Na letošní Forbes Business Fest dorazilo do pražského Výstaviště přes pět tisíc návštěvníků a více než 150 řečníků z byznysu, technologií, investic i veřejné sféry. Mezi nimi také guvernér České národní banky Aleš Michl, který představil svou vizi budoucnosti centrální banky. Její podstata se dá podle něj shrnout do jediného spojení: konzervativní postoj v boji s inflací, odvážná vize při tvorbě budoucnosti.
Michl svůj pohled postavil na jednoduchém kontrastu. Na jedné straně minulost, kterou už podle něj nechce opakovat. Na druhé budoucnost, kterou se snaží spolu s bankovní radou vytvářet.
Mezi chyby minulosti zařadil experimenty v měnové politice, příliš dlouhé období nulových sazeb, oslabování koruny nebo situaci, kdy bylo podle něj spoření trestáno inflací. Stejně kriticky mluvil i o fungování institucí.
Foto Lukáš Klusák
„Milton Friedman říkal, že když selže firma, tak zbankrotuje. Když selže úřad nebo instituce, tak bobtná. A to nechci dopustit v České národní bance,“ řekl Michl.
Právě proto dnes staví budoucnost ČNB na dvou pilířích. „Konzervativní měnová politika, motivace ke spoření, jestřábí přístup proti inflaci, pevná měna, pevná koruna,“ popsal své základní kameny ekonomické stability.
Současně ale odmítá představu centrální banky jako těžkopádné instituce plné papírů, formulářů a stále rostoucího počtu zaměstnanců. Technologie podle něj pomáhají odstraňovat zbytečný chaos, zjednodušovat procesy a šetřit čas. Nejde přitom jen o efektivnější fungování samotné instituce, ale i o posun celé společnosti kupředu.
Právě proto vznikla v České národní bance interní laboratoř ČNB Lab, která se věnuje umělé inteligenci a novým technologiím. Michlův cíl je ambiciózní.
„Chceme mít nejlepší umělou inteligenci ve veřejné sféře. Zároveň chceme mít méně zaměstnanců než v roce 2022 a přitom vyšší výkon. Méně papírů, méně čekání, méně výmluv a více výsledků práce,“ nastínil svůj další přístup k vedení centrální banky.
Technologie podle něj nebudou sloužit jen k automatizaci administrativy, ale stále více také k analýze a předvídání budoucího vývoje ekonomiky. ČNB proto kombinuje nejpokročilejší AI modely dostupné na trhu s vlastní výpočetní infrastrukturou. „Osobně jsem montoval grafické karty,“ dodal s úsměvem.
Foto Lukáš Klusák
Foto Lukáš Klusák
Foto Lukáš Klusák
Foto Lukáš Klusák
IT ale není jedinou oblastí, kde chce Michl posouvat ČNB novým směrem, značnou pozornost věnuje také digitálním aktivům. Banka dnes podle něj testuje tokenizaci aktiv, blockchain, stablecoiny i bitcoin prostřednictvím experimentálního portfolia v hodnotě jednoho milionu dolarů.
Zároveň ale odmítá zjednodušené debaty o digitální koruně. „Pro mě je digitálnost něco, co chtěl Elon Musk už v roce 1998, když stál u vzniku PayPalu. Tedy rychlé a levné posílání peněz. V tomhle smyslu máme digitální korunu už dnes díky okamžitým platbám,“ vysvětlil.
Právě okamžité platby považuje za jednu z největších technologických změn posledních let. Připomněl, že ještě nedávno trval převod mezi bankami i dva dny, zatímco dnes mohou klienti většiny bank převádět peníze během několika sekund díky tomuto systému, o jehož vznik a fungování se významně zasloužila právě Česká národní banka.
„Jednou budou mít lidé své AI agenty stejně běžně, jako dnes mají mobilní telefon. A ti AI agenti budou okamžité platby milovat, protože přes ně budou sami nakupovat,“ nastínil jednu z vizí budoucnosti.
Vedle technologií se Michl ve svém vystoupení věnoval také správě devizových rezerv. Podle něj nesmějí fungovat jako pasivní sklad minulosti, ale jako kapitál pro budoucnost.
Foto Lukáš Klusák
Připomněl, že když současné vedení ČNB nastupovalo, disponovala banka pouhými osmi tunami zlata, nejméně ve své historii. Dnes drží přibližně osmdesát tun a podle guvernéra brzy překročí hranici sta tun.
„Obnovili jsme zlatý poklad, zvýšili podíl akcií v devizových rezervách, zvýšili očekávaný výnos a chceme, aby naše banka byla dlouhodobě zisková,“ řekl.
Na otázku, kde se české zlato nachází, odpověděl velmi konkrétně. Přibližně devadesát procent rezerv je uložených v Londýně, kde banka získává potřebnou likviditu a může se zlatem aktivně pracovat. Zbytek se nachází přímo v sídle ČNB.
Zajímavá část jeho vystoupení přišla i v samotném závěru. Michl totiž představil dlouhodobou vizi, která výrazně přesahuje současné volební období i jeho vlastní mandát.
Představuje si, že by Česká republika jednou mohla vytvořit fond budoucnosti po vzoru některých úspěšných zemí. Peníze by do něj mohly plynout ze zisků České národní banky, ovšem až ve chvíli, kdy bude vyrovnána historická kumulovaná ztráta a vytvořeny dostatečné rezervy.
„Není to téma pro příští tiskovou konferenci, není to téma pro příští volební období, ale je to důležité pro naše děti.“
Celou svou strategii pak shrnul do pojmu, který během vystoupení několikrát zopakoval – konzervativní inovativnost. „Bez nízké inflace nelze plánovat budoucnost a bez inovací nelze budoucnost vytvářet,“ uzavřel své vystoupení.
A právě v tom podle Aleše Michla spočívá role moderní centrální banky. Nemá být větší než dnes. Má být chytřejší.
