Když před sto lety přišla divoká dvacátá léta, pro nejbohatší to znamenalo do té doby největší nárůst majetku. Kalendář se otočil, dvacátá léta jsou zpět a s nimi i masivní rozdíly mezi bohatými a chudými, plnící se peněženky těch nejmajetnějších a noví členové toho nejvyvolenějšího klubu na světě. V něčem je však nejbohatším rok 2026 ještě nakloněnější.
Ještě nikdy v historii miliardáři tak výrazně nedominovali světu. Touto větou kolegové z amerického Forbesu uvedli letošní žebříček nejbohatších a popis je to přesný – obrazně řečeno přinesl uplynulý rok více než jednoho nového miliardáře každý den.
Celkové jmění všech nejbohatších dnes stojí na dvaceti bilionech dolarů (asi 450 bilionů korun), průměrný majetek člena žebříčku meziročně vzrostl o půl miliardy (přes jedenáct miliard korun) a letos se poprvé v historii podařilo člověku dosáhnout titulu dolarového bilionáře.
V mnohém to připomíná situaci před sto lety. Tehdy byl prvním dolarovým miliardářem na světě ropný magnát John D. Rockefeller a až několik let po něm se podařilo stejného označení dosáhnout i výrobci automobilů Henrymu Fordovi.
Ekonomika v roce 1926 šlapala a bohatých ve Spojených státech přibývalo, pak ale přišla Velká hospodářská krize, přerozdělování prostřednictvím programů New Deal, sílící vliv odborů a vysoké sazby daní pro nejvyšší příjmové skupiny. Dnes jsou daně nízké, vliv odborů mizivý a ani na přerozdělování to ve Spojených státech nevypadá.
Naopak majetek nejbohatších rok od roku výrazně stoupá – a přestože má na toto číslo vliv i inflace, procentuálně ji nárůst jednoznačně přesahuje. Od roku 2016 do roku 2026 majetek nejbohatších nabobtnal o 210 procent, zatímco inflace dolaru činila pouhých 39 procent.
Dost možná nejpříjemnější rok pro miliardáře v historii byl ten před pěti lety. Po problémech vztahujících se k pandemii koronaviru a propadům trhů v roce 2020 se majetek nejbohatších zvedl o téměř dvě třetiny a seznam světových dolarových miliardářů se rozrostl o 660 míst, z toho o 493 nových tváří.
To se ještě v historii Forbesu, který vychází od roku 1917, nikdy nestalo.
Počet nových miliardářů, kteří se každý rok do skupinky celosvětově nejbohatších dostanou, se přitom zrychluje celkově. Pokud rozdělíme historii na úseky po pěti letech, vychází, že roky 2000 až 2004 přinesly v průměru 24 nových miliardářů ročně. I přes problémy v roce 2009 další období zaznamenalo průměrně 41 nových miliardářů každý rok.
Jak se situace na světových trzích zklidnila, vyrostly také majetky bohatých. Seznam miliardářů proto mezi roky 2010 a 2014 zaznamenal roční průměrný růst o 170 nových jmen, a i když v následujících dvou obdobích kleslo číslo na 102 a 126, dnes je nejvýše v historii – každý rok přibývá 324 nových miliardářů.
Celkem se pak počet miliardářů od roku 2016 téměř zdvojnásobil. I tady ovšem úřaduje inflace, která jakékoli srovnání ztěžuje.
Na inflaci se však nedá shodit, že jedno procento nejbohatších Američanů dnes vlastní zhruba tolik, kolik spodních devadesát procent. Propast mezi chudými a bohatými je tak za poslední dekády zcela největší, v roce 1926 však byla zhruba srovnatelná.
Francouzští ekonomové Gabriel Zucman a Emmanuel Saez ovšem zjistili, že majetek 0,00001 procenta nejbohatších – tedy přibližně dvacítky osob – dnes odpovídá dvanácti procentům hrubého domácího produktu Spojených států. To je zhruba třikrát více než před sto lety – nejenom, že se tak nerovnost opět zvyšuje, ale tentokrát peníze zůstávají u mnohem užší skupiny než kdysi.
To je ostatně vidět na porovnání majetku Elona Muska a nejbohatšího muže roku 1926. Kdo jím přesně byl, není zcela jisté – přestože John D. Rockefeller byl dlouhá léta nejbohatším mužem, v této době již masivně rozdával svůj majetek.
Do toho přišel navíc nástup druhého miliardáře, Henryho Forda. Obvykle se tak odhaduje, že kolem roku 1926 mohli mít oba kolem 1,2 až 1,4 miliardy dolarů (přibližně 27 až 31,5 miliardy korun). To při započtení inflace dělá méně než třicet miliard dnešních dolarů (asi 675 miliard korun) – minimum v porovnání s Elonem Muskem, který se letos dokázal vyšplhat i přes bilion, tedy tisíc miliard dolarů (asi 22,5 bilionu korun).
Nejde však o jediný způsob, jak bohatství porovnat, jelikož se kromě kupní síly dolaru změnila také ekonomika Spojených států. Ta byla ve dvacátých letech 20. století podstatně menší, přičemž Rockefellerovo jmění představovalo zhruba 1,5 procenta hrubého domácího produktu země.
U Elona Muska je toto číslo o téměř dvě procenta větší – i v tomto ohledu je tak podstatně bohatší, než byl ve své době první miliardář.
