Energetika Nepálu je založená fakticky čistě na vodní energetice. Aby ne, díky velehorám, ledovcům i mnoha dravým řekám má vůbec největší potenciál pro výrobu elektřiny z vody na světě, z čehož těží i sousední Indie. Jenže blesková srpnová povodeň ukázala, že voda se pro Nepál může stát i velkým sytémovým rizikem.
Síla bleskové povodně v Nepálu z 26. srpna nemá ve světě obdoby. V téměř stokilometrovém koridoru se voda valila rychlostí až 150 kilometrů v hodině. Zanechala za sebou přes 1300 mrtvých, dalších pět tisíc lidí je pohřešovaných, zničila tisíce domů, desítky silnic a mostů a vyřadila z provozu část srdce tamní energetiky – až desítku vodních elektráren.
Poslední zmíněná věc pak zažehla úvahy o změně přístupu Nepálu ke své energetice.
Mluvčí Státního nepálského úřadu pro elektřinu Radžan Dhakal pro BBC uvedl, že s ohledem na častější katastrofy související s klimatem „nastal čas na přehodnocení naší politiky v oblasti vodní energie“.
Nepál má mimořádný hydroenergetický potenciál díky himálajskému terénu, vysokým převýšením a řadě velkých a zejména v době monzunů dravých řek. Vodní elektrárny tak v této zemi stojí za pětadevadesáti procenty vyrobené elektřiny.
Současná instalovaná kapacita hydroelektráren se v zemi pohybuje na úrovni tří gigawattů, což je pro porovnání zhruba jedna a půl jaderné elektrárny Dukovany.
To Nepálcům v ročním součtu bohatě stačí, během boomu vodní energetiky v posledních letech dokonce zejména v období monzunů posílají svou zelenou elektřinu do Indie a přes ní i dál do Bangladéše. Například za loňský fiskální rok podle tamního deníku Kathmandu Post dosáhl vývoz elektřiny rekordních 29,32 miliardy nepálských rupií, zatímco dovoz činil 10,56 miliardy rupií.
Technický potenciál Nepálu v hydroenergetice se ale často uvádí až kolem 83 gigawattů. Nepál se postupně chtěl stát významným zeleným výrobcem elektřiny v regionu a vlastně i takovou „baterií“ pro Indii. Ta má totiž jednu a půl miliardy obyvatel a spotřeba elektřiny v zemi prudce roste. V době monzunů se jí zelená a levná elektřina z Nepálu více než hodí. I proto vlády obou zemí v posledních letech posílily přeshraniční přenosovou soustavu.
Nepál tedy chtěl v posilování hydroenergetiky pokračovat. Ničivá povodeň, která nebyla klasickou povodní, jelikož údolím se kromě vody valily i kusy ledu, bahna, kamení a poté i trosek obydlí, ale tyto úvahy nyní mění.
Dvojí ničivý dopad
Dopad na energetiku přitom měla dvojí. Jeden byl okamžitý, kdy podle Reuters bylo při katastrofě zasaženo nejméně jedenáct hydroenergetických projektů a poškozeno přibližně 431 megawattů kapacity, což představuje zhruba desetinu celé nepálské hydroenergetiky.
Pro zemi s tak silnou závislostí na vodě jde o mimořádně významný zásah, protože nemá jinou energetickou nohu, o kterou se může případně opřít.
Druhý dopad přichází až nyní. A to když hydroenergetici upozorňují na to, že tamní vodní elektrárny jsou stavěné dle starých povodňových plánů a že se musí změnit přístup k jejich výstavbě.
Klimatická změna nemění jen množství vody, na které se vodní elektrárny umějí připravit, ale mění celý charakter rizika. Himalájské ledovce ustupují, vznikají a zvětšují se ledovcová jezera a svahy se stávají méně stabilními.
Vědecké práce z posledních let dohledatelné na ScienceDirect.com upozorňují na rostoucí riziko takzvaného GLOF – Glacial Lake Outburst Flood, tedy náhlého protržení ledovcového jezera, přičemž následná povodeň s sebou nese nejen vodu, ale také ledové kry, kamení a různé trosky.
To vše působí na hráze jako beranidlo, a pokud už tomuto náporu odolají, dochází pak k ucpání různých odtokových tunelů, šacht i samotného soustrojí včetně turbín. Nový přístup k výstavbě vodních elektráren v Nepálu by tak s sebou měl přinést i vyšší náklady.
Země ale zřejmě nakonec půjde ještě dál. A to cestou diverzifikace své energetiky. Například solární a větrné elektrárny v Nepálu prakticky neexistují.
Ovšem zpráva německé rozvojové organizace GIZ uvádí, že technický potenciál výroby energie ze solárních zdrojů v Nepálu je zhruba desetkrát vyšší než potenciál vodní energetiky.
„V této nejisté době bychom neměli sázet vše na jednu kartu,“ řekl pro BBC indický odborník na obnovitelné zdroje energie Kušal Gurung, který se zaměřuje na čisté technologie. „Musíme se vážně začít zabývat i dalšími alternativami, jako je solární a větrná energie,“ dodal.
Jestli se ovšem Nepálci odhodlají k tomu, zastavět himalájské kopce stožáry s vrtulemi, nebo půjdou dál cestou vodní energetiky i za cenu vyšších cen a rizik, ukáže až čas. Nyní má Nepál stále hodně práce s hledáním pohřešovaných a odklízením trosek, aby se mohl vrátit do běžného života.
