majitelé přibrali na pomoc jako odborníka a znalce.
„Ne každý projekt by ustál důstojnost a velkolepost bývalé německé banky s tak vysokým stropem, portálem, galerií a obrovskými okny,“ říká Martinkovič, milovník Francie a francouzských vín, který se podílí na konceptu celé vinárny.
Vizualizace Visualarch
„Chceme chuťovky od amuse bouche po morkovou kost, zkrátka drobnou francouzskou kuchyni,“ dodává Martinkovič, který se ke Karafiátovi a Hotovému připojil nejen proto, že má rád kvalitní dobré věci. „Líbí se mi jejich filozofie a to, že u nich je svět ještě v pořádku.“
Martinkovič, který pár měsíců zpět převzal slavnou brněnskou Kavárnu Švanda a staví bistro v Lelekovicích, se podílí na vzniku brněnské Rhôny také designově, hlavními architekty jsou ale Filip Kotlář, Stanislav Pech a Norbert Gáfrik. Interiér ozdobí práce od Lukáše Nováka a Ivana Pinkavy.
Otevření nové vinárny s deseti zaměstnanci se chystá po Novém roce, přesněji v prvním kvartále. „Momentálně probíhají stavby, už mělo být dávno otevřeno, ale covid vše přibrzdil, především řemeslníky a dodávky materiálů,“ vysvětluje Filip Hotový s tím, že na baru pracují už půldruhého roku.
„Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil, na břehu řeky Svratky roste nízká tráva…, já tam tu osudovost s básní Vítězslava Nezvala a novou brněnskou Rhônou vidím jasně,“ dodává Martinkovič.
Karafiát doplňuje, že půjde o symbiózu dobrého vína a jídla, které bude pojit různé skupiny i generace zákazníků. Ti si zde budou moci založit svůj vlastní osobní archiv vín, nebo zažít degustaci se someliérem.
