Sledovat vývoj tržeb druhého Avatara je možná ještě větší dobrodružství než to, které se odehrává na filmovém plátně.

Už když se snímek chystal do kin, doprovázel jej hojně citovaný výrok režiséra Jamese Camerona, že může být považován za úspěch teprve ve chvíli, kdy přinese do pokladny přinejmenším dvě miliardy dolarů.

Ačkoli snímek za první víkend utržil globálně 434,5 milionu dolarů a Cameronovi se tím postaral o první více než stomilionovou domácí premiéru v jeho kariéře, jeho nástup přece jen zaostává za původními odhady ve Spojených státech a také v Číně.

Společnost The Walt Disney Company, jejíž divize 20th Century Fox film produkuje, srazila při premiéře předpověď návratnosti pro premiérový víkend ze 150 milionů ve Spojených státech na hranici 130 milionů dolarů.

Analýza serveru Box Office Pro přitom na začátku měsíce počítala s ještě optimističtější cifrou mezi 167 a 192 miliony dolarů.

Z hlediska potenciálních tržeb může jít o drobáky, ale z hlediska faktu, že jde od Disneyho o dvoumiliardovou sázku, může mít propad o každý milionek velice brutální dojezd.

O to ostřeji je v tuto chvíli sledován výkon filmu v Číně, kde zaostává za očekáváním ještě o několik dalších parníků, plavících se po modrém oceánu avatarské Pandory.

Čína patřila v letech před pandemií k význačnému odbytišti hollywoodské produkce, odkud třeba první Avatar Jamese Camerona v roce 2010 přinesl do kasy 203 milionů dolarů. To představovalo zhruba sedmiprocentní podíl z globálních tržeb.

Současná čínská premiéra pokračování snímku nicméně zůstává za očekáváním s premiérovými tržbami 57 milionů dolarů. Předpoklady na tomto konkrétním trhu se přitom pohybovaly podstatně jinde: kolem 120 milionů.

Tato čísla jsou ve zmíněné dvoumiliardové rovnici důležitá proto, že na Čínu se po dlouhé roky Hollywood spoléhal jako na svůj druhý největší trh hned po tom americkém.

Pro ilustraci toho, v jakých řádech se tržby hollywoodských trháků pohybovaly ve zlatém období hollywoodsko-čínské synergie, uvádí filmový server The Wrap jeho nejzlatější hřeb: 627 milionů dolarů, které tady v roce 2019 vydělalo finále marvelovské ságy Avengers: Endgame (z globálních tržeb 2,8 miliardy).

Hollywood se na podíl tržeb z Číny spoléhal až do té míry, že v několika nechvalně proslulých případech neváhal zasáhnout do podoby snímků tak, aby nepobouřily čínský komunistický režim. Například u třetího dílu Iron Mana společnost zásahy vysvětlila důvodem „hladšího průletu skrz čínské filmové cenzory“.

Snaha zalíbit se Číně vymazala z mytologie marvelovského hrdiny v podstatě celý Tibet.

Ke známým změnám posledních několika let patří proměna původně tibetské postavy ve filmu Doctor Strange v bělošskou ženu, což si vysloužilo ostrou kritiku. Snaha zalíbit se Číně vymazala z mytologie marvelovského hrdiny v podstatě celý Tibet.

Skutečnost, že druhý Avatar nyní v Číně zůstává daleko za očekáváním, nicméně naznačuje, že poměry se mění. Cameronův trhák je vedle třeba posledního Batmana v tuto chvíli jen dalším v řadě snímků, k nimž se čínské publikum po pandemii otočilo zády, pokud je vůbec dostalo šanci vidět.

Kupříkladu letošní Mimoni 2: Padouch přichází trhli v postcovidové Číně pouze 37 milionů dolarů (oproti dřívějšímu filmu ze stejné série Já, padouch 3, který vydělal v roce 2017 153 milionů). Nepomohlo ani to, že čínská cenzura změnila závěr snímku tak, aby byl myšlenkově nezávadný.

Druhý díl zmíněného Doctora Strange se letos přitom do čínských kin z ideologických důvodů už vůbec nedostal, stejně jako dřívější marvelovky Black Widow, Shang-Chi a legenda o deseti prstenech nebo Eternals, jejichž premiéra byla rovněž zakázána.

Poslední snímek z marvelovského vesmíru se tak v Číně objevil v roce 2019 v podobě Spider-Mana: Daleko od domova.

Což ovšem vůbec neznamená, že čínské publikum přestalo chodit do kina. Naopak, místní vysokorozpočtové trháky už jsou podle médií v tržbách na předcovidových číslech. Pokud se tato tendence bude vyvíjet stejným směrem, pozice čínského trhu coby stěžejního filmového odbytiště se promění.

Úspěch filmu Top Gun: Maverick (který dostal v Číně zákaz vstupu ve chvíli, kdy tvůrci odmítli smazat z hrdinovy bundy tchajwanskou vlajku) naznačuje, že to půjde i bez Číny.

Nejpalčivější otázkou dnešních dní přitom zůstává, zda to půjde bez Číny i druhému Avatarovi.