skip to main content
Technologie

Na premiéru přišel i autor Alenky v říši divů. Expo má dar okouzlovat dodnes

Záchod, který splachuje! Vynález George Jenningse a jeho vliv na globální hygienu by si zasloužil samostatný článek, tentokrát ovšem musí stačit zmínka, že byl coby žhavá (tak dobře, spíše mokrá) novinka ukázán společně s ostatními technickými senzacemi na Světové výstavě 1851 v Londýně.

Událost, na níž se splachovalo, je všeobecně považována za první z řady Expo čili z řady světových výstav, jejíž aktuální díl se – poté, co původní loňský termín „spláchl“ covid – nyní odvíjí v Dubaji.

Londýnskou exhibici pulzující před 170 lety navštívil mimo jiné Charles Darwin a jako by posvětil evoluci všech následných výstav, evoluci všech vynálezů, inovací a trendů, které na nich byly a jsou k vidění. Navštívil ji také spisovatel Lewis Caroll a ten jako by zase posvětil, že se lidé na těchto výstavách často cítili a cítí jako Alenka v říši divů.

Reklama

Ano, přehlídka lidské chytrosti a dovednosti soustředěna na jediné místo se pod značkou světové výstavy konala v britské metropoli v květnu 1851. Jistý primát ale v tomto ohledu drží rovněž Praha: první průmyslová výstava na evropském kontinentu se konala v Klementinu léta páně 1791 a internetová encyklopedie wikipedia.com ji uvádí jako absolutně nejstarší výstavu v dějinách.

Show byla v Klementinu uspořádána na počest korunovace habsburského panovníka Leopolda II. českým králem čili slávy detailně vylíčené na stránkách Jiráskova F. L. Věka, jejichž hrdina tančil na korunovačním plese s Márinkou.

Na rozdíl od Leopolda však románový národní buditel výstavu nenavštívil (nebo to Jirásek zamlčel); udělal podle všeho chybu, jeho vlastenecké srdce by zaplesalo. „Pohled na výrobky podává přesvědčivý důkaz, kterak vysoko průmysl v Čechách se vyvinul, jakož i o tom, že tuzemské továrny a dílny za vhodného zařízení zajisté vyššího rozvoje schopny jsou,“ psal o výstavě list Tagebuch der boehmischen Koenigskroenung Prag.

Pohled na výrobky podává přesvědčivý důkaz, kterak vysoko průmysl v Čechách se vyvinul.

Pramatka všech výstav proběhla v Praze, „zlaté české ručičky“ se ale ukázaly i o šedesát let později na premiérovém Expu v Londýně – v tamějším Křišťálovém paláci se lesklo sklo z dílny hraběte Harracha a česká, potažmo československá invence se zatřpytila i na dalších světových výstavách.

V roce 1937 patřil na pařížském Expu k vrcholům československý pavilon od architekta Jaromíra Krejcara – o budově ze skla a oceli, jednomu z vrcholu domácí meziválečné architektury, se lichotivě vyjádřil i slavný funkcionalista Le Corbusier.

Patrně největší ovace si vysloužila československá expozice v Bruselu 1958: brala nejvyšší cenu Zlatou hvězdu a desítky dalších ocenění. Pavilon ve tvaru obráceného písmene L byl složen z krychlí bez oken a obložen žlutými deskami s mozaikou z jantarového skla. Za ním byla umístěna restaurace Praha, později převezena nad Vltavu, konkrétně do Letenských sadů.

Reklama

O devět let později zaujal v Montrealu Kinoautomat a v roce 1970 bylo v Ósace zpravidla politicky neutrální Expo využito Československem ke skryté demonstraci nesouhlasu s okupací „spřátelenými vojsky“ ze srpna 1968: socha Hrozba války od Vladimíra Janouška byla umístěna tak, že přes ní bylo vidět na sovětský pavilon.

Hezký výsledek z českého pohledu přineslo i Expo 2015, předcházející tomu současnému. Pavilon v Miláně z recyklovatelných modulů získal bronzovou medaili za architekturu a ocenění od návštěvníků a médií, kupříkladu jako nejpohodovější, nejvstřícnější k dětem či jako ten s nejhezčí střešní zahradou.

Na světových výstavách se nechtělo ukázat pouze Česko, ale i ostatní země. Tahle snaha přinášela technické průlomy, případně veřejné odhalení průlomů nebo náznaky těch budoucích. Ostatně příklad vzkazu z budoucnosti přinesla hned premiéra Expa v roce 1851, kde byl představen předchůdce faxu.

Revolučních věcí bylo na světových výstavách předvedeno mnoho. Revolučních a rozličných. Namátkou ve Filadelfii 1876 demonstroval Alexander Bell vynález telefonu, vedle toho tam byl uveden první komerčně úspěšný psací stroj a na trh vtrhl kečup Heinz, tehdy ještě pod značkou Catsup.

Kromě platformy pro technologický a vědecký pokrok nabízely expozice i velkolepou zábavu – davy v Paříži 1889 hltaly fingované přestřelky z Divokého západu předváděné nefingovaným hrdinou Buffalo Billem.

Francouzská metropole hostila globální expozici i v kulatém letopočtu 1900 a Alfons Mucha vyzdobil na přání komisaře výstavy pavilon Bosny a Hercegoviny, která tehdy byla – ach! – součástí umělcovy rakousko-uherské vlasti.

Znovu Paříž, tentokrát 1937. Výstava již byla pořádána pod hlavičkou Mezinárodního úřadu pro výstavnictví, jenž akci pořádá dodnes, a poprvé nesla název Expo – název, jímž jsou zpětně označovány i předchozí výstavy.

Bylo už řečeno, že na Expu 1937 létaly chvály kolem československého pavilonu, avšak o Zlatou medaili se tehdy podělily pavilony stojící v areálu shodou okolností proti sobě – německá třetí říše a Sovětský svaz. Netrvalo příliš dlouho a proti sobě nestály jen pavilony, ale i kanony totalitních velmocí – tentokrát nikoli jako výsledek shody okolností, nýbrž zlořečeně dravých kroků obou států.

Na Expu spolu jednotlivé země a národy soupeří mnohem sympatičtějším způsobem, jejich zbraněmi jsou důvtip a vizionářství. Proto je Expo prostorem pro oslňující ukázky pokroku vědy, techniky, ale třeba i umění. Ukazuje reprezentativní a architektonicky odvážné pavilony, slibuje zábavu a též nepřeberné zástupy dychtivých návštěvníků.

Co víc, vyjma vzkazu z blízké nebo vzdálené budoucnosti za sebou Expo zanechává v mnoha případech i dědictví.

Šest milionů lidí, které navštívilo Skvělou výstavu, jak se jmenovala ta první v roce 1851, vytvořilo zisk, který se na dnešní poměry rovná zhruba dvaceti milionům liber. Za tuhle sumu bylo zřízeno několik významných a bez diskusí přínosných institucí včetně slavného Victoria and Albert Museum, jež fungují dodnes.

Koneckonců, také další věc z té doby se uchytila a stala se běžným standardem civilizovaného světa. Uchytil se záchod, který splachuje.

Reklama
Reklama